Včela medonosná – stárnutí podle programu
Radmila Čapková Frydrychová
Výzkumný program: Rozmanitost života a zdraví ekosystémů
K fundamentálním teoriím popisujícím vývoj života na Zemi patří fenomén označovaný jako „cost of reproduction“, tedy v překladu něco jako „cena za rozmnožení“. Jedná se o negativní vztah mezi dlouhověkostí a životaschopností jedince na jedné straně a jeho rozmnožovacím potenciálem či mírou jeho rozmnožení na straně druhé. V zásadě platí závislost, že čím více potomků, tím kratší život rodičů. Tento fenomén je sice téměř jako pravidlo pozorován u nejrůznějších organismů, platí zde ovšem jedna podstatná výjimka a tou je sociální hmyz. Jsou to totiž paradoxně jedinci reprodukčních kast sociálního hmyzu, kteří se dožívají mnohonásobně vyššího věku než nereprodukční jedinci téhož druhu.
Předkládaná brožura se zabývá mechanismem regulace délky života u včely medonosné. Průměrná, obvykle sterilní včelí dělnice se dožívá okolo jednoho měsíce, kdežto včelí matka, ač klade i několik tisíc vajíček denně, se může dožít i několika let. Předpoklad pro dlouhověkost v rámci sociálního hmyzu přitom nemá jakékoliv genetické opodstatnění a dlouhověkost je dána rozlišným nastavením fyziologických podmínek v závislosti na potřebách kolonie.
Výzkumný program: Rozmanitost života a zdraví ekosystémů
K fundamentálním teoriím popisujícím vývoj života na Zemi patří fenomén označovaný jako „cost of reproduction“, tedy v překladu něco jako „cena za rozmnožení“. Jedná se o negativní vztah mezi dlouhověkostí a životaschopností jedince na jedné straně a jeho rozmnožovacím potenciálem či mírou jeho rozmnožení na straně druhé. V zásadě platí závislost, že čím více potomků, tím kratší život rodičů. Tento fenomén je sice téměř jako pravidlo pozorován u nejrůznějších organismů, platí zde ovšem jedna podstatná výjimka a tou je sociální hmyz. Jsou to totiž paradoxně jedinci reprodukčních kast sociálního hmyzu, kteří se dožívají mnohonásobně vyššího věku než nereprodukční jedinci téhož druhu.
Předkládaná brožura se zabývá mechanismem regulace délky života u včely medonosné. Průměrná, obvykle sterilní včelí dělnice se dožívá okolo jednoho měsíce, kdežto včelí matka, ač klade i několik tisíc vajíček denně, se může dožít i několika let. Předpoklad pro dlouhověkost v rámci sociálního hmyzu přitom nemá jakékoliv genetické opodstatnění a dlouhověkost je dána rozlišným nastavením fyziologických podmínek v závislosti na potřebách kolonie.