Interakce vědy s politickým a správním rozhodováním v environmentální oblasti
Šárka Angst, Bedřich Moldan, Ladislav Miko, Jan Frouz (eds.)
Program: Rozmanitost života a zdraví ekosystémů
Rozhodování na základě faktických údajů (evidence-based policy) je v současnosti vnímáno jako jeden z hlavních pilířů moderního vládnutí. Je založeno na myšlence, že základem pro rozhodování by mělo být pochopení mechanismů řídících klíčové procesy. A přestože se řada státních aparátů k tomuto principu hlásí, ve využití vědeckých poznatků jsou značné rezervy.
Aktuální otázkou je, jak vědecké poznatky získané základním výzkumem převést do praxe. Interakce mezi státní sférou, která má rozhodovací (legislativní) funkci, a vědeckou obcí je v řadě oblastí nedostatečná a naráží na rozdílné potřeby obou sfér. To platí i pro environmentální oblast. Environmentální témata patří k těm, kde je význam vědeckých poznatků nad jiné zřejmější. Úloha vědeckého poznání je v oblasti životního
prostředí naprosto klíčová, protože s malými výjimkami nejsou negativní důsledky přímo viditelné pouhým okem, nýbrž se o nich dozvídáme až po mnohdy složitém a náročném zpracování a vyhodnocení dat získaných často velmi komplikovanou cestou.
Brožura Interakce vědy s politickým a správním rozhodováním v environmentální oblasti, na níž se podílel kolektiv autorů, chce sloužit nejen orgánům státní správy a samosprávy, které se snaží využívat vědecké výsledky ve veřejně politických rozhodnutích, ale i studentům a dalším zájemcům. V první části autoři shrnuli obtíže, které komunikace vědců a rozhodovací sféry přináší, a způsoby, jak jim čelit. V druhé části pak tyto obecné principy ilustrovali na případových studiích.
Program: Rozmanitost života a zdraví ekosystémů
Rozhodování na základě faktických údajů (evidence-based policy) je v současnosti vnímáno jako jeden z hlavních pilířů moderního vládnutí. Je založeno na myšlence, že základem pro rozhodování by mělo být pochopení mechanismů řídících klíčové procesy. A přestože se řada státních aparátů k tomuto principu hlásí, ve využití vědeckých poznatků jsou značné rezervy.
Aktuální otázkou je, jak vědecké poznatky získané základním výzkumem převést do praxe. Interakce mezi státní sférou, která má rozhodovací (legislativní) funkci, a vědeckou obcí je v řadě oblastí nedostatečná a naráží na rozdílné potřeby obou sfér. To platí i pro environmentální oblast. Environmentální témata patří k těm, kde je význam vědeckých poznatků nad jiné zřejmější. Úloha vědeckého poznání je v oblasti životního
prostředí naprosto klíčová, protože s malými výjimkami nejsou negativní důsledky přímo viditelné pouhým okem, nýbrž se o nich dozvídáme až po mnohdy složitém a náročném zpracování a vyhodnocení dat získaných často velmi komplikovanou cestou.
Brožura Interakce vědy s politickým a správním rozhodováním v environmentální oblasti, na níž se podílel kolektiv autorů, chce sloužit nejen orgánům státní správy a samosprávy, které se snaží využívat vědecké výsledky ve veřejně politických rozhodnutích, ale i studentům a dalším zájemcům. V první části autoři shrnuli obtíže, které komunikace vědců a rozhodovací sféry přináší, a způsoby, jak jim čelit. V druhé části pak tyto obecné principy ilustrovali na případových studiích.