RSS Kanaly Facebook Academia Twitter Academia Google Plus Academia

Orient

O edici

Cílem edice Orient je seznamovat čtenáře se vzdálenými kraji, exotickými kuriozitami, ale i seriózními vědeckými pracemi zabývajícími se dějinami, kulturami a jazyky daných oblastí, a to prostřednictvím překladů autentických literárních památek Orientu i fundovaných, nepředpojatých a zasvěcených studií starších i současných badatelů a orientalistů.

The aim of The Orient Edition is to make a reader familiar with distant countries, exotic curiosities, but also with respectable scientific works concerning history, cultures and languages of given regions. This is achieved through translations of authentic literary works of The Orient and also erudite, unprejudiced and knowledgeable studies of previous and current researches and explorers.

Dotisk

Arabské jaro

Miloš Mendel

Eufemistický výraz „arabské jaro“ se stal všeobecně užívaným klišé pro politický a ideologický vývoj v zemích Blízkého východu a severní Afriky od ledna 2011. Jaký proces se tehdy začal v některých oblastech odvíjet? Autor nabízí českému čtenáři koncizní a syntetický výklad o historickém, sociálním a kulturním pozadí současného vývoje na Blízkém východě. Podává výklad specifických rysů arabské politické kultury, problematiky lokálních identit tamějších společností, odlišností oblastí arabského světa a konfrontace „sekulárních“ ideologií autoritářských režimů a tradičních monarchií s nevyhnutelným procesem islamizace arabských společností, a to v kontextu mezinárodní politiky od dob kolonialismu až do žhavé současnosti.

Arabské jaro

Láska jako cesta k Bohu

Ibn Síná

ska jako cesta k Bohu je netradičním rem z rozsáhlého díla Ibn ny, jednoho z nejvýznamnějších středověkých muslimských filozofů. Přináší tři spisy, které stály vždy v pozadí myslitelových velkých filozofických kompendií a medicínských sum, a které přesto dodnes jitří představivost orientalis a vzbuzu dohady o autoro příklonu k mysticismu. Živý, syn Bdícího, Pták a Salamán a Absál jsou příběhy o iniciaci lids duše při je duchovní cestě vzhůrsměrem k Bohu. Tento vyprávěcí cyklus je vhodně doplněn čtvrm spisem, Pojednáním lásce, představujícím jeho filozofické zemí a sdílejícím společné motivy sky jakožthybného principu duchovní poutě a andělského potenciálu lids duše.

Přeložila, sestavila a teoretickým úvodem doplnila Magdaléna Vitásková

Láska jako cesta k Bohu

Maqámy

Abú Al-Hamadhání

Na konci 10. století vznikl zcela nový žánr klasické arabské prózy – maqáma. Vytvořil jej Abú ’l-Fadl Ahmad ibn al-Husajn ibn Jahjá, jemuž se v dějinách arabské literatury dostalo příhodného označení Badí‘ az-Zamán (Div své doby). Zasloužil si ho díky svým vynikajícím schopnostem a nevšednímu talentu, jimiž převyšoval své současníky a vrstevníky. Nesmírnou proslulost přinesl maqámám dokonale zvládnutý vytříbený literární styl a výjimečný jazykový talent al-Hamadháního, který se stal vzorem pro generace autorů rozvíjejících umění tohoto epického žánru. Maqámy vyprávějí o zvyklostech každodenního života obyvatel Abbásovského chalífátu, o šibalských kouscích podvodníků i potulných literátů. Umělecká hodnota al-Hamadháního díla je dodnes předmětem velikého zájmu spisovatelů a literárních kritiků v arabském světě i za jeho hranicemi.

Přeložil a úvodní studií doplnil František Ondráš.

Maqámy

Írán a kultura mučednictví

Libor Čech

Předkládaná monografie zkoumá povahu a význam kultury mučednictví (farhang-e šahádat) v současné íráns společnosti se zvláštním důrazem na delimitaci nábožensko-politické dimenze tohoto fenoménu a určení příčin a důsledků poměrně nedávné reinterpretace, která tuto kulturu radikálně posunula ze sféry nábožensko-spirituální do politicko-ideologické. Autor se snaží předložit pádné argumenty založené na premise, která kulturu mučednictví vytyčuje jako esenciální zdroj při konstruování identit a utvrzování solidarity mezi íránskými šíity, a to na základě sdílené kolektivní paměti a kolektivního traumatu vycházejícíhopotupných reminiscencí na události z bitvy u Karbaly z 10. října 680.

Írán a kultura mučednictví

Pygmejové

Linda Hroníková, Zuzana Schierová

„Nejmenší lidé planety“, středoafričtí pygmejové, jsou mimořádně zajímavým etnikem. Kolektiv antropologů se nejprve zaměřuje na záhadu jejich evolučního původu a otázky spojené s jejich fyzickým vzhledem. Poté přibližuje důležité oblasti každodenního života těchto lidí, kterými jsou lov a sběr, zkrášlování těla, hudba a tanec, a začíst se můžete i do několika pygmejských mýtů. O původním způsobu života pygmejských skupin víme mnohé díky významnému etnologovi P. J. Šebestovi. Jeho misionářskému a etnologickému působení u pygmejů je zde věnována samostatná kapitola. Šebestovou zásluhou navíc nemusí zájemce o poznání pygmejů cestovat až do pralesa Ituri, stačí navštívit po něm pojmenovanou expozici v Hrdličkově muzeu člověka PřF UK v Praze. Jaká je historie této expozice a co v ní můžete spatřit dnes? Dočtete se na dalších stránkách. A jaká je současnost samotných pygmejů v Africe? O tom vypráví zkušený cestovatel, který se za nimi do této neklidné části světa vypravil.
Pygmejové

Když království sestoupilo z nebes

Jiří Prosecký

Mezopotamské kroniky od časů nejstarších až do doby perské vlády

Kniha obsahuje všechny dosud známé sumerské a akkadské chronografické texty, kroniky, královské seznamy a seznamy eponymů, z oblasti starověké Mezopotámie od konce 3. tisíciletí do 3. století př. Kr. (od období III. dynastie z města Uru do konce vlády perských panovníků). Poprvé jsou zde v českém překladu v úplnosti shromážděny historiografické prameny, např. Sumerský královský seznam, Dynastická kronika, Kronika pádu města Ninive, Nabonidova kronika, Kýrův válec a mnohé další. Překlady uvádějí obsáhlé studie, které pramenné texty zasazují do historického rámce i osvětlují jejich souvislosti s dalšími druhy mezopotamského písemnictví. Tyto chronografické texty tvoří základ moderních znalostí o dějinách starověké Mezopotámie.

Ze sumerských a akkadských originálů přeložil a úvodní studii napsal Jiří Prosecký

Když království sestoupilo z nebes

Salafitský islám

Pavel Ťupek

Salafitský islám je bezesporu velmi progresivním proudem sunnitského islámu. Médii bývá spíše nazírán prizmatem jeho poměrně nedávného vývoje a vnímán jako směr nejen silně sociálně konzervativní, ale i jako krajně radikální a někdy vysloveně extremistický. Předkládaná monografie interpretuje složitý teologický a ideologický vývoj salafitského islámu (salafismu) v historických souvislostech. V hledání jeho kořenů se autor zabývá myšlením středověkého teologa a právníka Ibn Tajmíji i reflexí jeho myšlení v moderním islámu. Ukazuje, že salafitský islám byl vždy proudem reformním a puritánským, který usiloval o návrat k původním islámským hodnotám a zbavoval se cizích, nežádoucích vlivů, které podle názoru reformátorů i prostých stoupenců zkazily a oslabily muslimskou obec. Radikální interpretací salafismu se zabývají poslední kapitoly předkládané monografie. Na příkladu wahhábismu autor sleduje původ současného extremismu a vysvětluje genezi dnešního globálního salafismu. Kniha je určena čtenářům z řad islamologů, religionistů, bezpečnostních analytiků i všem těm, kdo mají hlubší zájem o islám.

Salafitský islám

Františkánské misie v Číně (13.-18. století)

Vladimír Liščák

Jak probíhala misijní činnost v Orientu? Byla Františkánská církev ušetřena skandálů? Jako první česká publikace přináší kniha základní přehled dějin františkánských misií v Číně od prvních katolických vyslanců do Mongolské říše v polovině 13. století až do Velké perzekuce na konci 18. století.

Kniha v úvodu seznamuje čtenáře s vývojem styků mezi křesťanskou Evropou a Čínou v uvedeném období. Encyklopedická část je věnována významným františkánským misionářům a jejich činnosti, velká část je zaměřena na novověké misie. V knize najdete rozsáhlé informace o příslušných náboženských řádech i o církevním členění mongolské i novověké Číny v rámci františkánské administrativy. Jednotlivá hesla doplňuje výběr pramenů a literatury.

Františkánské misie v Číně (13.-18. století)

Smrt, hroby a záhrobí v islámu

Bronislav Ostřanský

Přemítání o smrti, záhrobí i onom světě již od pradávna zaměstnává věřící všech náboženství, což platí bezezbytku rovněž pro muslimy. Přitom nikde v islámu nedoznal rozpor mezi literou islámského práva a zavedenými zvyklostmi takové hloubky jako právě v problematice funerální. Jedná se tedy o významné „kolbiště“, kde se po staletí střetávají i míjejí různé výklady islámu. Kolektivní monografie Smrt, hroby a záhrobí v islámu s podtitulem Poslední věci člověka pohledem muslimských pramenů se zaměřuje právě na tento neklidný terén nejen středověkého, ale též soudobého muslimského myšlení a praxe.

Smrt, hroby a záhrobí v islámu

Chan-fej-c´ II. díl

Chan -Fej-C'

Druhým svazkem se stává komentovaný překlad starověkého čínského spisu Chan-fej-c’ do češtiny úplným. Čeština se tak řadí mezi hrstku západních jazyků, do nichž bylo toto dílo cele přeloženo. Základní a zároveň nejrozsáhlejší a nejpropracovanější text myšlenkové školy zákona – legismu – stylisticky a kompozičně vybroušenou formou představuje učení, jehož praktická aplikace ve státě Čchin z velké části vedla k sjednocení Číny Prvním císařem Čchinů v r. 221 př. n. l. Tehdy se stalo státní ideologií a později, byť upadlo v nemilost elit, bylo zabudováno do správní a právní soustavy císařství. Přestože se jednalo o jeden z nevýznačnějších filosofických směrů starověku, bylo po staletí učenci odmítáno a živější zájem o něj projevili až modernizátoři Číny. Spis měl v oblibě Mao Ce-tung, dnes se k němu nezřídka obracejí čínští manažeři. Bez nadsázky lze říci, že bez jeho znalosti je naše chápání tradičního čínského pojetí práva i celkových kulturních dějin Číny kusé. Chan-fej-c’ ovšem díky svým formálním kvalitám ovlivnil i vývoj písemnictví, zejména esejistiky. Stejně jako I. díl je i druhá část opatřena bohatým poznámkovým aparátem a úvody k jednotlivým kapitolám a je doplněna jmenným rejstříkem a souhrnným seznamem literatury. K usnadnění orientace navíc čtenář na předsádkách najde historické mapy Číny příslušných období. Přeložil Lukáš Zádrapa.

Chan-fej-c´ II. díl

Konfuciánství od počátků do současnosti

Vladimír Liščák

Kniha přináší ve více než 1500 heslech, jako první publikace v českém jazyce, základní přehled konfuciánství v celé jeho rozmanitosti od nejstarších dob až do současnosti. Autor se zaměřuje téměř výlučně na vývoj tohoto filosoficko-náboženského systému na území Číny, pouze výjimečně upozorňuje na rozšíření konfuciánství i do jiných zemí východní Asie. V rozsáhlém historickém úvodu, zahrnujícím i předkonfuciánské období, seznamuje čtenáře s významem konfuciánství v dějinách čínského myšlení. V samotných heslech věnuje autor rozsáhlý prostor specifickým konfuciánským filosofickým termínům a jejich přesahu do jiných myšlenkových systémů. Čtenář v knize najde rozsáhlé informace nejen o klasickém konfuciánství a neokonfuciánství, ale i o moderním konfuciánství 20. a 21. století a nejvýznamnějších představitelích všech vývojových období.

Kniha se stane neocenitelnou pomůckou nejen všem zájemcům o čínské myšlení, ale také profesionálním religionistům, etnografům, historikům, filosofům, orientalistům a dalším zájemcům.

Konfuciánství od počátků do současnosti

Milníky na cestě

Sajjid Qutb

Spis egyptského muslimského myslitele a aktivisty (popraven 1966) Milníky na cestě představuje klíčový text soudobého islámského fundamentalismu (islamismu), jímž se inspirují přinejmenším dvě generace náboženských radikálů po celém islámském světě. Překladatel, a rovněž autor zevrubného historického úvodu, český arabista a islamolog Miloš Mendel, nabízí české zainteresované veřejnosti, intelektuálům, novinářům a studentům arabistiky, religionistiky, politologie a dalších společenskovědních oborů, přesný překlad Milníků, opatřený podrobným kritickým poznámkovým aparátem a komentářem k řadě klasických islámských termínů a neologismů, kterých Sajjid Qutb používá. Překladatelův zevrubný úvod nabízí vhled do historicko-kulturního kontextu Egypta 20. století se všemi jeho tzv. „ideovými boji“ o sekulární či náboženskou podobu státu. V tomto kontextu vysvětluje na osobě bSajjida Qutba pocity a politické postoje té vrstvy egyptské společnosti, která odmítala západní model parlamentarismu a demokracie i revolučně nacionalistický projekt sekulární totality. Vlastní překlad Qutbovy knihy je zamýšlen mj. jako případný studijní text pro studenty arabistiky a islamologie, a proto poměrně věrně sleduje arabský originál po stylistické stránce. Qutbovy Milníky na cestě v překladu Miloše Mendela představují pro českou veřejnost další „vstupní bránu“ do složitého procesu pochopení střetů různých myšlenkových proudů v arabském a islámském světě. Nabízená práce je mimořádně aktuální zejména v souvislosti s událostmi na Blízkém východě, známými jako „Arabské jaro“. Přeložil Miloš Mendel

Milníky na cestě

Wásitské vyznání

Ibn Tajmíja

Ibn Tajmīja se řadí mezi nejvlivnější myslitele moderního a současného islámu, ačkoli nás od doby jeho smrti dělí bezmála sedm set let. Jedná se o autora strohé, přísné a tradicionalistické interpretace islámu, brojící proti všemu novotářství a kacířství. Rozsáhlé a složité dílo tohoto kontroverzního teologa a právníka bylo a je různě vykládáno a chápáno. Wásitské vyznání patří k mimořádně vlivným a v současné době velmi rozšířeným ideologickým textům tzv. salafitského islámu. Český překlad je doprovozen bohatou a fundovanou studií k životu i teologii autora. Jejím cílem je přispět k našemu poznání islámského myšlení. Z arabštiny přeložil, komentářem a studií opatřil Pavel Ťupek
Wásitské vyznání

Ghazálího výklenek světel

Abú Hámid al-Ghazálí

Přední myslitel islámského klasického věku Abú Hámid al-Ghazálí (1058–1111) ve svém díle originálním způsobem spojil téměř všechny duševní disciplíny své doby. Studoval islámské právo, byl profesorem islámské teologie a soukromě bádal v řecké filosofii. Po své konverzi, jež se stala historickou, nakonec zakotvil v súfismu.

Na sklonku života zachytil podstatu náboženství v nedlouhém, hutném, ale přístupném textu nazvaném Výklenek světel (Miškát al-anwár). Kniha nese jméno podle koránského Verše světla, jehož je komentářem, jakož i podle svého tématu poznání osvícením. Pro svůj netradiční pohled na duchovnost na pomezí filosofie a mystiky vyvolává Výklenek už několik století údiv. 

V doprovodné stati Zora Hesová zasazuje text do kontextu soudobých věd a do Ghazálího životního projektu oživení náboženství. Ukazuje jeho trojí perspektivu na náboženství, založenou na filosofickém pojetí lidské přirozenosti, na koránském pojmu Boží jedinosti (tawhídu) a na súfijské duchovní praxi.Přeložila Zora Hesová.

Ghazálího výklenek světel

Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie

Ibn Rušd

Filosof Abú ´l-Walíd ibn Rušd (Averroes, 1126–1198) je dodnes považován za jednoho z největších islámských filosofů a nejčistšího aristotelika. Přejal a rozvinul racionalismus řecké filosofické tradice a přeměnil ho v mocný intelektuální nástroj sloužící k odhalování pravdy, aniž by k tomu bylo zapotřebí náboženství. Jeho význam pro Evropu byl tak zcela určující – svými myšlenkami Ibn Rušd přispěl k růstu scholastiky a renesance a ovlivnil další významné myslitele, jako byli např. sv. Tomáš Akvinský či Maimonides.

Kniha přináší český překlad spisu Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, v němž se Ibn Rušd pokusil začlenit aristotelskou filosofii do náboženského rámce a vytvořit těsné sepětí mezi vírou a rozumem, jejichž konkurenční vztah byl jedním z hlavních filosofických problémů pro středověké filosofy z okruhu všech tří monoteistických náboženství. Jasně zde ukázal, že mezi vírou a rozumem není žádný spor, a že pokud je Korán správně vykládán, nachází se v naprostém souladu s filosofií. Tento traktát, jedno z klasických filosofických děl, bezpochyby představuje mezník v dějinách západní civilizace.

Přeložil, úvodní studii napsal a poznámkovým aparátem opatřil Ondřej Beránek.

Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie

Popsání pozoruhodností Egypta

Al Maqrízí

Dílo nazvané Okrsky (al-Chitat) historika a literáta, šajcha Taqíjuddína Ahmada al-Maqrízího (1364–1442) představuje jeden z klíčových pramenných textů k poznání středověkého (mamlúckého) Egypta včetně jeho bohatých a fascinujících reálií. V tomto rozsahem monumentálním a obsahově pestrém encyklopedickém spise před námi postupně ožívají jednotlivé části země, tradičně pokládané za živoucí srdce arabského světa, stejně jako tamní památky, to vše prokládané četnými historickými, etnografickými, ale i zcela legendárními vsuvkami. Popsání pozoruhodností Egypta přináší reprezentativní komentovaný výběr z Okrsků a vedle topografie přibližuje egyptské obyvatele, jejich náboženství, tradice, zvyklosti i bájnou minulost země. Maqrízího dílo může spolehlivě zaujmout nejen historiky nebo arabisty, ale i širší řady zájemců o minulost „země na Nilu“. Přeložil Bronislav Ostřanský.

Popsání pozoruhodností Egypta

Chan-Fej-c’

Chan -Fej-C'

Kniha přináší překlad jednoho ze stěžejních děl klasické čínské filozofie, spisu Chan-fej-c’, nazvaného tak po svém autorovi Chan Fejovi († 233 př. n. l.). Chan-fej-c’ patří k nejobjemnějším dílům staročínského písemnictví a představuje kompozičně i slohově vybroušenou summu legistické nauky, která zejména v závěrečném období starověku v Číně převládla a nakonec se stala oficiální ideologií sjednocené říše pod vládou Prvního císaře Čchinů. Později proto sice upadla v nemilost kulturní elity, ale zůstala pevně zabudována do institucí čínského státu, v době modernizace byla znovuobjevena reformními mysliteli a po založení ČLR našla zastánce v Mao Ce-tungovi, který si Chan Feje oblíbil pro jeho protikonfuciánské a neidealistické názory. Bez poznání legismu tak nelze porozumět základům čínského politického myšlení ani dynamice utváření centralizované říše.

Vedle sevřených esejů v díle najdeme i nepřeberné množství historických a anekdotických narativů, z nichž nemálo bylo přetaveno do stručných úsloví užívaných dodnes, a lze na ně tak nahlížet i jako na svého druhu encyklopedii starověké čínské kultury. První svazek českého překladu obsahuje vedle přetlumočení první poloviny díla také zevrubné úvodní statě, seznamující čtenáře především s jeho historickým a filozofickým pozadím a s některými překladatelskými problémy.

Chan-Fej-c’

Živý, syn bdícího

Abú Bakr Ibn Tufajl

Autor žil ve 12. století v Andalusii. Vykládá arabsko-islámský, v základě aristotelský, obraz světa s příměsí mystiky formou vyprávění o chlapci, který se sám na liduprázdném ostrově propracuje vlastní zkušeností a silou rozumu k plnému poznání. Dílo ovlivnilo evropskou literaturu a filosofii. 
Do češtiny je přeložil I. Hrbek v roce 1957. Nynější nové vydání přidává Ibn Tufajlovu filosofickou předmluvu, dříve vynechanou, a dílo je doplněno úvodem a poznámkovým komentářem, zachycujícími nová zjištění, ohlasy a názory z minulého půlstoletí. Úpravy provedl Hrbkův žák, orientalista Luboš Kropáček.

Živý, syn bdícího

Slova do hlíny vepsaná

Jiří Prosecký

Autor shromáždil v této knize téměř všechny doposud známé akkadské (babylónsko-asyrské) a dvojjazyčné (sumersko-akkadské) mýty a legendy vyprávějící o stvoření světa a člověka, životě a skutcích bohů a činech pradávných panovníků a legendárních hrdinů, které byly tradovány v mezopotamské Babylónii a Asýrii a přilehlých regionech starověkého Předního východu v období 2. a 1. tisíciletí př. Kr. Nově pořízené překlady jsou doprovázeny
podrobnějšími úvody, které se snaží přiblížit kulturně historické okolnosti vzniku a působení oněch narativních skladeb a případně i jejich dalšího přežívání v pozdější antické, biblické a orientální tradici. Texty jsou doplněny poznámkami věcné i bibliografi cké povahy, které čtenáři osvětlí některé jednotlivosti a odkážou ho i na další literaturu, jejíž seznam je připojen na konci svazku.
Pro snazší orientaci ve světě babylónských mýtů zde nalezne i výkladový slovník vlastních jmen, s nimiž se bude v jednotlivých příbězích hojně a opakovaně setkávat. Svou šíří přeložených a komentovaných textů je tato kniha ojedinělá i v kontextu světové odborné
literatury.

Slova do hlíny vepsaná

Gurbum aneb Sto tisíc písní tibetského jógina Milaräpy

Josef Kolmaš

Ústně tradované lyrické a mystické básně a písně poustevníka Milaräpy žijícího v 11. století, čelného představitele kagjüpovské tradice tibetského buddhismu, sestavil do sbírky Gurbum pokračovatel jeho duchovní linie Sanggjä Gjalcchän v 15. století. Milaräpa vedl skromný a jednoduchý život askety a k buddhovství, tj k svatosti, směřoval cestou prostého nazírání věcí a pokorné praxe (v tom ohledu má svůj evropský protějšek ve sv. Františkovi z Assisi). Pro svou nekonvenčnost a jednoduchost představuje jeho duchovní poselství kvintesenci prakticky žitého buddhismu. Po anglickém a italském vydání je český překlad třetím překladem z tibetského originálu do cizího jazyka.

Gurbum aneb Sto tisíc písní tibetského jógina Milaräpy

Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky

Usáma Ibn Munkiz

Usáma Ibn Munkiz (4. 7. 1096 – 16. 11. 1188), arabský emír ze severní Sýrie, válečník, politik, dvořan, spisovatel. Narodil se dva roky před vpádem prvních křižáků do Sýrie a zemřel rok po bitvě u Hittínu, kde byli křižáci poraženi vojskem Saladina. Usáma žil na dvorech a v armádách seldžukovských a fátimovských vládců, v Káhiře a v Damašku i mezi křižáky v Jeruzalémě, a to, co zažil, viděl a slyšel, vypráví v této své nejpozoruhodnější knize z pohledu stárnoucího muže, který se rozhodl zanechat potomkům obrazy křehkosti a osudovosti lidského života. Jeho kniha je v arabské literatuře jedinečná tím, že se v ní autor snaží vytěžit hlubší smysl z vlastních zážitků, čímž nastavuje zrcadlo sobě a své době. Z dalších jeho knih se zachovala kompletní sbírka básní, dále Kniha o poetice (Kitáb al-badí), Kniha o holi (Kitáb al-asá) a Kniha sídlišť a příbytků (Kitáb al-manázil va’d-dijár).

Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky
Ocenění

Čínské písmo

Lukáš Zádrapa, Michaela Pejčochová

Populárně-naučná příručka uvádějící čtenáře do problematiky čínského znakového písma. Spíše než na praktické návody je zaměřena na povahu této písemné soustavy a především na širší společenský kontext, v němž se vyvinula a byla a je užívána. Obsahuje tři díly. První se zabývá čínskými znaky samotnými, jejich stavbou a funkcí, nicméně také stručně připomíná dějiny jejich poznávání v evropském vzdělaneckém prostředí. Druhý představuje dějiny čínského písma od počátků do přelomu letopočtu a jeho reformy ve 20. století. Třetí pojednává o kaligrafii coby o svébytném druhu umění, který má v čínské kultuře významné postavení, a navazuje časově na díl předcházející. Do jednotlivých kapitol jsou začleněny krátké historické exkurzy, zasazující výklad do příslušných kulturního a politických podmínek. Kniha je opatřena jmenným a věcným rejstříkem a výběrovou bibliografií k tématu. Jejím cílem je nabídnout nikoli učebnici čínských znaků, nýbrž má představovat "knížku o znacích" pro zájemce o východní kulturu obecně.

Čínské písmo

Konfucius v zrcadle Sebraných výroků

Jaromír Vochala

Kniha nabízí pohled na Konfucia, starověkého čínského myslitele doby 500 př. n. l., a jeho dílo prostřednictvím nového překladu Sebraných výroků (Lun Yu), základního kánonu konfuciánského učení, doplněného o první český překlad dalších dvou ze čtyř konfuciánských kánonů – Velikého učení (Da Xue) a Střední míry (Zhoní Yong). Konfuciovo učení bylo postaveno zejména na výkladu etických norem a jejich uplatnění v životě společnosti. Rozborem a popisem klíčových pojmů tohoto učení na základě kontrastivních postupů hledá autor překladu jejich optimální ekvivalentní vyjádření v češtině, jako nezbytného předpokladu věrohodné obsahové interpretace základních myšlenkových východisek konfucianismu ve zcela odlišném historickém a kulturním prostředí.
Publikace představuje čtenáři Konfuciovu osobnost a některé jeho učedníky především na základě jejich autentických výroků. Ukazuje přitom na kulturně historické pozadí formování Konfuciových filozofických názorů a v poznámkovém aparátu uvádí i další informace týkající se různých reálií starověké Číny.

Konfucius v zrcadle Sebraných výroků

Svět buddhistických obrazů

Hans Wolfgang Schumann

Souhrnná příručka ikonografie buddhismu mahájány a tantrajány ztvárňuje veškeré nadpozemské bytosti, jež jsou v duchovním životě severní Indie stejně jako Tibetu, Nepálu, Bhútánu a Mongolska předmětem vzývání a uctívání, ale také velké osobnosti z dějin buddhistického učení. Dílo významného německého indologa a autora několika dalších úspěšných knih o buddhismu tak představuje úplný panteon severního buddhismu a je spolehlivou pomůckou, která umožní rozpoznat jednotlivé postavy s jejich postoji, gesty a atributy a pochopit je ve všech náboženských souvislostech.

Svět buddhistických obrazů

Rozebrané tituly – Orient

Divy a záhady Indického oceánu

Buzurg ibn Šahrijár

Pozoruhodné historicko-geografické dílo s velkými literárními kvalitami z druhé poloviny 10. století, vzniklé v jednom z přístavních měst Perského zálivu, je sbírkou vyprávění a příběhů, které autor slyšel od námořníků a kupců, plavících se do Indie, na Srí Lanku, do Malajsie, Indonésie, do Číny a podle východního pobřeží Afriky. Na jednu stranu představuje svérázný soubor tehdejších poznatků o exotických zemích Východu, o životě, zvycích, pověrách jejich obyvatel, stejně jako o nejen mořské fauně a flóře, na druhou stranu obsahuje poutavou látku folklorního charakteru s mnoha fantastickými a pohádkovými prvky, které mohly inspirovat např. cyklus o cestách Sindibáda námořníka. Přeložil Jaroslav Oliverius

Divy a záhady Indického oceánu

Pojednání o politice

Nezámolmolk

Přeložil a studii napsal Zdeněk Cvrkal

Spis Sijásat-náme (Pojednání o politice) z konce 11. století shrnuje názory a zkušenosti největšího seldžuckého vezíra chádži Nezámolmolka. Většina z padesáti kapitol, z nichž kniha sestává, objasňuje politické poměry, uspořádání vládních institucí, rozvrstvení společnosti a zvyky a mravy seldžucké doby. Autor se ve svém pojednání snažil podat návod na správnou vládu a vycházel při tom ze svých celoživotních zkušeností vezíra. Z hlediska způsobu výkladu se spis dělí do dvou částí. První podává rady týkající se vlády, armády, vojensko-lenního systému, zapojování jednotlivých skupin obyvatelstva do mocenských struktur, funkcí a úkolů úředníků, správného řízení státních záležitostí, dvorské etikety a dobových zvyklostí. Druhá, kritická část pojednává o slabinách seldžucké říše a nebezpečích, jež jí hrozí.

Překlad doplńuje obsáhlá studie o Nezámolmolkově životě a díle a o seldžucké říši v tomto období.

Pojednání o politice

Dějiny starověkého Blízkého východu

Marc Van De Mieroop

Kniha je jasnou a přehlednou historií neobyčejně multikulturní oblasti táhnoucí se přibližně od egejského pobřeží Turecka po Írán a od Anatólie po Rudé moře včetně Egypta, nad níž ovšem dominuje Mezopotámie. Začíná kolem roku 3000 př. n. l. v době prvních písemných záznamů, popisuje vznik městských států, uruckou revoluci, vzestup a pád velkých říší Babylónie a chetitského království až po Asýrii a Persii a končí proměnou starověkého Blízkého východu způsobenou tažením Alexandra Velikého.Přístupný a jasně strukturovaný text je doplněn řadou map, bohatým výběrem starověkých textů, genealogiemi vládnoucích dynastií a v neposlední řadě i českou literaturou k tématu.

Dějiny starověkého Blízkého východu

Zvířecí mýty a mytická zvířata

Lucie Olivová (ed.)

Mytická zvířata jsou z hlediska psychologie a kulturní antropologie mnohem zajímavější než zvířata „reálná“, tvrdí jeden z autorů této knihy, ve které se sešly studie o zvířecích mýtech a mytických zvířatech v umění a slovesnosti dalekých zemí, od Indie přes Tibet a Vietnam po Čínu, Koreu a Japonsko. Patří mezi ně skutečně jen fénix a drak, yetti a chiméra? Kam vřadit podsaditého Ganéšu se sloní hlavou nebo sillskou královnu s kachním zobákem? Jak se ukazuje, lidská imaginace od pradávna do dneška obdařuje nejen bájné, ale i skutečné tvory nadpřirozenými schopnostmi. Hadi, žáby, buvoli a tygři ... proč je tentýž tvor někde považován za odpudivého, jinde za přitažlivého? Proč je jedno zvíře uctíváno, zatímco druhé se stává obětí či obětinou? Jak se zvířata dostala do čínského písma a kde se slaví Den dobytčích duší? Smyslem této knihy není sestavení fantastického asijského bestiáře. Autoři studií přistupují k námětu rozmanitě, s pohledem badatelů v různých oborech: orientální filologii, historii, obecné lingvistice, etnologii, religionistice a také zoologii. Kniha je podnětnou četbou pro všechny, kteří hledají neobvyklý pohled na exotické kultury.

Zvířecí mýty a mytická zvířata

Sexuální život ve staré Číně

Robert van Gulik

Robert van Gulik je českým čtenářům známý jako autor slavných detektivek z čínského středověku s ústřední postavou soudce Ti. Málokdo však ví, že byl především významným orientalistou a rovněž diplomatem. Lze bez nadsázky říct, že knihou Sexuální život ve staré Číně se van Gulik jako orientalista proslavil. Poutavá a čtivá práce mapuje čínský postoj k sexualitě od nejstarších zpráv až do roku 1644, kdy padla poslední etnicky čínská dynastie Ming.

Sexuální život ve staré Číně

« Zpět na edice




Soutěže

Aktuality a kalendář akcí

3. 10. 2016
Praha Křest knihy Miroslava Bárty Příběh civilizace
7. 11. 2016
Ostrava TVT - Voda kolem nás - přednáška
10. 11. 2016
Ostrava TVT - Stíny minaretů - přednáška
Vyhlašujeme nový ročník Studentské soutěže

Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., divize Nakladatelství Academia, vyhlašuje 5. ročník Studentské soutěže určené studentům a absolventům českých vysokých škol se sídlem v České republice.

Veškeré podrobnosti o soutěži naleznete zde: Stanovy Studentské soutěže

Archiv aktualit   Kalendář akcí

Nejprodávanější knihy

  1. Morální dilema: Dějiny druhé světové války
  2. Náš život pod pěti kruhy
  3. Konečná stanice Islámský stát?
  4. Země spatřené
  5. Zamrzlá evoluce 2. doplněné vydání
  6. Anthropoid
  7. Ptáci 1 - Fauna ČR
  8. Arabské jaro
  9. Čeština nově od A do Ž
  10. Dílo - William Shakespeare 2. doplněné vydání

Pohodlný nákup v e-shopu www.academiaknihy.cz

Odebírat novinky


  

Knihkupectví

Knihkupectví Academia Brno

Knihkupectví Academia Praha

Knihkupectví Academia Brno

Kulturně-literární centrum Academia Ostrava 1

Internetové knihkupectví

Internetové knihkupectví s elektronickými knihami

Partneři a slevy

Stránky věnované našim autorům
Ivan Klíma, Ivan Kraus