Živa – časopis pro popularizaci biologie
Aktuální čísla časopisu Živa:
Živa 4/2010 - vychází 26. srpna 2010
Archivní čísla časopisu Živa:
Živa 7/2008 - Mimořádné číslo
Populárně vědecký časopis přinášející recenzované příspěvky z biologických oborů. V roce 2003 oslavila Živa dvě významná jubilea - 150. výročí od svého založení Janem E. Purkyněm a 50 let nepřetržitého současného vydávání. Dnes vychází v nakladatelství Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR jako Časopis pro popularizaci biologie. Přináší původní články přibližující především výsledky české vědy, ale také výkladové seriály, terminologické slovníky, zajímavé poznatky a pozorování mladých autorů i laických znalců přírody, nabízí řadu informací ze zahraničních přírodovědných cest našich badatelů. Texty jsou recenzovány našimi předními odborníky pro danou tématiku a doplněny originálními dokumentačními fotografiemi.
Během své dlouhé historie doznal časopis různých změn jak v obsahové náplni, tak v grafické úpravě i polygrafickém zpracování.
Historie...
Časopis Živa založil známý lékař a fyziolog prof. Jan Evangelista Purkyně, když se po 27 letech vrátil do Prahy ze svého působení na univerzitě ve Vratislavi. Živa tehdy vystřídala zaniklý časopis Krok a její vydávání zajišťovalo Muzeum Království českého (nyní Národní muzeum v Praze). První číslo vyšlo v lednu 1853 pod názvem Živa, časopis přírodnický. Redaktory byli prof. dr. Jan E. Purkyně a známý geolog dr. Jan Krejčí. Purkyně vyjádřil poslání časopisu takto: „Časopis by měl přinášet články o krásách vlasti a její přírodě i o přírodě přetvořené, tedy o zemědělství, výrobě, člověku a jeho anatomii, o nemocech a léčení, články z oboru filosofie a historie přírodovědy.“
Postupně vycházelo, z finančních důvodů zanikalo a zase bylo obnovováno několik řad časopisu Živa. Je možné vyčlenit tři hlavní řady (série) časopisu:
„purkyňovská“ - vycházela nejprve ve 12 ročnících v letech 1853-64 nákladem Matice české při Muzeu Království českého v Praze. V celém období byl redaktorem prof. J. E. Purkyně, po většinu času také dr. J. Krejčí, v letech 1861 a 1862 též dr. Eduard Grégr, známý lékař, později politik a nakladatel. K některým číslům vycházely též přílohy Průmyslník a Domácí lékař. Po určité odmlce vyšly ročníky 13. a 14. až v letech 1867 a 1868 nákladem E. Grégra a za pomoci Muzea Království českého (redaktory opět Purkyně a Krejčí). Konečně v letech 1869-74 už vycházel nákladem Muzea Království českého místo klasického časopisu pouze sborník pod názvem Živa, sborník vědecký. Šlo o celkem 12 samostatných monotematických svazků různých autorů (např. L. Čelakovský - Vyvinování se rostlinstva, E. Bořický - O nerostech v pásmu železných rud silurských se objevujících, L. Čelakovský - Květena okolí Pražského, F. Špatný - Rybníkářství, A. Frič - Cesta do Kodaně atd.).
„raýmanovská“ - vycházela v letech 1891-1915 nákladem J. Otty v Praze jako Živa, časopis přírodnický. Redaktory byli zpočátku chemik prof. Bohuslav Raýman a fyziolog prof. František Mareš, později jen B. Raýman. V letech 1910-15 byl redaktorem také rostlinný fyziolog a cytolog prof. Bohumil Němec.
„akademická“ - byla založena v r. 1953 hydrobiologem a fyziologem prof. Oldřichem V. Hykešem v rámci Nakladatelství Československé akademie věd jako Živa, časopis pro biologickou práci. Vychází v nakladatelství Academia s podporou Akademie věd ČR až do současnosti. Redakcí této řady prošlo několik vedoucích a odpovědných redaktorů, šéfredaktorů a redaktorů: v letech 1956-72 mykolog dr. Albert Pilát, v období 1973-90 byl vedoucím redaktorem botanik dr. Slavomil Hejný, jako odpovědní redaktoři zde postupně působili prom. biolog Jiří Haager a dr. Vlastimil Lapáček (1990-91 šéfredaktorem). Ve funkci šéfredaktora následovaly v letech 1992-2000 Mgr. Šárka Orlíková, 2000-2005 dr. Ludmila Krupková a od roku 2006 dr. Jana Šrotová.
V prvním období „purkyňovském“ byla Živa časopisem přírodnickým (zahrnuty často ale i technické aplikace), do něhož přispívali významní přírodovědci tehdejší doby, kromě samotného Jana E. Purkyně např. L. Čelakovský, Emanuel Purkyně, J. Sachs, E. Grégr, A. Frič. Články byly rozděleny podle oborů na všeobecné, nerostopisné, rostlinopisné, živočichopisné, fyziologické, lékařské, hvězdářské, meteorologické a hospodářské.
V druhém období „raýmanovém“ se Živa věnovala širší tématice přírodních oborů, včetně např. i filozofie či etnografie. Mezi významné autory té doby patřili F. Mareš, B. Raýman, F. Vejdovský, J. Thomayer, J. Velenovský, B. Němec, J. Kořenský, K. Chodounský, K. Weigner aj. Vydávání končí v roce 1915, na počátku první světové války.
Třetí období „akademické“ se datuje rokem 1953. V této době se zaměření Živy zúžilo na populárně vědecký časopis pro biologickou práci, který vznikl zároveň se vznikající Československou akademií věd. Perspektiva nové Živy byla zpočátku dána třemi body: 1. sdělení o nových objevech a nálezech v poznávání živých bytostí celého světa, 2. sdělení výsledků a pozorování lidových výzkumníků a přátel přírody, 3. sdělení o výsledcích odborné práce, pokud může rozšířit vědecké znalosti. V současnosti se Živa zaměřuje na popularizaci výsledků vědeckého výzkumu ze všech oborů biologie i na přiblížení přírodních krás, biodiverzity a ochrany různých zajímavých míst u nás i ve světě formou přístupnou nejen specializovaným odborníkům, ale i vysokoškolským a středoškolským studentům a dalším zájemcům o biologii.
...a současnost
V roce 1989 se zvětšil rozsah Živy, byla obohacena barevnou panoramatickou dvoustránkou, větším počtem barevných obrázků, kvalitnějším papírem a jednotlivé články byly doplněny anglickými souhrny. Tyto grafické změny i přes složité období v letech 1993-98, kdy Živa z finančních důvodů málem zanikla, stále pokračují, časopis byl rozšířen o kulérovou přílohu obsahující recenze na knihy, výroční články, zprávy, diskusní příspěvky apod. Křídové strany, v současnosti už plně barevné, v každém čísle zahrnují i témata moderních oborů genetiky, molekulární biologie, virologie, mikrobiologie, imunologie aj. Některé příspěvky se snaží přiblížit čtenářům nové metodické přístupy používané v biologii.
Pro redakci je sice na prvním místě zajistit zajímavá témata a spolehlivost informací předkládaných čtenářům, ale zároveň i posunout grafické zpracování vzhledem k možnostem, které nabízejí současné technologie.
