Souhlas se zpracováním osobních údajů společnosti Academia

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.

MENU

ZAVŘÍT

Zobrazit kategorie e-shopuZavřít kategorie e-shopu
Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích

Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích

ADÁMEK JAN, HANSOVÁ JARMILA, K

Není skladem

Cena s DPH 450
(Běžně 500 Kč)
  • Brožovaná
  • 272 stran

Upozornit při naskladnění
Nechte nám e-mail a my vám pošleme zprávu, až bude kniha skladem.

Děkujeme. Jak se kniha znovu objeví, budeme vás informovat.

Rok vydání
2014
Nakladatelství
Národní památkový ústav
ISBN
978-80-85033-54-0
EAN
9788085033540
Až dosud si nikdo z laické ani odborné veřejnosti nedokázal přesněji představit, jak asi mohl vypadat českobudějovický kostel sv. Mikuláše poté, co byl ve 13. století založen českým králem Přemyslem Otakarem II., ba ani poté co byl rozšířen v závěru 14. století a poté velkolepě pozdně goticky přestavěn po roce 1520. Nad prostorem chrámového trojlodí tehdy byla vztyčena stanová střecha podobné konstrukce jako například nad proslulým chrámem sv. Barbory v Kutné Hoře. Tento typ monumentálního zastřešení představuje jeden z vrcholů pozdně středověkého stavitelství a nezpochybnitelný přínos Českého království k vývoji evropské architektury. Požár v roce 1641 a jeho následná raně barokní přestavba však zcela změnila vzhled stavby.

Autoři nejnovější knihy o této pozoruhodné památce toto a ještě i mnohá další tajemství odhalili a pevně tak vsadili její historii do dějin největšího královského města na jihu Čech. Knihu o českobudějovickém městském farním kostele, který se v roce 1785 stal katedrálou nově vzniklé českobudějovické diecéze, napsal šestičlenný tým zahrnující odborníky v široké škále specializací od památkářství a historie umění až po archivnictví, archeologii a teologii. Je založena na průzkumu různých typů písemných a ikonografických pramenů, archeologicky zmapovaných situací a analýze stavebních prvků dochovaných ze všech etap vývoje dané stavby.

Souhrn těchto informací posloužil mimo jiné jako podklad k rekonstrukci proměn vnější podoby kostela i jeho vnitřního vybavení. Ze zapadlých archiválií přitom byly vytaženy fragmenty příběhů mnoha desítek lidí, kteří se v různých dobách měli s kostelem něco společného, a to nejen umělců, stavebníků či velmi pozoruhodných kněží (jeden z nich dokonce na přelomu 15. a 16. století neváhal opustit univerzitní kariéru v Bologni, aby se mohl stát farářem v Budějovicích!), ale i obyčejných budějovických měšťanů, kteří aktivně spoluutvářeli jeho podobu ve středověku, v barokním období, v osvícenství i v 19. a 20. století.

Jedna z nejpozoruhodnějších částí knihy je věnována okolnostem přijetí nového patrona města - sv. Auraciána, jehož ostatky byly před polovinou 17. století přeneseny do Českých Budějovic z římských katakomb. Dodnes se jeho kosti zachovaly uložené ve stříbrném relikviáři z roku 1665. Přestavba interiéru kostela po jeho přeměně v katedrálu v době vlády Josefa II. byla motivována osvícenskými postoji prvního českobudějovického biskupa, Jana Prokopa Schaaffgotsche. Poněkud zanedbaná barokní podoba kostela novému duchovnímu pastýři tehdy přidala podobná "spíše mordýřskému doupěti než chrámu Páně".

Poslední tři významné rekonstrukce interiéru kostela proběhly v roce 1912 dle projektu Richarda Klenky z Vlastimilu, dále v závislosti na doporučeních druhého vatikánského koncilu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století a v letech 2011-2013, kdy byl zřízen netradiční kruhový obětní stůl a na podlahu položen barevný mramor.

Nenašli jste všechny informace?
Zeptejte se nás

Související