RSS Kanaly Facebook Academia Twitter Academia Google Plus Academia

O tom, který stále je

KNIŽNÍ OKÉNKO PETRA HANUŠKY

Napsat monografii o svém kolegovi může být na jedné straně příjemná, ale na straně druhé i velmi obtížná práce s mnoha nástrahami. Detailní znalost povahových vlastností člověka i jeho odborné práce může zkomplikovat nebezpečí potřebného odstupu i tendence uhladit případné hrany. Literárnímu historikovi Pavlu Janouškovi se to naštěstí v případě jeho monografie o literárním historikovi a prozaikovi Vladimíru Macurovi nazvané Ten, který byl. Vladimír Macura mezi literaturou, vědou a hrou. Úvod povahopisný nestalo. Kniha je to velmi zajímavá a čtivá, navíc vypovídající nejen o jednom vědeckém i uměleckém osudu, ale také o době, v níž výtečný znalec období českého národního obrození, estonské literatury a polistopadový ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR studoval a etabloval se coby vyznavač českého strukturalismu a sémiologie Jurije Lotmana, respektive úspěšný prozaik. Vladimír Macura se narodil v roce 1945 v Ostravě­Zábřehu, zemřel po těžké nemoci v roce 1999. Rodinné zázemí ho předurčovalo k tomu, aby bez problémů i znejišťujících otázek, respektive zahalen dýmem z hutí a stoje ve stínu hornických věží pěl pionýrské a svazácké písně. Nestalo se tak. Detailně poznané zázemí energetického srdce komunistické republiky mu posléze posloužilo coby studijní materiál při sémiotické demystifikaci režimních totemů, tak jak to jeho čtenáři znají z knih Šťastný věk a jiné studie o socialistické kultuře či Masarykovy boty.

Na studia se vydal na pražskou filozofickou fakultu, a to v době postupné liberalizace prostředí – tedy ve druhé polovině 60. let. To už má za sebou nesmělé literární začátky, kontakty s literáty jako Miroslavem Stonišem a hlavně řadu mystifikací, které organizuje, popřípadě se jich účastní po celý svůj další život.

S normalizací se Macura vyrovnal po svém. Nevyhnul se dobově vyžadovaným tématům, ale jeho interpretační přístup znamenal odhalení nejednoho doposud nenapadnutelného mýtu. Navíc si ze sovětské vědy osvojil učení Estonce Jurije Lotmana, což znamenalo, že v českém prostředí rozvíjel sémiotickou metodu, tedy teorii o znacích. Výsledkem mnohaletého studia byla práce Znamení zrodu, která byla sice v 80. letech oficiálně publikována, ale hlídačům oficiální ideologické korektnosti se příliš nezamlouvala. Široké čtenářské odezvy se tak dočkala při svém druhém vydání v polovině 90. let.

Kromě toho se Macura podílel na přípravě řady slovníkových příruček, které jsou i přes dílčí dobové úlitby použitelné do dnešních dnů. Po listopadu 1989 vypomáhal novému šéfovi Ústavu Zdeňku Pešatovi s vedením instituce, která se sice konečně ocitla bez dozoru cenzorského biče, ale v nových ekonomických podmínkách. A těm dovedl čelit lépe než jeho starší kolega, což nakonec logicky vedlo k tomu, že jej v čele vystřídal. Macura se však nespokojil jen s dráhou vědce. Od počátku 80. let byl znám i jako prozaik. Nabídl soubor povídek Něžnými drápky či román Občan Monte Christo. Vrchol však přišel až s postupným vydáním tetralogie Ten, který bude. V něm prokázal svou schopnost přetavit své vědecké znalosti a dokumentační preciznost v prózy, které sice přivádějí na scénu známé osobnosti národního obrození, ale nekončí pouhou beletrizací jejich životů.

Kniha je samozřejmě vybavena úplnou bibliografií všeho, co Macura napsal. Janoušek měl přístup k jeho pozůstalosti,ato i té, která zůstala v počítačových souborech. Podrobně interpretuje badatelovy odborné práce, stejně jako beletristické knihy. Nevytváří z jeho osobnosti nedotknutelný kult. Je si vědom, že jeho klíč je pouze jeden z mnoha, které budou Macurovi vykladači používat. Zdá se mi, že ten jeho však bude patřit k těm, které do macurovského zámku bezproblémově zajedou.

Osobně jsem Vladimíra Macuru respektoval a respektuji jako vědce i prozaika. Potkali jsme se v 90. letech na pedagogické fakultě, kam jsem ho pozval na besedu a přednášku. Stihli jsme tenkrát připravit i rozhovor pro tento deník. Byl nesmírně vstřícný, i když jsem měl pocit, že ostražitě zachovával důstojnost šéfa vědecké instituce. Prozaička Daniela Hodrová mě tenkrát uklidnila. „Nebojte se. To on se jen tak tváří. Pod úřední maskou je to však nesmírně veselý a hravý člověk.“ Pavel Janoušek mi to svou knihou jen potvrdil.

Foto popis|

O autorovi| Petr Hanuška, Autor je literární kritik




Soutěže

Aktuality a kalendář akcí

7. 12. 2016
Praha Prezentace knihy Zapomenuté království
7. 12. 2016
Brno STEPI ZÁPADNÍ UKRAJINY A TRANSYLVÁNIE - Přednáška
9. 12. 2016
Praha Křest knihy Jak se dělá Jazz
12. 12. 2016
Praha Uvedení knihy Islámský stát
13. 12. 2016
Praha Prezentace knihy Pod tíhou historie - Staněk Luděk, Padevět Jiří
Vyhlašujeme nový ročník Studentské soutěže

Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., divize Nakladatelství Academia, vyhlašuje 5. ročník Studentské soutěže určené studentům a absolventům českých vysokých škol se sídlem v České republice.

Veškeré podrobnosti o soutěži naleznete zde: Stanovy Studentské soutěže

Archiv aktualit   Kalendář akcí

Nejprodávanější knihy

  1. Krvavé léto 1945
  2. Příběh civilizace
  3. Protektorátem po stopách parašutistů
  4. Náš život pod pěti kruhy
  5. Anthropoid
  6. Morální dilema: Dějiny druhé světové války
  7. Luciferův efekt
  8. Ve vlastních názorech se shodnu s každým
  9. Konečná stanice Islámský stát?
  10. Průvodce protektorátní Prahou

Pohodlný nákup v e-shopu www.academiaknihy.cz

Odebírat novinky


  

Knihkupectví

Knihkupectví Academia Brno

Knihkupectví Academia Praha

Knihkupectví Academia Brno

Kulturně-literární centrum Academia Ostrava 1

Internetové knihkupectví

Internetové knihkupectví s elektronickými knihami

Partneři a slevy

Stránky věnované našim autorům
Ivan Klíma, Ivan Kraus