Šťastné zítřky
O edici
Edice Šťastné zítřky analyzuje prostřednictvím textů, vzniklých jednak během komunistického režimu, jednak po roce 1989 vliv totalitní ideologie na kulturu, vědu a na život celé společnosti. Knihy, vycházející v Edici Šťastné zítřky ukazují na tu první pohled vlídnější, ale o to zrůdnější a nebezpečnější tvář totalitního režimu, totiž tvář režimní každodennosti.
"Vraťte nám vlasy!"
V létě 1966 vyhlásil ÚV KSČ celostátní kampaň proti „pronikání nevkusu do úpravy účesů u chlapců a mladých mužů“. V této době v Československu podobně jako v dalších zemích vzrůstal počet mladých lidí, kteří začali dávat najevo, že jsou jim cizí oficiálně deklarované hodnoty, cíle i kulturní normy jejich rodičů. Tento kulturní konflikt nebo vzdor se projevoval na Východě i Západě příklonem k novému druhu hudby, volbou specifického způsobu oblékání či úpravy zevnějšku, zaváděním nových tanců, způsobů trávení volného času či odlišným postojem k sexualitě. Do kampaně se vedle oficiálních médií zapojila řada státních a společenských institucí, zejména aparát komunistické strany, ministerstva vnitra, národních výborů a zdravotnických institucí. Hlavní represivní roli sehrála Veřejná bezpečnost, která v srpnu 1966 vyhlásila celostátní akci „Vlasatci“, v jejímž rámci bylo během několika týdnů evidováno a různým způsobem postiženo okolo čtyř tisíc osob. Vyhlášení kampaně je možné také interpretovat jako snahu vedení komunistické strany získat společenskou podporu mezi starší generací pomocí odkazů na hodnoty maloměšťácké společnosti. Zvolené téma je přiblíženo v antropologické studii, která je doplněna edicí archivních dokumentů a článků z dobového tisku. Kniha je vybavena rozsáhlou obrazovou přílohou včetně dvou unikátních souborů fotografií, které se dochovaly ve fondu prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného.
Soustružníci lidských duší
Kniha mapuje pokus o ovládnutí, radikální proměnu a mocenské využití veřejných knihoven, k němuž došlo v Československu v období stalinismu. Úvodní výklad zachycuje hlavní formu následné cenzury v komunistickém Československu: popisuje cenzuru lidových knihoven, zabývá se tím, jaké typy literatury byly z knihoven vyřazovány, a hledá příčiny tohoto zákazu. Další část pak sleduje pokusy knihovníků ovlivňovat či řídit soudobé čtenářství a tak vychovávat nového čtenáře. Titulní parafráze Stalinova výroku o spisovatelích, inženýrech lidských duší, chce na bázi dobové metafory kulturní práce jako industriální výroby pojmenovat smysl cenzurních aktivit a celé reformy knihoven a knihovnictví. Za pomoci vybraných nástrojů-knih, které vytvořili inženýři-spisovatelé, měli knihovníci opracovat lidský materiál a vytvarovat jej do podoby socialistického člověka budoucnosti. V druhé části knihy jsou otištěny nejdůležitější cenzurní seznamy, jimiž se v období stalinismu vyřazování knih z lidových knihoven řídilo.
Šťastný věk
Základ publikace tvoří reedice knihy Šťastný věk. Symboly, emblémy a mýty 1948–1989, která vyšla poprvé v roce 1992. Jde o metodologicky inspirativní a dosud nepřekonanou emblematickou analýzu české socialistické kultury. Původní soubor sémiotických esejů doplňuje výběr z literárněhistorických studií, které významný literární vědec a spisovatel (1945–1999) věnoval problematice poválečného umění, doslov Tomáše Glance a obrazová příloha.
Připravované tituly – Šťastné zítřky
Byl to jenom Rock ´n´roll?
Publikace přináší poprvé pohled na rockovou hudbu z historické perspektivy (dosud převládaly spíše práce muzikologické a sociologické). Autor si všímá, jak populární hudba ovlivnila téměř tři generace československé společnosti. Mapuje vývoj rockové hudby od roku 1956 (kdy se u nás poprvé objevilo slovo rock´n´roll) až do roku 1989, kdy skončila éra vlády komunistické strany. Autor se snaží čtenáře seznámit se všemi snahami autoritativního režimu o likvidaci této tzv. „buržoazní a úpadkové“ hudby, která měla podle bývalých komunistických autorit nebezpečný potenciál „ideologické diverze“ ovlivňující mládež v celém bývalém východním bloku.
