RSS Kanaly Facebook Academia Twitter Academia Google Plus Academia

Sphaera octava. Mýty a věda o hvězdách I-IV

Alena Hadravová (ed.): Sphaera octava. Mýty a věda o hvězdách I–IV. Artefactum/Academia, Praha, 2013, 1208 s.

Pod tímto názvem vydala Alena Hadravová čtyřsvazkový soubor pojednání, počínající antickými texty připisovanými Hyginovi (Báje a spis O astronomii), doplněnými Pseudo-Eratosthenovým ZhvězdněnímAratovými Jevy na nebi, pokračující středověkými pojednáními o souhvězdích a završený katalogem hvězd a popisem a analýzou prvního dochovaného globusu křesťanské Evropy, kterým je přemyslovský nebeský globus uložený dnes v Bibliothek des St. Nicolaus-Hospital v Bernkastel-Kues nad Moselou. Na souboru spolupracovali i další odborníci, především astrofyzik Petr Hadrava, který zde spolu s Alenou Hadravovou zveřejňuje výsledky studia tohoto vzácného a dosud nedostatečně prozkoumaného globu, a kunsthistorička Lenka Panušková, zabývající se ikonografií planet ve středověkých rukopisech. To je ovšem jen suché shrnutí, svědčící o mé naprosté nekompetentnosti, s níž si do nekonečna prohlížím nad poměry sličné knihy s přepychovými ilustracemi a dokonalou ambaláží.

Doufám, že se recenze ujme někdo, kdo je peritus rebus, a mně prominete, že chci upozornit jen na skutečnost, že tu máme v ruce první překlad Hygina, poněkud mysteriózního spisovatele, o němž víme pramálo, ale jehož díla, ať už vlastní, nebo jen jemu připisovaná, měla velký význam pro znalost mytologie a astronomie a byla základem dalších pojednání ve starověku i středověku. Už naše vědomí o tom, že Gaius Iulius Hyginus pocházel buď z Hispánie, nebo z Alexandrie, svědčí o nejistotě, kterou v jeho případě máme. Podle Suetoniových informací se dostal do Říma v 1. stol. př. n. l. jako válečný zajatec nebo otrok, Augustus jej propustil na svobodu a učinil jej správcem Palatinské knihovny. Ačkoli byl patrně velmi plodný autor, zachoval se jen jeho spis De astronomia, založený na Aratově básni Fainomena a Eratosthenově spisu Katasterismoi. Stejně velký, ne-li větší ohlas měly jeho Fabulae, prozaická sbírka krátkých textů, reprodukujících obsahy řeckých mýtů. Určitá stylistická primitivnost vedla nejrůznější badatele k pochybnostem, zda je dílo pravé („styl a jazyk díla není hoden vzdělaného Augustova knihovníka“, jak píše autorka v II, 13). Alena Hadravová soudí, že jde o dílo mladší, zkrácený a zjednodušený výtah ze ztraceného původního Hyginova díla, patrně pocházející z 1. nebo 2. století n. l. Zdá se, že neznámý gramatik pořídil tento výtah pro školní či studijní potřeby. Označuje jej tedy jako Pseudo-Hygina, aby jej odlišila od autora spisu De astronomia, za něhož považuje samotného Hygina. Pseudo-Hyginovo podání plné stereotypního opakování odpovídá pochopitelně tradicím pozdní antiky s jejím stylistickým zjednodušováním, které mělo mj. také pedagogický důvod: dobře se četlo i těm, jejichž znalost latiny byla malá a současně uspokojovalo etymologické zájmy čtenářů. Samostatnou kapitolou pak je výtvarné zpracování mytologických látek, kterým Alena Hadravová věnuje pozornost (I, 23–36) a které dokládá znalost bájí v celém antickém světě – od Kypru po Pompeje.

Spis De astronomia, jehož kompozice i styl prozrazuje podstatně vyšší ambice autora, než mají Pseudo-Hyginovy Báje, byl patrně psán jako komentář k nějakému astronomickému ztvárnění hvězdné oblohy. I pro ty z nás, kdo mají nepatrné znalosti astronomie, však bude jeho spis (končící v půli věty), jeho prameny i ohlasy v antice i ve středověku (a zvláště pak diskuse Tadeáše Hájka z HájkuAnnibalem Raimundem nad Hyginovým popisem rozvržení hvězd v souhvězdí Kassioppeia II, 52–55) velkou pobídkou k dalšímu studiu. K tomu přispěje i velmi instruktivní kapitola o astronomických přístrojích v antice (IV, 237–276). Na rozdíl od Bájí se astronomický spis nečte lehce, čtení však usnadňují pečlivé poznámky, jež jsou dalším zdrojem ponaučení, stejně jako nesmírná spousta nádherných ilustrací a autorčiny vlastní překresby provázející všechny části tohoto skvostného souboru.




Soutěže

Aktuality a kalendář akcí

31. 5. 2017
Brno ROZEKLANÝ ČAS Hanuše Bonna - prezentace básnického výboru
1. 6. 2017
Ostrava vernisáž obrazů Jiří Greger
6. 6. 2017
Brno ANASTASIJA DMYTRUK - umělecký večer s ukrajinskou spisovatelkou a básnířkou
7. 6. 2017
Praha Křest knihy Čest a sláva námořníků
8. 6. 2017
Praha Křest knihy Hrůzostrašné povídky
Ceny Miroslava Ivanova

Cenou Miroslava Ivanova byli oceněni čtyři naši autoři, kterým srdečně gratulujeme. Ocenění získali Petr Roubal za knihu Československé spartakiády, Miroslav Bárta za knihu Příběh civilizace, Jiří Pernes za knihu Zprávy z Prahy 1953 a Petr Koura za knihu Swingaři a potápky v protektorátní noci (ten obdržel hlavní cenu v kategorii do 39 let).

Archiv aktualit   Kalendář akcí

Nejprodávanější knihy

  1. Tři králové
  2. Krvavé finále
  3. Věda života
  4. Vlasovci v boji za Prahu
  5. Herbář
  6. Zakarpatí
  7. Dotek Anthropoidu
  8. Stýskání zažehnáno
  9. Prahou Jaroslava Seiferta
  10. Krajina a lidé

Pohodlný nákup v e-shopu www.academiaknihy.cz

Odebírat novinky


  

Knihkupectví

Knihkupectví Academia Brno

Knihkupectví Academia Praha

Knihkupectví Academia Brno

Kulturně-literární centrum Academia Ostrava 1

Internetové knihkupectví

Internetové knihkupectví s elektronickými knihami

Partneři a slevy

Stránky věnované našim autorům
Ivan Klíma, Ivan Kraus