Žena a věda
O edici
Posláním edice je seznámit širokou čtenářskou obec se životními osudy a vědeckým dílem žen výjimečně úspěšných ve fyzice, chemii, matematice, biologii, medicíně, umění i v humanitních vědách. Nakladatelství Academia naplňuje tento záměr jak překlady beletristicky zpracovaných biografií, tak původními tituly od českých autorů, v nichž je na konkrétních činech ilustrována rovnocennost žen v různých oborech, zemích i historických obdobích.
Na jaké otázky dostávají čtenáři odpověď? Co přivádí talentované ženy ke studiu a k vědecké práci náhoda, příklad v rodině, ctižádost rodičů? Jaké je jejich rodinné zázemí: zůstávají svobodné, rozvádějí se, žijí v harmonickém manželství, našly čas i na výchovu dětí? Kdo je finančně podporoval? Manžel, rodina, církev nebo měly placené zaměstnání?
Celá čtyři tisíciletí ženy dokazovaly, že jsou ve vědě i technice stejně schopné a úspěšné jako muži. Přesto byl názor na jejich přístup ke vzdělání ještě před sto lety většinou buď zcela odmítavý, nebo alespoň zdrženlivý. I když jsou dnes emancipační požadavky v mnoha zemích víceméně splněny, zcela rovnoprávné postavení ve vědě ženy stále ještě nemají. Jistě i proto, že se o jejich práci málo ví. Cílem edice Ženy a věda je tento nedostatek alespoň u nás odstranit.
Prof. RNDr. Ivo Kraus, DrSc.
- profesor fyziky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického. V nakladatelství Academia mu vyšly tyto knihy: Úvod do strukturní rentgenografie (1985), Rentgenová tenzometrie-spolu s V. V. Trofimovem (1988), Rentgenografie nehomogenních napěťových polí (1990), Struktura a vlastnosti krystalů (1993), Dějiny evropských objevů a vynálezů (2001), Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích (2004), Fyzika od Thaléta k Newtonovi (2007).
Lise Meitnerová
Kniha Charlotty Kernerové je poutavým vylíčením neobyčejných životních osudů Lisy Meitnerové, Rakušanky, která se přes všechny překážky, stavějící se jí neustále do cesty, stala významnou fyzičkou, univerzitní profesorkou vyznamenanou mnoha prestižními cenami a uznáními. Její přínos k realizaci a porozumění procesu štěpení uranu, při němž se uvolňuje jaderná energie, je velmi významný. Vyznačovala se pevnými mravními zásadami, jejichž dodržování stavěla vždy nad osobní prospěch, a statečně nesla důsledky tohoto svého postoje.
Artemis a Dr. Faust
Martina Pachmanová, Milena Bartlová (eds.)
Sborník studií se zabývá tématem, které je dosud zpracováno jen velmi málo. Shrnuje příspěvky z kolokvia, které se uskutečnilo v roce 2005 na půdě Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Bezmála dvě desítky statí pojednávají o úloze, kterou ženy hrály v české a slovenské umělecké kritice a uměnovědě 19. a 20. století, a o postavení, jakého v oboru dosahovaly, představují sběratelky umění a kurátorky a přinášejí portréty některých významných osobností tohoto oboru. Ukazuje se, že často se objevující teze o dějinách umění jako „jemném“, „ženském“ oboru nemá téměř žádné opodstatnění.
Až za hranice
Román, na němž matematička a pedagožka Joan Spicci pracovala víc než deset let, zachycuje skutečný příběh Sofie Kovalevské, její pozoruhodnou osobní proměnu, kdy z mladičké dívenky, žijící v Sankt Peterburgu životem sešněrovaným společenskými konvencemi, se stala první žena, která získala doktorát z matematiky. Je kronikou zápasu geniální, složité ženy, která se neváhala vydat na cestu tehdy téměř nepředstavitelnou a i dnes stále imponující. Sofie Kovalevská byla přítelkyní intelektuálních gigantů své doby od Dostojevského po Darwina a byla předurčena připojit se k jejich kruhu.
Ve stínu Alberta Einsteina
Desanka Trbuhovićová-Gjurićová
Autorka vzdává hold první ženě Alberta Einsteina, významné matematičce, která nejen žila s Einsteinem téměř čtvrt století, ale v době manželství byla i jeho významnou spolupracovnicí a měla podíl i na vzniku speciální teorie relativity v roce 1905. Kniha je členěna do kapitol, které chronologicky líčí celý život Milevy Einsteinové-Maričové od narození v rakousko-uherské Vojvodině roku 1875 až do její smrti ve švýcarském Curychu v roce 1948. Text doplňuje třicet sedm fotografií z rodinného archivu.
Karolína Herschelová
Edice Žena a věda byla zahájena dílem Michaela Hoskina o první profesionální astronomce Caroline Herschlové (1750 – 1848). Její životní příběh je těsně spjat s osudem jejího bratra Williama, královského astronoma a objevitele planety Uran. Caroline byla původně bratrovou pomocnicí, ale časem se stala jeho rovnocennou partnerkou a učinila několik důležitých objevů.Jak však bylo pro její dobu typické, zcela se obětovala pro bratrův úspěch na úkor své kariéry.
