Dějiny nové moderny přistupují k literární historii novým směrem
Jako první výsledek nového projektu českých literárních historiků vyšla publikace Dějiny nové moderny, která pokrývá českou literaturu rok po roce v letech 1905-1923.
Autoři, vedení ředitelem Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Vladimírem Papouškem, se v tomto svazku pokouší představit literární dějiny netradičním způsobem. Jádrem jejich přístupu je pokus vyprávět příběhy literárních textů v jednotlivých letech sledované periody tak, aby vynikly jejich vzájemné vazby a střety.
"Vyprávíme příběhy literárních textů v ´plochách´ jednotlivých let tak, aby vyniklo jejich dobové zařazení," uvedl Vladimír Papoušek. "Autoři kapitol se pokusili zachytit střet textů přežívajících i zmizelých v okamžiku, kdy tento střet nebyl historií rozhodnut. Šlo nám také o představení literatury v síti kulturních, ideových či politických, domácích i evropských dobových souvislostí."
Období, které více než šestisetstránková bohatě ilustrovaná publikace zkoumá, začíná rokem 1905, kdy se sice proces postupné emancipace české literatury jistě nezrodil, ale získal důležité impulsy, ať to byla například Munchova výstava v Praze (její plakát zdobí titulní stranu obálky) či vydání Šaldových Bojů o zítřek.
Kniha končí rokem 1923, ve kterém umírá Jaroslav Hašek a postupně se ustavuje nová poetistická avantgarda v čele s Vítězslavem Nezvalem. Haškovo dílo stejně jako umění poetistů představují podle autorů významné emancipační fenomény, které významně vyčleňují českou literaturu z xenofobní uzavřenosti a provinciální lokálnosti.
"Východiskem našeho pozorování jsou jednotlivé roky, v nichž autoři kapitol sledují, jak souvisejí díla, která utkvěla v domácí literární paměti, s texty zapomenutými, jaký byl vztah širších kulturních událostí, jak pronikaly jiné typy dějinných sociálních vazeb do literární řeči. Autoři se snažili co nejplastičtěji zachytit příběh jednoho roku tak, jak ho lze stopovat prostřednictvím literárních textů," uvádí Vladimír Papoušek k metodě práce na knize.
"Zaměřili jsme se také na sledování proměn dobového literárního jazyka. Další aspekt byl historický – dějinné události jsme prezentovali na chronologických a prostorových mapách literárních, kulturních i obecně dějinných událostí, aby si čtenář mohl uvědomit časové i prostorové souvislosti."
Dějiny nové moderny představují první svazek projektu, který by tímto novým způsobem měl zachytit literární dějiny celého dvacátého století. Dalším plánovaným svazkem je kniha, věnovaná následující periodě dějin české literatury mezi lety 1924-1934.
