Fenomén Krym: bájná Taurida, nebo sovětský ráj? Po stopách historické a literární paměti poloostrova
Helena Ulbrechtová
Výzkumný program: Evropa a stát: Mezi barbarstvím a civilizací
Publikace je popularizačním výstupem z projektu Krym jako křižovatka kulturní paměti, který probíhá ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou: mentorkou projektu se stala jedna z předních odbornic na problematiku Krymu, prof. Dr. Kerstin S. Jobstová. Projekt dále sdružuje odborníky z ČR, Německa, Rakouska, Švýcarska, Ukrajiny, Ruska a nově také z Izraele. Své manažerské zázemí má na půdě Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., kde je řešen v rámci interkulturních slavistických studií.
Cílem publikace Fenomén Krym: bájná Taurida, nebo sovětský ráj? je ukázat historický, kulturní a literární topos Krymu v interkulturních souvislostech: tento poloostrov byl vždy tím, čemu se dnes říká „multikulturní“ prostor, a na jeho území se od antiky do konce 18. století vystřídaly různé etnické skupiny s různými konfesemi. Krym byl přitom stále v hledáčku okolních mocností, s nimiž od antiky udržoval obchodní a vojenské spojenectví: nejprve to byla Římská říše, později Byzanc (Východořímská říše), nakonec osmanská říše; od 9. století se Krym dostal do zorného úhlu Ruska. Po rozpadu Zlaté hordy na konci 15. století, kdy Rusko získalo opět nezávislost a na Krymu vznikl Krymsko-tatarský chanát, dochází ke vzájemným válečným sporům mezi Ruskem a krymskými Tatary a k ruské prekolonizaci krymských území. Spory vyvrcholily ve prospěch Ruska, když se Kateřině Veliké v roce 1783 podařilo vyjednat s proruskými kruhy na Krymu „žádost o ruskou ochranu“. Tak se stává Krym součástí Ruska (dnes je tento akt označován jako první anexe Krymu) a prochází s ním všemi traumatickými momenty jeho dějin: občanskou válkou, stalinskými čistkami, které měly za následek násilnou deportaci krymsko-tatarského obyvatelstva a krymských Němců, druhou světovou válkou, kdy se stal Krym dějištěm německé genocidy Krymčaků, Židů a Romů, a po zpětném dobytí poloostrova Rudou armádou také dějištěm dalšího vysidlování neruského obyvatelstva.
Jak to bylo s Krymem mezi Evropou a Orientem? Kdo jsou krymští Tataři? Proč je Krym opředen tolika mýty? Co předcházelo „druhé“ anexi Krymu v roce 2014 a jaké argumenty uvádí Rusko ve snaze legitimizovat své mocenské nároky na Krym? A z jiné strany: jaké podoby má ruský literární topos Krymu? Byl Krym odjakživa slovanský, nebo je to jen propagandistický mýtus Ruska? To jsou základní otázky, na něž tato se tato publikace pokouší odpovědět.
Výzkumný program: Evropa a stát: Mezi barbarstvím a civilizací
Publikace je popularizačním výstupem z projektu Krym jako křižovatka kulturní paměti, který probíhá ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou: mentorkou projektu se stala jedna z předních odbornic na problematiku Krymu, prof. Dr. Kerstin S. Jobstová. Projekt dále sdružuje odborníky z ČR, Německa, Rakouska, Švýcarska, Ukrajiny, Ruska a nově také z Izraele. Své manažerské zázemí má na půdě Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., kde je řešen v rámci interkulturních slavistických studií.
Cílem publikace Fenomén Krym: bájná Taurida, nebo sovětský ráj? je ukázat historický, kulturní a literární topos Krymu v interkulturních souvislostech: tento poloostrov byl vždy tím, čemu se dnes říká „multikulturní“ prostor, a na jeho území se od antiky do konce 18. století vystřídaly různé etnické skupiny s různými konfesemi. Krym byl přitom stále v hledáčku okolních mocností, s nimiž od antiky udržoval obchodní a vojenské spojenectví: nejprve to byla Římská říše, později Byzanc (Východořímská říše), nakonec osmanská říše; od 9. století se Krym dostal do zorného úhlu Ruska. Po rozpadu Zlaté hordy na konci 15. století, kdy Rusko získalo opět nezávislost a na Krymu vznikl Krymsko-tatarský chanát, dochází ke vzájemným válečným sporům mezi Ruskem a krymskými Tatary a k ruské prekolonizaci krymských území. Spory vyvrcholily ve prospěch Ruska, když se Kateřině Veliké v roce 1783 podařilo vyjednat s proruskými kruhy na Krymu „žádost o ruskou ochranu“. Tak se stává Krym součástí Ruska (dnes je tento akt označován jako první anexe Krymu) a prochází s ním všemi traumatickými momenty jeho dějin: občanskou válkou, stalinskými čistkami, které měly za následek násilnou deportaci krymsko-tatarského obyvatelstva a krymských Němců, druhou světovou válkou, kdy se stal Krym dějištěm německé genocidy Krymčaků, Židů a Romů, a po zpětném dobytí poloostrova Rudou armádou také dějištěm dalšího vysidlování neruského obyvatelstva.
Jak to bylo s Krymem mezi Evropou a Orientem? Kdo jsou krymští Tataři? Proč je Krym opředen tolika mýty? Co předcházelo „druhé“ anexi Krymu v roce 2014 a jaké argumenty uvádí Rusko ve snaze legitimizovat své mocenské nároky na Krym? A z jiné strany: jaké podoby má ruský literární topos Krymu? Byl Krym odjakživa slovanský, nebo je to jen propagandistický mýtus Ruska? To jsou základní otázky, na něž tato se tato publikace pokouší odpovědět.