Souhlas se zpracováním osobních údajů společnosti Academia

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.

MENU

ZAVŘÍT

Zobrazit kategorie e-shopuZavřít kategorie e-shopu
Historie židovské kopané v Československu

Historie židovské kopané v Československu

KRÁL LUBOMÍR

Skladem

Cena s DPH 404
(Běžně 449 Kč)
  • Vázaná
  • 248 stran
Rok vydání
2019
Nakladatelství
MJF Praha (Miroslav Fehér)
ISBN
978-80-88227-03-8
EAN
9788088227038
Když se v roce 1922 tvořil vrcholový orgán fotbalu našeho mladého státu, „Československá associace footballová“, dělo se to na národnostním principu. Mimo již existujících svazů (českého a německé menšiny) se součástí asociace staly i další samostatné svazy menšin - maďarský, polský a z hlediska početnosti aktivních hráčů největší - židovský (založen 1921). A právě jemu je věnována tato kniha, první u nás, která se touto problematikou zabývá. Kniha popisuje podrobně vznik a činnost Židovského fotbalového svazu (včetně mezižupních a mezisvazových utkání). Následují krátké profily činovníků a funkcionářů svazu či historie Sboru židovských soudců. Velkou část knihy však zaujímá tzv. Rejstřík klubů, detailně popsaná historie a činnost jednotlivých židovských klubů a to jak největších - Makabi Brno, Makkabea Bratislava, Makabi Prostějov a Hagibor Praha – tak mnoha menších. Velmi zajímavá je zejména bohatá historie Makabi Brno, klubu s přezdívkou „moravský Manchester“, který patřil v počátku 20. let minulého století ke špičkovým evropským mužstvům a ač nehrál žádnou pravidelnou soutěž a věnoval se pouze zápasům přátelským a exhibičním, hrál zcela vyrovnané zápasy s populárními pražskými „S“. Centrum jeho působení bylo ale spíše v zahraničí, kde byl, na atraktivních turné po Španělsku, Itálii či Rakousku, zdatným a vyrovnaným soupeřem velkoklubů jako FC Barcelony, Juventusu Tutín či Admiry Vídeň. Není divu, že na jeho soupisce bylo např. víc než 40(!) maďarských fotbalových reprezentantů. Publikace se také věnuje profilům několika vybraných hráčů a funkcionářů, jejichž společným rysem bylo, že pokud včas nezamířili za velkou louži nebo se před německým fašismem nezachránili odchodem do Palestiny či Austrálie, skončili v terezínském ghettu a v koncentračních vyhlazovacích táborech – fotbalové reprezentanty a olympioniky nevyjímaje. Je tedy logické, že závěrečná kapitola publikace se věnuje tzv. Terezínské fotbalové lize (1942 -1944), v níž se stal fotbal, hraný na nádvořích kasáren, jednou z mála možností alespoň na chvilku zapomenout na tamní nelehký život.

Nenašli jste všechny informace?
Zeptejte se nás

Související