RSS Kanaly Facebook Academia Twitter Academia Google Plus Academia

Padevět, Jiří: Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé

Knihy s tematikou nacismu a druhé světové války se u nás těší trvalému zájmu; vychází jich opravdu hodně, přičemž dané téma se v nich variuje v nejrůznějších souvislostech. Množí se mezi nimi i publikace, které problematiku nacistické okupace pojímají z topografického hlediska. Tak po knize Brno nacistické letos vychází také rozsáhlé dílo Jiřího Padevěta Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. Jak autor uvádí v ediční poznámce, soustředil se v něm především „na události a působení lidí zapojených do odboje, na činnost nacistického úředního a bezpečnostního aparátu a vojenských sil, na jednání českých úřadů, jež musely spravovat každodenní život země v podřízenosti nacistickým orgánům (počínaje hlavou státu a vládou), na mašinerii, která byla do detailů naplánována k likvidaci židovského obyvatelstva a k zacházení s jeho zabaveným majetkem, a samozřejmě také na zevrubné zmapování událostí Pražského povstání v květnu 1945“. Výběrově je představeno také kulturní dění, ale většinou jen v souvislostech s odbojovou činností, s nacistickou reprezentací (slavnostní divadelní představení, výstavy s ideologickým posláním apod.) nebo s těmi oblastmi kultury, na kterých nacistům z ekonomických či jiných důvodů zvláště záleželo (např. filmový průmysl).

Více než osmisetstránková kniha čtenáře přímo zavaluje množstvím podrobných údajů, přičemž i pro profesionálního historika, jako je odborník na dané období Petr Koura, přináší nové poznatky, případně skutečnosti nepřesně tradované uvádí na pravou míru, i když z hlediska nezasvěceného laika se může jednat jen o drobnosti. Tak například Padevět upřesnil poslední legální bydliště posledního ze „tří králů“ Václava Morávka. V dosavadní literatuře se uvádělo, že to bylo ve Vinařské ulici na Letné, pilný autor ale zjistil, že onen dům se dnes nachází v ulici Františka Křížka, protože Vinařská se tehdy jmenovala i tato navazující část ulice.

Vzhledem k tématu se pochopitelně nejedná o veselou četbu, právě naopak, kniha místy působí značně ponuře, někdy až jako strohý seznam míst, kde bydleli, kde byli zatčeni a kde zavražděni Češi jakkoli pracující proti Říši, i když u některých jmen čtenář přece jen s ulehčením najde poznámku, že se daný občan dožil konce války. Kniha na druhou stranu ale zaznamenává či znovu připomíná i drobné projevy odporu Čechů proti nacistům, které vždy neměly tak fatální následky („Dne 28. října 1939 kolem 16.00 byl v ulici kvůli nošení trikolory Němci napaden a zraněn poštovní úředník Petr Perzl.“), nebo události dnes zcela zapomenuté, které možná dnešní (alespoň některé) čtenáře překvapí, jako údaj o tom, že na křižovatce Národní a Spálené „byl 15. listopadu 1939 napaden českými studenty automobil vezoucí K. H. Franka a jeho řidič Anton Uhl dostal od jednoho ze studentů ránu do obličeje a utrpěl zlomeninu nosní přepážky“. Případně i svědectví o tom, jaké projevy také bylo možné pronášet na veřejnosti; kupříkladu ve Sladkovského sále se 10. listopadu 1939 uskutečnila schůze Národního souručenství, na které Josef Nebeský konstatoval, že „během existence první republiky se vykonalo více dobrého než špatného, a odmítl německý i italský vzor státního uspořádání“.

Kniha obsahuje i jakési střípky z každodenního života tehdejších nejvyšších politických představitelů, včetně jejich vzájemných intrik a bojů o moc a vliv, třeba že „dne 28. října 1942 požadoval Emanuel Moravec při audienci u prezidenta Emila Háchy zrušení Národního souručenství, ale paradoxně zároveň předal Háchovi dopis předsedy Národního souručenství Jana Fouska, který žádal Emila Háchu o pomoc proti Moravcovu pokusu organizaci zrušit“. Najdeme v ní hrdiny, oběti, zrádce i kolaboranty, a to s plnými jmény, přičemž tato konkrétnost a „adresnost“ může být pro potomky těch posledních, pokud žijí v blízkosti dané lokality, až nepříjemná.

Už z citovaných Padevětových slov ovšem vyplývá, že – navzdory velkému rozsahu – všechny oblasti protektorátního života kniha samozřejmě nepokrývá. O tehdejší každodennosti – kromě zatýkání a poprav, které ovšem byly její děsivou součástí – se u něj nejvíce dozvídáme z dobových fotografií a dalších dokumentů, z nichž některé jsou v knize publikovány prvně. Nemalá část života obyčejných lidí tak zůstává nepokryta, a tak jistě nejde o „úplný obraz“ tehdejší doby, pokud je něco takového vůbec možné. Češi ve svých bytech poslouchali jistě cizí rozhlas, konspirovali v nich a byli zatýkáni, ale dělali tam ovšem i úplně jiné věci. V době protektorátu u nás například prudce vzrostla porodnost, ať už proto, že „z pracovní povinnosti byly osvobozeny matky jednoho dítěte do šesti let věku nebo dvou dětí ve věku od 6 do 14 let“ (J. Čvančara); proto, že silné poválečné populační ročníky přicházely právě ve čtyřicátých letech do reprodukčního věku; kvůli „pocitu národního ohrožení“ a potřebě populačního přírůstku (V. Průcha); nebo dokonce ze sporného důvodu uváděného M. Michlovou, že kvůli nedostatku uhlí a plynu byly byty nevytopené a „moc se nesvítilo“, takže lidé údajně „chodili dříve spát, a mezi partnery tak častěji docházelo k pohlavnímu styku“. Musím ale dodat, že tato problematika samozřejmě přesahuje předem vymezený záběr publikace, a také je mimo schopnost sebepracovitějšího badatele zjistit, kterou noc došlo na dané adrese k početí potomka…

Zatímco Brno nacistické obsahuje přehledné a lákavě nazvané esejistické kapitoly jako Centrum nacistické propagandy nebo Nacistická památková péče, v Průvodci protektorátní Prahou jsou tato témata pouze naznačena (pokud vůbec). Kniha ale jistě poskytuje bohatý materiál k tomu, aby si čtenář, pokud je dostatečně vzdělaný, přemýšlivý a zná příslušné kontexty, mohl možné souvislosti samostatně domýšlet. Sám Padevět trochu opustil suchý faktografický styl Průvodce na facebookové stránce knihy, kde například (v podobném stylu jako Florian Illies v knize 1913) uvažuje nad tím, k jakým paradoxním setkáním mohlo během protektorátu v ulicích Prahy docházet: „Do července 1939 se museli u pekaře, v mlékárně, v trafice a možná i v putyce v Dejvicích potkávat dva muži. Bydleli v dnešní ulici Jugoslávských partyzánů pár domů od sebe. Prvním z nich byl komunistický intelektuál, novinář, obdivovatel SSSR a odbojář Julius Fučík, druhým byl člen Vlajky, Svatoplukových gard a aktivní člen Moslimské náboženské obce pro Čechy a Moravu Mohamed Abdallah Brikcius. Možná si mezi sebou vyměňovali ilegální Rudé právo a legální Hlas moslimské náboženské obce. Ale spíš asi ne...“ V samotné knize přitom najdeme jen holý údaj o tom, že v dané lokalitě muži bydleli, a zbytek autor nechává na fantazii čtenářů. Ty také, ještě před oficiálním vydáním publikace, na zmiňovaném webu vyzval k aktivnímu pátrání a pomoci při identifikaci konkrétních lokalit či bojové techniky z dobových fotografií, a ohlas čtenářů byl značný, takže v tomto smyslu se Průvodce protektorátní Prahou částečně stává i publikací „interaktivní“.

Tato kniha může plnit roli průvodce na výpravách do etapy české historie, která se sice může zdát vzdálená, ale český národ poznamenala hluboce a následky je možné pociťovat dodnes (ostatně i autor v závěru vyjadřuje přání, aby přispěla „k uvědomění, že nepříliš vzdálené historické období protektorátu je v našem hlavním městě, které žije dnes životem zdánlivě velmi odlišným, stále skrytě přítomno ve větší míře, než si obvykle připouštíme“). Může také v souladu se svým názvem sloužit jako skutečný průvodce pro „pražského chodce“, jak přiznává v předmluvě historik Robert Kvaček: „Půjdu Prahou s touto knihou ještě vícekrát. Pokorně, s úctou a pro poznávání.“ Může rozvíjet náš smysl pro paměť míst, pro děje, jejichž aktéři jsou již mrtví a jejichž činy byly už většinou zapomenuty, ale v geniu loci Prahy jsou stále skrytě přítomné – spolu se vším, co se zde odehrálo předtím i potom…




Soutěže

Aktuality a kalendář akcí

5. 12. 2016
Praha Křest knihy Krásně jsem si početl
7. 12. 2016
Praha Prezentace knihy Zapomenuté království - Archeologie a dějiny Severního Izraele
7. 12. 2016
Brno STEPI ZÁPADNÍ UKRAJINY A TRANSYLVÁNIE - Přednáška
9. 12. 2016
Praha Křest knihy Jak se dělá Jazz
12. 12. 2016
Praha Uvedení knihy Islámský stát
Vyhlašujeme nový ročník Studentské soutěže

Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., divize Nakladatelství Academia, vyhlašuje 5. ročník Studentské soutěže určené studentům a absolventům českých vysokých škol se sídlem v České republice.

Veškeré podrobnosti o soutěži naleznete zde: Stanovy Studentské soutěže

Archiv aktualit   Kalendář akcí

Nejprodávanější knihy

  1. Krvavé léto 1945
  2. Příběh civilizace
  3. Protektorátem po stopách parašutistů
  4. Náš život pod pěti kruhy
  5. Anthropoid
  6. Morální dilema: Dějiny druhé světové války
  7. Luciferův efekt
  8. Ve vlastních názorech se shodnu s každým
  9. Konečná stanice Islámský stát?
  10. Průvodce protektorátní Prahou

Pohodlný nákup v e-shopu www.academiaknihy.cz

Odebírat novinky


  

Knihkupectví

Knihkupectví Academia Brno

Knihkupectví Academia Praha

Knihkupectví Academia Brno

Kulturně-literární centrum Academia Ostrava 1

Internetové knihkupectví

Internetové knihkupectví s elektronickými knihami

Partneři a slevy

Stránky věnované našim autorům
Ivan Klíma, Ivan Kraus