RSS Kanaly Facebook Academia Twitter Academia Google Plus Academia

Šťastné zítřky

O edici

Edice Šťastné zítřky analyzuje prostřednictvím textů, vzniklých jednak během komunistického režimu, jednak po roce 1989 vliv totalitní ideologie na kulturu, vědu a na život celé společnosti. Knihy vycházející v edici Šťastné zítřky zobrazují na první pohled vlídnější, ale o to zrůdnější a nebezpečnější tvář totalitního režimu, totiž tvář režimní každodennosti.

Happy Tomorrows Edition analyzes through texts both written during communistic regime and also after 1989 an influence of totalitarian ideology on culture, science and a life of whole society. Books published in Happy Tomorrows Edition describe at first sight kinder but in fact more monstrous and dangerous face of a totalitarian regime, the face of regime´s everydayness.

Moskva, čtvrtý Řím

Katerina Clarková

Na začátku 16. století prohlásil mnich Filofej Moskvu za „třetí Řím“. Pro intelektuály a umělce byla ve třicátých letech 20. století kosmopolitním centrem sekulárního osvícenství. Clarková popisuje a interpretuje kulturní dějiny Moskvy ve třicátých letech a prostřednictvím díla Sergeje Ejzenštejna, Sergeje Treťjakova, Michaila Kolcova a Ilji Erenburga přibližuje čtenáři jedinečnou atmosféru období poznamenaného stalinismem a čistkami.

Podle Clarkové je toto desetiletí klíčovým obdobím prehistorie pojmů, jako je transnacionalismus, kosmopolitismus a světová literatura. Autorka předestírá polemický a politický kontext pro porozumění kanonickým dílům autorů, jako je Brecht, Benjamin, Lukács a Bachtin.

Moskva, čtvrtý Řím prolamuje intelektuální železnou oponu, která obklopuje kulturní dějiny stalinistického Ruska, a rozšiřuje interpretační rámec o významné kontakty tehdejších kulturních představitelů se západním intelektuály a trendy. Zapojení málo probádaného mezinárodního rozměru do interpretace sovětské kultury přispívá k lepšímu pochopení světově významné úlohy stalinské Moskvy.

Moskva, čtvrtý Řím

Československé spartakiády

Petr Roubal

Kniha se zabývá fenoménem hromadného cvičení na československých spartakiádách v letech 1955 až 1985. Spartakiády navazovaly personálně, organizačně, ale i ideově na tradici sokolských sletů, které se zase inspirovaly německým turnerským hnutím. Krátce po Gottwaldově smrti se stranické vedení rozhodlo tuto tradici využít pro potřeby legitimizace nového režimu. Smyslem hromadného a synchronizovaného pohybu cvičenců na Strahovském stadionu, největším stadionu světa, bylo doslova „ztělesnění“ zvláštního konceptu socialistického lidu, který měl být zdrojem vší moci a zároveň zcela tvárný podle přání vládnoucí strany. Kniha se věnuje také organizaci spartakiád, jež si vedle obrovských finančních prostředků vynutila zapojení expertních znalostí stovek bývalých sokolských činovníků, a reakci širší veřejnosti na ně, zejména prožívání spartakiád jako smysluplného rituálu samotnými cvičenci.

Československé spartakiády

Filmová propaganda

Richard Taylor

Aby si vynutili poslušnost společností, které ovládli, nepoužívali Hitlerovi nacisté a sovětští bolševici jen teroru. Veledůležitým nástrojem jejich moci byla také propaganda. A nejmocnějším strojem propagandy byl v první polovině 20. stole film; na tom by se Lenin s Goebbelsem jis shodli. O tom, jak si bolševici a nacis ve svých zemích podmanili filmové společnosti a posléze i značnou část filmových tvůrců, a také o jejich nejvýraznějších propagandistických filmech, jež byly samozřejmě vydávané za „umělecké“ či „dokumentární“, pojednává kniha Filmová propaganda.

Přeložila Petruška Šustrová

Filmová propaganda

Světy disentu

Jonathan Bolton

Jaké mýty šíří západní novináři a historici o středoevropském odporu vůči komunistickému státu? Jak se na disent dívá americký historik J. Bolton? Všechno se odehrávalo ve zcela konkrétním prostředí a situaci, říká a popisuje jej vlastními slovy jeho účastníků a hojně cituje z dopisů, deníků i literárních děl. V jeho podání nejde tolik o politickou filozofii jako spíše o běžné zážitky. Disent je živým společenstvím lidí, kteří pochybují a pociťují nejistotu a rozhodně se nepokládají za žádné mesiáše.

Přeložila Petruška Šustrová

Světy disentu

Utváření socialistické modernity

Kimberly Zarecorová Elman

V myslích laické veřejnosti i většiny architektů je poválečná česká a slovenská architektura a její typické projevy – sorela a panelová sídliště – spojena s představou vnuceného sovětského kulturního importu. Kniha Kimberly Elman Zarecorové ukazuje, jak je tento obecně přijímaný výklad zjednodušený. Autorka v ní mapuje složitě utvářenou a neustále se měnící krajinu profesních spolků a politických institucí, které se podílely na poválečném směřování země, a rozkrývá, jak se v tomto kontextu vlastní vize meziválečné levicové avantgardy postupně proměňovaly do podoby, kterou ve 20. a 30. letech 20. století jen málokdo z jejích tvůrců dokázal anticipovat. Jedná se o první knihu, která nabízí ucelený pohled na poválečnou bytovou architekturu v bývalém Československu.

Přeložila Alena Všetečková

Utváření socialistické modernity

Sovětský román

Katerina Clarková

Monografie Kateriny Clarkové, zabývající se historií a vývojem románu jako protěžovaného žánru socialistického realismu, představovala na počátku 80. let 20. století významný milník v analýze sovětské literatury. Autorka přiřkla na Západě zavrhovaným ideologickým dílům vlastní hlas a interpretovala je nikoli z perspektivy západního kánonu klasické literatury, ale z hlediska kontinuity a klíčových dichotomií, které vyprovázely ruskou / sovětskou kulturu napříč 19. a 20. stoletím. S použitím antropologických teorií rozkrývá vývoj sovětského románu jako komplexní a proměnlivé pole, na němž se střetávají mocenské, společenské i výsostně literární faktory. Vnímá jej nejen jako výsledek vědomé mocenské represe, ale i jako prostředek oboustranného vyjednávání mezi politikou a literaturou, jako rituální prostor, v němž krystalizují významné kulturní síly utvářející celou sovětskou společnost. Kniha tak mimo jiné nabízí inspirativní pohled na dynamiku a mnohotvárnost socialistického realismu, který bývá občas chápán en bloc jako statický souhrn utilitárních politických doktrín.

Přeložil Vít Schmarc

Sovětský román

Poučeni z krizového vývoje

Alena Fialová

Čím se zabývala normalizační angažovaná próza? Jaká díla psali spisovatelé, kteří vycházeli vstříc dobovým ideologickým požadavkům a vytvářeli obraz minulosti, jenž měl legitimizovat komunistický režim? Kniha analyzuje normalizační prozaickou produkci s tématem dějin a zároveň připomíná souvislosti umělecké literatury a propagandy, filmu a televize i podoby normalizační literární kritiky. Jádrem práce je zachycení poválečných dějin a zvláště obrazu let 1945, 1948 a 1968 tak, jak je přinášela normalizační díla, a dále ideologická typologie postav a způsobů, jakým byly v této literatuře klasifikovány společenské vrstvy a třídy: dělníci, rolníci, buržoazie, inteligence či umělci.

Poučeni z krizového vývoje

Na obranu individualismu

Bohuslav Brouk

Kniha z pera B. Brouka (1912–1978), enfant terrible českého a slovenského kulturního života třicátých a čtyřicátých let, zahrnuje více než padesát publicistických textů z let 1930–1960, přesto stále aktuálních. Broukovy fundamentálně svobodomyslné, nekompromisní, provokativní, sarkasmem, skepticismem a demystifikacemi společenských (pseudo)hodnot, konvencí a morálky nabité texty jsou vzhledem k šíři autorova tematického zájmu rozděleny do tří oddílů: Psychoanalýza a sexuologie, Umění a kultura a Společnost a politika.

Na obranu individualismu

S minulostí zúčtujeme

Jakub Jareš, Matěj Spurný, Kateřina Volná

Kniha obsahuje dva dosud nezveřejněné dokumenty z minulosti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: tzv. Analýzu fakulty z roku 1971 a Rehabilitační zprávu z roku 1992, jež specificky reflektují i (des)interpretují minulost. Sedmisetstránkovou Analýzu napsalo v letech 1970–1971 na popud nejvyšších orgánů KSČ několik fakultních straníků s cílem vytvořit „normalizační“ interpretaci tzv. krizového vývoje na fakultě a následné „konsolidace“. Rehabilitační zpráva podává výklad téhož období z hlediska roku 1991, ale v té době nemohla být publikována. Oba dokumenty uvozují důkladné studie a doplňují vysvětlující komentáře a téměř dvě stě životopisných medailonků.

S minulostí zúčtujeme

Intelektuální protest, nebo masová zábava?

Přemysl Houda

Publikace přináší první celistvé zpracování dosud málo známé oblasti naší historie – československé folkové hudby sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Protože folková hudba v této době oscilovala mezi povoleným, trpěným a zakázaným uměním, lze na ní ukázat limity normalizačního systému jako takového. To je vlastní smysl textu, jenž je vystaven na spojení chronologických kapitol s tematickými mikrosondami (Sekce mladé hudby, Folková Lipnice, Šafrán atd.). Text čerpá z mnoha typů nashromážděných pramenů (archivní dokumenty, rozhovory, nahrávky písní, dobová beletrie a periodika atd.), v drtivé většině dosud nepublikovaných, které podrobuje kritické analýze.

Intelektuální protest, nebo masová zábava?

Dovolená s poukazem

Alžběta Čornejová

Publikace na základě výzkumu archivních pramenů přináší ucelený pohled na vývoj a pořádání odborových rekreací v Československu mezi lety 1948–1968. Šlo o přesně plánovaný a organizovaný volný čas jedinců, kteří měli vytvořit ještě pevnější socialistický kolektiv. Zabývá se třemi stěžejními typy dovolené: výběrovou, závodní a zahraniční rekreací, a stručně mapuje i organizaci dovolené v době druhé světové války. V neposlední řadě přináší reflexi rekreací ROH v literatuře a u nás velmi populárních filmech Dovolená s Andělem, Anděl na horách Homolka a tobolka.

Dovolená s poukazem

Věda jde k lidu!

Doubravka Olšáková

Jen málokdo ví, že dnes již kultovní snímek Karla Zemana Cesta do pravěku byl součástí široké a komunistickou stranou privilegované výchovy obyvatelstva k ateismu. Vše však do sebe zapadá: cesta čtyř chlapců proti proudu času mapovala jednotlivé etapy formování Země až po samý počátek života na Zemi. Na konci jejich cesty nestál Bůh, ale Darwin. Je třeba hledat kořeny českého ateismu právě v úspěšné kampani komunistického režimu za ateistickou výchovu mas? Čerpá dnes ze stejných zdrojů kolektivního vědomí i naše víra v bezpečnou atomovou energii? A co naše touha přetvářet přírodu? Kniha Věda jde k lidu! vysvětluje, proč se stala popularizace vědy jedním ze základních stavebních kamenů komunistického režimu, i to, jak se změnilo postavení vědce a inteligence po roce 1948. Mapuje totalitní mechanismy popularizace vědy a odkrývá její indoktrinační potenciál, který komunistická moc využívala beze zbytku.

Věda jde k lidu!

Venkov v českém filmu 1945 - 1969

Petr Slinták, Hana Rottová

Publikace se zabývá tématem reflexe problematiky sociálních, kulturních a hospodářských proměn na českém venkově v poválečném pětadvacetiletí, a to prostřednictvím analýzy hrané filmové tvorby. Filmový obraz kolektivizace venkova prostředkovaný státní kinematografií nabízí pestrou mozaiku různých přístupů – od přímé aplikace ideologických tezí komunistické politiky v rámci jednotlivých filmových děl, až po kritičtější autorské pohledy revidující estetický i obsahový schematismus socrealistických filmů. Součástí publikace jsou vedle obecně laděných historických kapitol na téma kolektivizace venkova a vývoje ve státní kinematografii také kapitoly, které se zabývají procesy řízení filmové dramaturgie a jednotlivými schematickými motivy ve venkovských filmech. Obsáhlá část publikace je věnována analýze řady konkrétních filmů ve vztahu k dílčím podtématům (rodina, obec, krajina apod.) v souvislostech socialistické transformace venkovské společnosti.
Venkov v českém filmu 1945 - 1969

Zelinář a jeho televize

Paulina Brenová

Jak se stalo, že se z nadšených stoupenců reforem Pražského jara 1968 a „socialismu s lidskou tváří“ stali poslušní stoupenci normalizace, která nastoupila po srpnové invazi pěti armád? Kdo byli hlavní nositelé normalizace a jak přiměli rozjitřenou společnost, aby se „ukáznila“ a projevovala podporu komunistické straně? A jakou roli v tom sehrála Československá televize, která v době Pražského jara reformy poháněla? „Po roce 1968 si komunistická strana začala s televizí intimní, leč tendenční milostný poměr,“ píše Paulina Bren, „a prvotním prostředkem komunikace s diváky se stala mýdlová opera v podobě televizních seriálů o soudobém běžném životě.“ A právě o proměně lidí prostřednictvím televizních seriálů pojednává Zelinář a jeho televize. Přeložila Petruška Šustrová.

Zelinář a jeho televize

Volný čas v českých zemích 1957 - 1967

Jiří Knapík, Martin Franc

Poválečné zkracování pracovní doby a nárůst objemu volného času patřilo k jevům, které mimořádně významně ovlivnily vývoj životního stylu v padesátých a šedesátých letech. Podle dobových ideologických představ měly volný čas vyplňovat primárně projevy společenské angažovanosti, sebevzdělání a tělesná aktivita, realita však vyhlížela odlišně a ve formách trávení volného času se zejména mladá generace občanů Československa především v šedesátých letech značně přibližovala svým vrstevníkům jinde v Evropě. Předkládaný rukopis sleduje společenské souvislosti postupného zvyšování objemu volného času a dopadů změn spojených s novými způsoby trávení volného času na fungování české společnosti v druhé polovině padesátých let a v šedesátých letech, včetně dobových odborných diskusí o této tematice. Vypovídá i o proměnách celé tehdejší společnosti a zejména o transformaci mentality společnosti a jejím novém vztahu ke konzumerismu. Zároveň se snaží zodpovědět některé otázky po účinnosti a dopadu snah vládnoucí moci aktivně ovlivňovat život v privátní sféře občanů, tedy především oblast volnočasových aktivit. Na základě sond věnovaných jednotlivým formám trávení volného času (např. sběratelství, kutilství, cestování, taneční zábavy, mimoškolní vzdělávání a kulturní činnost) detailně rozebírá některé typické příklady dobových volnočasových aktivit, včetně jejich často velmi komplikovaného vztahu k tehdejším ideologickým představám. Speciální pozornost pak věnuje otázce trávení volného času mládeží, včetně objevujících se patologických jevů (alkoholismus, počátky narkomanství, tzv. chuligánství).

Volný čas v českých zemích 1957 - 1967

Naplánovaná kinematografie

Pavel Skopal

Kinematografie prošla v poválečném Československu dvěma významnými změnami – nejprve byla v srpnu 1945 jako první průmyslové odvětví zestátněna, poté po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 podřízena ideologickým cílům nového režimu a podrobena sovětizaci. Předkládané texty na základě široké škály archivních materiálů zevrubně zkoumají dosud opomíjené období konce 40. let a let 50. Jednotlivé studie se zaměřují na organizační strukturu a produkční a distribuční praktiky filmového průmyslu ovlivněné normami socialistického plánování: analyzují produkční kulturu barrandovského studia, zavádění koprodukčního modelu výroby v kontextu východního bloku, specifika „účelové“ produkce Krátkého filmu a Československého armádního filmu a institucionální formování filmové produkce pro děti. Z oblasti distribuce a uvádění se věnují z nadnárodní perspektivy sledované změně v roli karlovarského filmového festivalu, historii Filmového festivalu pracujících, kulturně-politickým ideálům i každodenní realitě putovních kin a akce Filmové jaro na vesnici, problémům s kinofikací a technickým vybavením tuzemských kin a vývoji konkurenčního vztahu mezi Československým státním filmem a Československou televizí. Sborník záměrně opomíjí problém estetických norem socialistického realismu, který bývá nejčastěji s kinematografií 50. let spojován – namísto toho se soustředí na instituční podmínky, kulturně-politický kontext či konkrétní realizační problémy, které doprovázely vznik a distribuci mnohem širší škály filmové produkce, než jsou kanonická díla socialistického realismu.

Naplánovaná kinematografie

Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967

Martin Franc, Jiří Knapík

Studie vývoje kulturního dění a životního stylu se skládá ze tří částí. Dílo představuje nové pojetí problematiky i v mezinárodním kontextu. Od podobných lexikálních prací se liší především snahou o jasné časové zařazení a o podloženost na základě dobových pramenů. Autoři zde mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí dobových pojmů a výrazů, prostřednictvím hesel a sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa.

Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967

Kinematografie zapomnění

Štěpán Hulík

Kniha Kinematografie zapomnění je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace v jedné z oblastí československé kultury, v kinematografii. Změny nastalé po srpnu 1968 v československém filmu líčí na proměnách jediného místa – Filmového studia Barrandov.

V úvodu knihy zachycuje autor krátkou etapu pražského jara a úspěchy, jichž se domácím filmařům podařilo v této době dosáhnout nejen přímo na poli uměleckém, ale i v širší oblasti společenské. Popisuje, jak konkrétně se vpád okupačních armád a následné změny ve vedení strany a státu podepsaly na filmové výrobě – věnuje se řadě tzv. „trezorových“ filmů, které už ve své době nesměly být uvedeny do kin, stejně jako snímkům rozpracovaným, ale ve své době již nedokončeným, nebo dokonce vůbec nerealizovaným autorským záměrům slavných tvůrců. Zachycuje konec „nové vlny“ i osudy jednotlivých filmařů řazených do tohoto proudu v prvních normalizačních letech, popisuje mechanismus čistek v domácím filmu na počátku sedmdesátých let a vykresluje portréty novému režimu loajálních tvůrců. Podává také obraz tohoto „nového“, „obrozeného“ československého filmu spolu s konkrétními filmovými tituly charakteristickými pro první etapu normalizační éry.

Pro účely knihy vznikly na dvě desítky rozhovorů s domácími filmaři – režiséry, scenáristy, kameramany či produkčními. Sedmero z těchto rozhovorů přináší kniha v nezkrácené podobě. Vedle toho je součástí publikace také fotografická příloha a reprodukce exkluzivních originálních dokumentů z teprve nedávno zpřístupněného archivu Filmového studia Barrandov. 

Kinematografie zapomnění

Byl to jenom Rock ´n´roll?

Miroslav Vaněk

Publikace přináší poprvé pohled na rockovou hudbu z historické perspektivy (dosud převládaly spíše práce muzikologické a sociologické). Autor si všímá, jak populární hudba ovlivnila téměř tři generace československé společnosti. Mapuje vývoj rockové hudby od roku 1956 (kdy se u nás poprvé objevilo slovo rock´n´roll) až do roku 1989, kdy skončila éra vlády komunistické strany. Autor se snaží čtenáře seznámit se všemi snahami autoritativního režimu o likvidaci této tzv. „buržoazní a úpadkové“ hudby, která měla podle bývalých komunistických autorit nebezpečný potenciál „ideologické diverze“ ovlivňující mládež v celém bývalém východním bloku.

Byl to jenom Rock ´n´roll?

Rozebrané tituly – Šťastné zítřky

"Vraťte nám vlasy!"

Petr Blažek, Filip Pospíšil

V létě 1966 vyhlásil ÚV KSČ celostátní kampaň proti „pronikání nevkusu do úpravy účesů u chlapců a mladých mužů“. V této době v Československu podobně jako v dalších zemích vzrůstal počet mladých lidí, kteří začali dávat najevo, že jsou jim cizí oficiálně deklarované hodnoty, cíle i kulturní normy jejich rodičů. Tento kulturní konflikt nebo vzdor se projevoval na Východě i Západě příklonem k novému druhu hudby, volbou specifického způsobu oblékání či úpravy zevnějšku, zaváděním nových tanců, způsobů trávení volného času či odlišným postojem k sexualitě. Do kampaně se vedle oficiálních médií zapojila řada státních a společenských institucí, zejména aparát komunistické strany, ministerstva vnitra, národních výborů a zdravotnických institucí. Hlavní represivní roli sehrála Veřejná bezpečnost, která v srpnu 1966 vyhlásila celostátní akci „Vlasatci“, v jejímž rámci bylo během několika týdnů evidováno a různým způsobem postiženo okolo čtyř tisíc osob. Vyhlášení kampaně je možné také interpretovat jako snahu vedení komunistické strany získat společenskou podporu mezi starší generací pomocí odkazů na hodnoty maloměšťácké společnosti. Zvolené téma je přiblíženo v antropologické studii, která je doplněna edicí archivních dokumentů a článků z dobového tisku. Kniha je vybavena rozsáhlou obrazovou přílohou včetně dvou unikátních souborů fotografií, které se dochovaly ve fondu prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného.

"Vraťte nám vlasy!"

Soustružníci lidských duší

Petr Šámal

Kniha mapuje pokus o ovládnutí, radikální proměnu a mocenské využití veřejných knihoven, k němuž došlo v Československu v období stalinismu. Úvodní výklad zachycuje hlavní formu následné cenzury v komunistickém Československu: popisuje cenzuru lidových knihoven, zabývá se tím, jaké typy literatury byly z knihoven vyřazovány, a hledá příčiny tohoto zákazu. Další část pak sleduje pokusy knihovníků ovlivňovat či řídit soudobé čtenářství a tak vychovávat nového čtenáře. Titulní parafráze Stalinova výroku o spisovatelích, inženýrech lidských duší, chce na bázi dobové metafory kulturní práce jako industriální výroby pojmenovat smysl cenzurních aktivit a celé reformy knihoven a knihovnictví. Za pomoci vybraných nástrojů-knih, které vytvořili inženýři-spisovatelé, měli knihovníci opracovat lidský materiál a vytvarovat jej do podoby socialistického člověka budoucnosti. V druhé části knihy jsou otištěny nejdůležitější cenzurní seznamy, jimiž se v období stalinismu vyřazování knih z lidových knihoven řídilo.

Soustružníci lidských duší

Šťastný věk

Vladimír Macura

Základ publikace tvoří reedice knihy Šťastný věk. Symboly, emblémy a mýty 1948–1989, která vyšla poprvé v roce 1992. Jde o metodologicky inspirativní a dosud nepřekonanou emblematickou analýzu české socialistické kultury. Původní soubor sémiotických esejů doplňuje výběr z literárněhistorických studií, které významný literární vědec a spisovatel (1945–1999) věnoval problematice poválečného umění, doslov Tomáše Glance a obrazová příloha.

Šťastný věk

« Zpět na edice




Soutěže

Aktuality a kalendář akcí

3. 10. 2016
Praha Křest knihy Miroslava Bárty Příběh civilizace
5. 10. 2016
Praha Prezentace knihy PhDr. Jiřího Vacka: Slovanská knihovna - můj osud
18. 10. 2016
Praha Křest knih Stanislava Komárka Země spatřené a Mimikry a příbuzné jevy
7. 11. 2016
Ostrava TVT - Voda kolem nás - přednáška
10. 11. 2016
Ostrava TVT - Stíny minaretů - přednáška
Vyhlašujeme nový ročník Studentské soutěže

Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., divize Nakladatelství Academia, vyhlašuje 5. ročník Studentské soutěže určené studentům a absolventům českých vysokých škol se sídlem v České republice.

Veškeré podrobnosti o soutěži naleznete zde: Stanovy Studentské soutěže

Archiv aktualit   Kalendář akcí

Nejprodávanější knihy

  1. Morální dilema: Dějiny druhé světové války
  2. Náš život pod pěti kruhy
  3. Konečná stanice Islámský stát?
  4. Země spatřené
  5. Zamrzlá evoluce 2. doplněné vydání
  6. Anthropoid
  7. Ptáci 1 - Fauna ČR
  8. Arabské jaro
  9. Čeština nově od A do Ž
  10. Dílo - William Shakespeare 2. doplněné vydání

Pohodlný nákup v e-shopu www.academiaknihy.cz

Odebírat novinky


  

Knihkupectví

Knihkupectví Academia Brno

Knihkupectví Academia Praha

Knihkupectví Academia Brno

Kulturně-literární centrum Academia Ostrava 1

Internetové knihkupectví

Internetové knihkupectví s elektronickými knihami

Partneři a slevy

Stránky věnované našim autorům
Ivan Klíma, Ivan Kraus