MENU

ZAVŘÍT

Fenomén Krym: bájná Taurida, nebo sovětský ráj? Po stopách historické a literární paměti poloostrova

Helena Ulbrechtová

Výzkumný program: Evropa a stát: Mezi barbarstvím a civilizací

Publikace je popularizačním výstupem z projektu Krym jako křižovatka kulturní paměti, který probíhá ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou: mentorkou projektu se stala jedna z předních odbornic na problematiku Krymu, prof. Dr. Kerstin S. Jobstová. Projekt dále sdružuje odborníky z ČR, Německa, Rakouska, Švýcarska, Ukrajiny, Ruska a nově také z Izraele. Své manažerské zázemí má na půdě Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., kde je řešen v rámci interkulturních slavistických studií.
Cílem publikace Fenomén Krym: bájná Taurida, nebo sovětský ráj? je ukázat historický, kulturní a literární topos Krymu v interkulturních souvislostech: tento poloostrov byl vždy tím, čemu se dnes říká „multikulturní“ prostor, a na jeho území se od antiky do konce 18. století vystřídaly různé etnické skupiny s různými konfesemi. Krym byl přitom stále v hledáčku okolních mocností, s nimiž od antiky udržoval obchodní a vojenské spojenectví: nejprve to byla Římská říše, později Byzanc (Východořímská říše), nakonec osmanská říše; od 9. století se Krym dostal do zorného úhlu Ruska. Po rozpadu Zlaté hordy na konci 15. století, kdy Rusko získalo opět nezávislost a na Krymu vznikl Krymsko-tatarský chanát, dochází ke vzájemným válečným sporům mezi Ruskem a krymskými Tatary a k ruské prekolonizaci krymských území. Spory vyvrcholily ve prospěch Ruska, když se Kateřině Veliké v roce 1783 podařilo vyjednat s proruskými kruhy na Krymu „žádost o ruskou ochranu“. Tak se stává Krym součástí Ruska (dnes je tento akt označován jako první anexe Krymu) a prochází s ním všemi traumatickými momenty jeho dějin: občanskou válkou, stalinskými čistkami, které měly za následek násilnou deportaci krymsko-tatarského obyvatelstva a krymských Němců, druhou světovou válkou, kdy se stal Krym dějištěm německé genocidy Krymčaků, Židů a Romů, a po zpětném dobytí poloostrova Rudou armádou také dějištěm dalšího vysidlování neruského obyvatelstva.
Jak to bylo s Krymem mezi Evropou a Orientem? Kdo jsou krymští Tataři? Proč je Krym opředen tolika mýty? Co předcházelo „druhé“ anexi Krymu v roce 2014 a jaké argumenty uvádí Rusko ve snaze legitimizovat své mocenské nároky na Krym? A z jiné strany: jaké podoby má ruský literární topos Krymu? Byl Krym odjakživa slovanský, nebo je to jen propagandistický mýtus Ruska? To jsou základní otázky, na něž tato se tato publikace pokouší odpovědět.