MENU

ZAVŘÍT

Lawsonovo kritérium

Slavomír Entler, Jan Horáček, Ondřej Ficker, Karel Kovařík, Jan Mlynář

Výzkumný program: Udržitelná energetika

V roce 1955 britský inženýr J. D. Lawson odvodil kritérium popisující podmínky, za kterých se může jaderná fúze stát zdrojem užitečné energie. Kritérium představuje zjednodušenou energetickou bilanci elektrárny s fúzním reaktorem zaměřenou na specifické rysy fúzních elektráren, jimiž jsou nutnost energeticky náročného ohřevu paliva a recirkulace výkonu ohřevu. Na základě konceptu původního kritéria byly v průběhu následujících let definovány dvě další kriteriální rovnice popisující energetickou bilanci samotného fúzního paliva, tj. bez vlivu technologie elektrárny, označované jako kritérium vědeckého vyrovnání a kritérium zapálení. Původní kriteriální rovnice vztažená na celou fúzní elektrárnu se označuje jako kritérium inženýrského vyrovnání. Lawsonovo kritérium umožňuje zhodnotit možnosti energetického využití různých fúzních reakcí. Hodnocení je provedeno pro fúzní reakce deuteria a tritia (DT), deuteria (DD), deuteria a helia 3 He (DHe3) a vodíku a boru (pB). Výsledky ukazují, proč je DT reakce v současnosti jedinou energeticky využitelnou fúzní reakcí. Ostatní reakce vyžadují oproti reakci DT dokonalejší reaktory, než zatím umíme postavit. Využití reakce pB je navíc podmíněno velmi vysokou účinností zařízení elektrárny.