RSS Kanaly Facebook Academia Twitter Academia Google Plus Academia

Velká rocková koláž

Svérázný pohled na bigbít

Český historik se ujal obtížného úkolu sepsat dějiny rockové subkultury v Československu.

Impozantní svazek historika Miroslava Vaňka, který působí mimo jiné jako vedoucí Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, má nemalé ambice. Podle jeho tvrzení i názoru vydavatele kniha přináší „poprvé pohled na rockovou hudbu z historické perspektivy“. Autor, který knihu připravoval v rámci čtyřletého projektu podpořeného GA ČR, si je přitom vědom toho, že české publikum má již k dispozici celou řadu publikací, které se zvoleným tématem i příslušným obdobím zabývají.
Vaněk z nich také v hojné míře cituje. Jakým způsobem, to si ukážeme dále. Upozorňuje však zároveň na to, že obsáhlé projekty, jako je dokumentární cyklus Bigbít a z něho vzešlá publikace Vojtěcha Lindaura a Ondřeje Konráda (v roce 2010 vyšlo druhé, rozšířené vydání) či knihy Excentrici v přízemí Aĺeše Opekara a Josefa Vlčka (vydáno již v roce 1989) a Český rock’n’ roll 1956–69 Vladimíra Kouřila (vydáno Jazzovou sekcí roku 1981), jsou zaměřeny spíše muzikologicky. Jiné významné publikace na toto téma, jako například Chadimova Alternativa (vyšla 1992), jsou pak psány do určité míry i jako vzpomínkové, i když právě v této zmíněné lze najít i mnoho užitečných zobecnění či analytických rozkladů. Vaněk ve svém díle využívá i „skutečně historických“ studií, jako je například fenomenální Rybackova práce z roku 1990 (Rock Around the Block. A History of Rock Music in Eastern Europe and the Soviet Union). Ta ovšem, podobně jako soubor statí v knize profesorky politických studií Rametové (Rocking the State. Rock Music and Politics in Eastern Europe and Russia, Oxford 1994) nikdy nevyšla česky, takže Vaňkem vznášený nárok na prvenství (českého) historika je alespoň částečně oprávněný.

Jak objevit Ameriku

Kromě výše uvedené literatury zakládá Vaněk svou práci i na řadě dalších zdrojů, přičemž především jeho badatelská a rešeršní práce v archivech ÚV KSČ, ministerstva kultury, oblastních archivech či Archivu bezpečnostních složek přinesla nové objevy, které pomáhají odhalovat mechanismy moci, jež působily na tvůrce a fanoušky rockové hudby ve zkoumaném období. I z těchto dokumentů Vaněk v knize obsáhle cituje a některé z nich i přetiskuje v příloze.
Zde je ovšem už na místě rozebrat, jak s těmito a úctyhodnou řadou dalších pramenů (včetně rozhovorů) autor vlastně pracuje. Zkoumanou materii se Vaněk podle vlastního tvrzení pokusil rozdělit tematicky, a nikoliv chronologicky. Odvahu k takovému „netradičnímu“ rozhodnutí je jistě nutné ocenit, i když je zjevné, že se chronologický způsob psaní do jednotlivých kapitol autorovi stále znovu vkrádá (Koncerty jednotlivých dekád, Český rok v jednotlivých dekádách, Policejní represe, atd.). Na jiných místech zvolený přístup naopak vede k ahistorismu (ignorování odlišností v jednotlivých obdobích a jejich vzájemného ovlivňování). Kromě těchto menších nedostatků lze samotnému přístupu vytknout pochybení hlavní. Tím je skutečnost, že autorovi chybí jednotná koncepce a jasně defi nované otázky bádání. Je možné se pak oprávněně ptát, proč lze například v knize postrádat kapitolu o folk(rock)ových písničkářích, a naopak k čemu je dobrá kapitola USA jako mozaika civilizací a kultur, která se začíná objevením Nového světa (!) a obsahuje převážně souhrn banalit typu „Všechny tyto různorodé skupiny s sebou přinášely své tradice, zvyky i kulturu původního domova, zejména tu její úroveň a formy, jež ve svém domácím prostředí absorbovaly a spoluvytvářely…“ Že má tato zjištění historik z vlastní hlavy či je někde zaslechl, pak naznačuje skutečnost, že na mnoha následujících stranách nemusí využít citací. Podobně se ústřední problém knihy odráží i v závěrečných kapitolách, věnovaných zásahu policie proti Czechteku 2005, Radiu Wave či výrokům někdejšího ministra kultury Jandáka. Zařazení těchto publicistických úvah do knihy s podtitulem Hudební alternativa v komunistickém Československu 1956–1989 je od historika na první pohled těžko pochopitelný krok.

Pozdní apologie

Jenže je zároveň v souladu s celkovým postojem autora demonstrovaným v knize. Ten se vyznačuje svérázným pojetím kritického přístupu. Zakládá jej prvořadě nikoliv na kritickém zkoumání pramenů, jejich konfrontaci a analýze, ale na kritice etické a morální. Ta by byla zcela pochopitelná u autorů samizdatových, pololegálních či krátce polistopadových publikací, kteří navíc byli v prostředí rockové subkultury osobně zaangažovaní: Vaněk z těchto zdrojů silně čerpá, nedokáže se ovšem oprostit od obranářského afektu, který je v dnešní situaci zcela nepřípadný. K čemu jsou dnes dobrá čtenáři hodnocení typu: „Ani čas žádné zlepšení nepřinesl, kvalita se zhoršovala, případně stagnovala v tehdejším marasmu“ (o hudební publicistice 80. let), „Uvedená pasáž oplývá omšelými frázemi a navazuje na rétoriku padesátých let, ale z hlediska komunistické moci nepřináší nic nového“ (o kampani proti Nové vlně), „Nešťastným důsledkem ať již zlovůle, demagogie či nechápavosti bezpečnostních orgánů bylo, že jejich sondy a hodnocení nekriticky přejímali i další činitelé disponující určitou autoritou“ (tažení proti punku)? Punkům osmdesátých let, dobovým rockovým alternativcům, publicistům či undergoundu Vaňkova dnešní verbální obhajoba asi moc nepomůže. A to ani v případě, kdy se pokouší problematickým způsobem vypořádat s tématem spolupracovníků Státní bezpečnosti mezi hudebníky či fanoušky. V této pasáži si opakovaně protiřečí (tvrdí, že poslání historika není morálně hodnotit, přitom se toho opakovaně dopouští; tvrdí, že nechce zveřejňovat jména, přitom jich několik publikuje). Vybírá tři příklady, není ovšem jasné, co na nich chce dokázat („Další případy mohly být v mnoha směrech podobné, jiné rozdílné.“), atd.
I když autor pracuje s některými silnými tezemi (rocková hudba jako manifestace generační vzpoury), řada jeho zobecnění je problematická, některé pak přímo zavádějící (rock pomáhal snášet totalitní režim). Častým problémům s formulací názoru nasvědčuje nejen uchylování se k zjednodušujícím moralizujícím či estetickým soudům, ale i jazyk, plný klišé (třešničky na dortu, stahující se mračna, kruh se uzavřel, atd.). Kniha je však nepochybně užitečným a nejucelenějším souhrnem pramenů pro všechny, kteří by chtěli dále pátrat v dějinách významného kulturního fenoménu druhé poloviny minulého století, i pro ty, kteří si chtějí jen nostalgicky zavzpomínat.




Soutěže

Aktuality a kalendář akcí

3. 10. 2016
Praha Křest knihy Miroslava Bárty Příběh civilizace
5. 10. 2016
Praha Prezentace knihy PhDr. Jiřího Vacka: Slovanská knihovna - můj osud
18. 10. 2016
Praha Křest knih Stanislava Komárka Země spatřené a Mimikry a příbuzné jevy
7. 11. 2016
Ostrava TVT - Voda kolem nás - přednáška
10. 11. 2016
Ostrava TVT - Stíny minaretů - přednáška
Vyhlašujeme nový ročník Studentské soutěže

Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., divize Nakladatelství Academia, vyhlašuje 5. ročník Studentské soutěže určené studentům a absolventům českých vysokých škol se sídlem v České republice.

Veškeré podrobnosti o soutěži naleznete zde: Stanovy Studentské soutěže

Archiv aktualit   Kalendář akcí

Nejprodávanější knihy

  1. Morální dilema: Dějiny druhé světové války
  2. Náš život pod pěti kruhy
  3. Konečná stanice Islámský stát?
  4. Země spatřené
  5. Zamrzlá evoluce 2. doplněné vydání
  6. Anthropoid
  7. Ptáci 1 - Fauna ČR
  8. Arabské jaro
  9. Čeština nově od A do Ž
  10. Dílo - William Shakespeare 2. doplněné vydání

Pohodlný nákup v e-shopu www.academiaknihy.cz

Odebírat novinky


  

Knihkupectví

Knihkupectví Academia Brno

Knihkupectví Academia Praha

Knihkupectví Academia Brno

Kulturně-literární centrum Academia Ostrava 1

Internetové knihkupectví

Internetové knihkupectví s elektronickými knihami

Partneři a slevy

Stránky věnované našim autorům
Ivan Klíma, Ivan Kraus