Průhledy
O edici
Edice Průhledy Nakladatelství Academia chce být příspěvkem domácí vzdělanosti. Vychází pro ty, kdož jsou zvídaví a potřebují mít vlastní názor založený na kriticky zhodnocené materii. Témata, která Průhledy nazíráme jsou oborově pestrá, svou podstatou aktuální a přitažlivá. Jsou uváděna odborníky, kteří se na rozvoji příslušné vědní oblasti sami podíleli a prokázali schopnost jejího srozumitelného tlumočení. Dosavadní tituly této edice vycházející od roku 2004 zachycují jak společensky vysoce závažné problémy, jako na příklad historický pohled na střety islámu a křesťanství či vyvážené pojednání o nejběžnějším skleníkovém plynu, oxidu uhličitém, hrozbě i nezbytnosti. Na druhém pólu třeba výklad objevů biologických hodin rostlin, umožňujících přizpůsobení sezónám roku či seznámení s exoplanetami, vzdálenými příbuznými naší sluneční soustavy. Nakonec čtenářské pozvání, zkuste se zadívat na svět některým z Průhledů.
Doc. Ing. Jan Krekule, DrSc.
- jeden z nejvýznamnějších představitelů české školy regulace vývoje rostlin a dlouholetý pracovník Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Variace na gender
Téma genderové identity nabývá v sociálních vědách na významu i popularitě. Kniha Variace na gender čtivou formou představuje a aplikuje poststrukturální, postmoderní a diskurzivní teorie genderové identity uplatňující se na poli feministické teorie, sociální psychologie a lingvistiky. Publikace diskutuje témata, která jsou pro současné uvažování o genderové identitě klíčová, jako například kritiku distinkce pohlaví-gender, teorii performativity Judith Butler, poststrukturální a postmoderní feminismus, třetí feministickou vlnu, diskurzivní teorii Michela Foucaulta, obrat k diskurzu a mnoho dalších. Představuje rovněž v českém kontextu relativně novou metodu kvalitativní analýzy psaných, mluvených a vizuálních textů, označovanou jako diskurzivní analýza. Autorka se nespokojuje pouze s teoretickou diskusí nejrůznějších „post“ koncepcí a metod, ale v druhé části knihy je uplatňuje při detailních analýzách konkrétních genderových identit. Analýzy se soustředí na diskurzivní a rétorické prostředky, jimiž je v daném socio-historickém kontextu možné konstituovat sebe sama jako ženu či muže, a slouží autorce k úvaze nad překážkami i možnostmi změny genderových vztahů. Kniha Variace na gender najde své publikum mezi odbornou veřejností zajímající se o genderové vztahy, identitu, kvalitativní metodologii a v neposlední řadě o nové kritické směry sociálněvědné teorie a výzkumu. Kniha je určena zejména pro zájemce a zájemkyně z oborů sociální psychologie, gender studies, sociologie, filozofie, lingvistiky a pedagogiky.
Biologické hodiny rostlin
Kniha se zabývá velmi zajímavou, ovšem neodborníkům zatím málo známou oblastí biologie: schopností rostlin spolehlivě měřit čas. Mnoho lidí jistě slyšelo o existenci „vnitřních hodin“ u člověka a zvířat. U rostlin, které jsou zdánlivě méně vývojově pokročilé, by je však asi očekával málokdo. Kniha chce proto čtenářům ukázat, že také rostliny mají své biologické hodiny (a kalendář), s jejichž pomocí dovedou určovat denní dobu i roční období. Na příbězích důležitých objevů přibližuje vývoj poznání těchto jevů, seznamuje se základními vlastnostmi rostlinných „hodin“ a „kalendáře“ a s jejich biologickou podstatou. Autor rovněž popisuje význam orientace v čase během dne a roku pro samotné rostliny i pro člověka, hlavně v zemědělství a květinářství. Zamýšlí se též nad současnými a budoucími trendy výzkumu v tomto intenzivně se rozvíjejícím oboru. Text je napsán tak, aby byl srozumitelný každému zájemci o přírodní vědy i bez předchozích znalostí rostlinné biologie.
Země jako skleník
Stále zesilující skleníkový efekt ohrožuje lidstvo nejen změnami teploty, vyšší frekvencí mimořádných klimatických jevů či zvyšováním hladiny oceánů, ale má řadu dalších, velmi nepříznivých důsledků pro způsob života i zdraví obyvatel Země. Jedním z nejvýznamnějších skleníkových plynů je právě oxid uhličitý. Kniha se zabývá jeho základními vlastnostmi, účinky i mimořádným zvyšováním jeho koncentrace v atmosféře v posledních dvou stoletích. Je cenným průvodcem nejen pro studenty přírodovědných škol, ale také pro každého, kdo se chce stát "poučeným laikem" a porozumět jevům, o kterých denně čte a slyší.
Ze života bakterií
Bakterie, s nimiž člověk přichází do styku, tvoří mikrosvět, do něhož lze nahlédnout mikroskopem. Ačkoliv je takový pohled fascinující, odhaluje jen část skutečnosti. Bakterie, které nás obklopují, mají překvapivé životní projevy a koordinovaně je řídí, pracují pomocí trpasličích mechanických strojů poháněných chemickou energií, pohybují se za potravou a prchají od jedovatých látek, komunikují s ostatními, kooperují, pokud to potřebují, a jsou si antagonisty, pokud by jejich pozice byla ohrožena. Chovají se jinak, když jich je málo, a jinak, když jejich populace roste.
Exoplanety
První exoplaneta – planeta obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce – byla spolehlivě prokázána v roce 1995. Nyní, zhruba deset let po prvním objevu, je exoplanet známo na dvě stovky a jejich počet se rychle zvětšuje. Ukazuje se přitom, že cizí planetární soustavy jsou velmi rozmanité; rozhodně neplatí, že ta naše představuje jakýsi univerzální „prototyp“. To jen podtrhuje značný význam výzkumu exoplanet. Jejich studium nepochybně poskytne v nedaleké budoucnosti zásadní výsledky a může přispět k zodpovězení otázky, jak vzácnou planetou je naše Země.
Svaté války a civilizační tolerance
Kniha přibližuje širší čtenářské veřejnosti aktuální téma soudobého světa – mezinárodní terorismus a jeho náboženské, společenské a lidské souvislosti. Název publikace byl zvolen záměrně jako výzva k dialogu o tom, zda kulturní, civilizační a náboženská nedorozumění byla a jsou osudová, anebo zda je lidstvu bližší civilizační a náboženský mír. Autor nabízí čtenáři přehled soudobých představ, projektů a akcí, kterými se projevuje interakce náboženství a ideologie, náboženské kultury a náboženské víry, náboženského přesvědčení a extremismu. Knihu doplňuje chronologická tabulka a řada barevných ilustrací.
Připravované tituly – Průhledy
Otazníky kolem genového inženýrství
Je genové inženýrství hrozbou pro lidstvo, nebo jeho nadějí?
Jsou genově manipulované plodiny „frankensteinovo jídlo“ nebo ekologicky
přijatelnější varianta tradičního zemědělství? Jak vlastně přenosy
genetického materiálu probíhají? Je možné očkovat děti bramborami
a rajským protlakem namísto injekcí?
Genové inženýrství přináší řadu otázek, vyvolává řadu obav i nadě-
jí, dělí veřejnost na tábory příznivců a odpůrců a rozhodně málokoho
nechává zcela lhostejným. Máme ale dostatek informací, víme o čem
to vlastně diskutujeme? Příznivci ani odpůrci tohoto relativně mladého
odvětví výzkumu se neobejdou bez pochopení podstaty změn, k nimž
při genových manipulacích dochází, bez pochopení možností a jejich
hranic, následku a možných rizik.
