Orient
O edici
Orient není ani zdaleka jedinou celistvou, homogenní oblastí. Skládá se z množství svébytných kulturních okruhů, s nimiž se Evropa seznamovala postupně, v závislosti na jejich vzdálenosti v prostoru a čase. Toto seznamování a poznávání probíhalo pozvolna a uskutečňovalo se odedávna, násilnou i pokojnou cestou, prakticky od doby tažení Alexandra Makedonského do Asie, přes křížové války, misionářské výpravy, obchodní cesty, zámořské objevy, až po novověkou evropskou koloniální expanzi. S vojáky, obchodníky, misionáři a správními úředníky však přicházeli i cestovatelé, objevitelé a vědci, kteří zpět do Evropy přinášeli zprávy o vzdálených krajích, jež z počátečního líčení exotických kuriozit vyspěly v seriózní vědecké práce zabývající se dějinami, kulturami a jazyky zkoumaných oblastí. Evropa si počala uvědomovat, že není středem světa, že nejstarší zemědělské civilizace, první státní útvary, nejstarší říše vznikly právě v Orientě; bylo tu vynalezeno nejstarší písmo, zaznamenány první písemné památky, první literární skladby, dosaženo prvních úspěchů v technologii zpracování keramiky, kovů a skla, odhaleny první poznatky v přírodních vědách, lékařství, matematice, astronomii, geografii. Vznikly a existovaly tu svébytné a úctyhodné náboženské, filozofické a etické systémy. A konečně i nejhlubší kořeny naší křesťanské evropské civilizace tkví právě v půdě Orientu. To vše stojí za to poznávat i dnes prostřednictvím překladů autentických literárních památek Orientu i fundovaných, nepředpojatých a zasvěcených studií starších i současných badatelů, orientalistů, kteří mají svým čtenářům mnoho co říci. České kulturní prostředí se může právem chlubit stále narůstajícím bohatstvím překladů z orientálních jazyků; stačí vzpomenou díla přeložená z arabštiny, hebrejštiny, perštiny, turečtiny, jazyků starověkého Blízkého východu, indických jazyků, překlady z čínštiny, tibetštiny, japonštiny, korejštiny a mnoha dalších. Seznamovat čtenáře právě s takovými knihami je cílem edice Orient.
PhDr. Jiří Prosecký, CSc.
- vedoucí oddělení Afriky a Předního východu Orientální ústavu AV ČR. Je autorem a překladatelem mnoha publikací a odborných článků.
Chan-Fej-c’
Kniha přináší překlad jednoho ze stěžejních děl klasické čínské filozofie, spisu Chan-fej-c’, nazvaného tak po svém autorovi Chan Fejovi († 233 př. n. l.). Chan-fej-c’ patří k nejobjemnějším dílům staročínského písemnictví a představuje kompozičně i slohově vybroušenou summu legistické nauky, která zejména v závěrečném období starověku v Číně převládla a nakonec se stala oficiální ideologií sjednocené říše pod vládou Prvního císaře Čchinů. Později proto sice upadla v nemilost kulturní elity, ale zůstala pevně zabudována do institucí čínského státu, v době modernizace byla znovuobjevena reformními mysliteli a po založení ČLR našla zastánce v Mao Ce-tungovi, který si Chan Feje oblíbil pro jeho protikonfuciánské a neidealistické názory. Bez poznání legismu tak nelze porozumět základům čínského politického myšlení ani dynamice utváření centralizované říše.
Vedle sevřených esejů v díle najdeme i nepřeberné množství historických a anekdotických narativů, z nichž nemálo bylo přetaveno do stručných úsloví užívaných dodnes, a lze na ně tak nahlížet i jako na svého druhu encyklopedii starověké čínské kultury. První svazek českého překladu obsahuje vedle přetlumočení první poloviny díla také zevrubné úvodní statě, seznamující čtenáře především s jeho historickým a filozofickým pozadím a s některými překladatelskými problémy.
Pojednání o politice
Přeložil a studii napsal Zdeněk Cvrkal
Spis Sijásat-náme (Pojednání o politice) z konce 11. století shrnuje názory a zkušenosti největšího seldžuckého vezíra chádži Nezámolmolka. Většina z padesáti kapitol, z nichž kniha sestává, objasňuje politické poměry, uspořádání vládních institucí, rozvrstvení společnosti a zvyky a mravy seldžucké doby. Autor se ve svém pojednání snažil podat návod na správnou vládu a vycházel při tom ze svých celoživotních zkušeností vezíra. Z hlediska způsobu výkladu se spis dělí do dvou částí. První podává rady týkající se vlády, armády, vojensko-lenního systému, zapojování jednotlivých skupin obyvatelstva do mocenských struktur, funkcí a úkolů úředníků, správného řízení státních záležitostí, dvorské etikety a dobových zvyklostí. Druhá, kritická část pojednává o slabinách seldžucké říše a nebezpečích, jež jí hrozí.
Překlad doplńuje obsáhlá studie o Nezámolmolkově životě a díle a o seldžucké říši v tomto období.
Živý, syn bdícího
Autor žil ve 12. století v Andalusii. Vykládá arabsko-islámský, v základě aristotelský, obraz světa s příměsí mystiky formou vyprávění o chlapci, který se sám na liduprázdném ostrově propracuje vlastní zkušeností a silou rozumu k plnému poznání. Dílo ovlivnilo evropskou literaturu a filosofii.
Do češtiny je přeložil I. Hrbek v roce 1957. Nynější nové vydání přidává Ibn Tufajlovu filosofickou předmluvu, dříve vynechanou, a dílo je doplněno úvodem a poznámkovým komentářem, zachycujícími nová zjištění, ohlasy a názory z minulého půlstoletí. Úpravy provedl Hrbkův žák, orientalista Luboš Kropáček.
Slova do hlíny vepsaná
Autor shromáždil v této knize téměř všechny doposud známé akkadské (babylónsko-asyrské) a dvojjazyčné (sumersko-akkadské) mýty a legendy vyprávějící o stvoření světa a člověka, životě a skutcích bohů a činech pradávných panovníků a legendárních hrdinů, které byly tradovány v mezopotamské Babylónii a Asýrii a přilehlých regionech starověkého Předního východu v období 2. a 1. tisíciletí př. Kr. Nově pořízené překlady jsou doprovázeny
podrobnějšími úvody, které se snaží přiblížit kulturně historické okolnosti vzniku a působení oněch narativních skladeb a případně i jejich dalšího přežívání v pozdější antické, biblické a orientální tradici. Texty jsou doplněny poznámkami věcné i bibliografi cké povahy, které čtenáři osvětlí některé jednotlivosti a odkážou ho i na další literaturu, jejíž seznam je připojen na konci svazku.
Pro snazší orientaci ve světě babylónských mýtů zde nalezne i výkladový slovník vlastních jmen, s nimiž se bude v jednotlivých příbězích hojně a opakovaně setkávat. Svou šíří přeložených a komentovaných textů je tato kniha ojedinělá i v kontextu světové odborné
literatury.
Dějiny starověkého Blízkého východu
Kniha je jasnou a přehlednou historií neobyčejně multikulturní oblasti táhnoucí se přibližně od egejského pobřeží Turecka po Írán a od Anatólie po Rudé moře včetně Egypta, nad níž ovšem dominuje Mezopotámie. Začíná kolem roku 3000 př. n. l. v době prvních písemných záznamů, popisuje vznik městských států, uruckou revoluci, vzestup a pád velkých říší Babylónie a chetitského království až po Asýrii a Persii a končí proměnou starověkého Blízkého východu způsobenou tažením Alexandra Velikého.Přístupný a jasně strukturovaný text je doplněn řadou map, bohatým výběrem starověkých textů, genealogiemi vládnoucích dynastií a v neposlední řadě i českou literaturou k tématu.
Zvířecí mýty a mytická zvířata
Lucie Olivová (ed.)
Mytická zvířata jsou z hlediska psychologie a kulturní antropologie mnohem zajímavější než zvířata „reálná“, tvrdí jeden z autorů této knihy, ve které se sešly studie o zvířecích mýtech a mytických zvířatech v umění a slovesnosti dalekých zemí, od Indie přes Tibet a Vietnam po Čínu, Koreu a Japonsko. Patří mezi ně skutečně jen fénix a drak, yetti a chiméra? Kam vřadit podsaditého Ganéšu se sloní hlavou nebo sillskou královnu s kachním zobákem? Jak se ukazuje, lidská imaginace od pradávna do dneška obdařuje nejen bájné, ale i skutečné tvory nadpřirozenými schopnostmi. Hadi, žáby, buvoli a tygři ... proč je tentýž tvor někde považován za odpudivého, jinde za přitažlivého? Proč je jedno zvíře uctíváno, zatímco druhé se stává obětí či obětinou? Jak se zvířata dostala do čínského písma a kde se slaví Den dobytčích duší? Smyslem této knihy není sestavení fantastického asijského bestiáře. Autoři studií přistupují k námětu rozmanitě, s pohledem badatelů v různých oborech: orientální filologii, historii, obecné lingvistice, etnologii, religionistice a také zoologii. Kniha je podnětnou četbou pro všechny, kteří hledají neobvyklý pohled na exotické kultury.
Gurbum aneb Sto tisíc písní tibetského jógina Milaräpy
Ústně tradované lyrické a mystické básně a písně poustevníka Milaräpy žijícího v 11. století, čelného představitele kagjüpovské tradice tibetského buddhismu, sestavil do sbírky Gurbum pokračovatel jeho duchovní linie Sanggjä Gjalcchän v 15. století. Milaräpa vedl skromný a jednoduchý život askety a k buddhovství, tj k svatosti, směřoval cestou prostého nazírání věcí a pokorné praxe (v tom ohledu má svůj evropský protějšek ve sv. Františkovi z Assisi). Pro svou nekonvenčnost a jednoduchost představuje jeho duchovní poselství kvintesenci prakticky žitého buddhismu. Po anglickém a italském vydání je český překlad třetím překladem z tibetského originálu do cizího jazyka.
Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky
Usáma Ibn Munkiz (4. 7. 1096 – 16. 11. 1188), arabský emír ze severní Sýrie, válečník, politik, dvořan, spisovatel. Narodil se dva roky před vpádem prvních křižáků do Sýrie a zemřel rok po bitvě u Hittínu, kde byli křižáci poraženi vojskem Saladina. Usáma žil na dvorech a v armádách seldžukovských a fátimovských vládců, v Káhiře a v Damašku i mezi křižáky v Jeruzalémě, a to, co zažil, viděl a slyšel, vypráví v této své nejpozoruhodnější knize z pohledu stárnoucího muže, který se rozhodl zanechat potomkům obrazy křehkosti a osudovosti lidského života. Jeho kniha je v arabské literatuře jedinečná tím, že se v ní autor snaží vytěžit hlubší smysl z vlastních zážitků, čímž nastavuje zrcadlo sobě a své době. Z dalších jeho knih se zachovala kompletní sbírka básní, dále Kniha o poetice (Kitáb al-badí), Kniha o holi (Kitáb al-asá) a Kniha sídlišť a příbytků (Kitáb al-manázil va’d-dijár).
Čínské písmo
Lukáš Zádrapa, Michaela Pejčochová
Populárně-naučná příručka uvádějící čtenáře do problematiky čínského znakového písma. Spíše než na praktické návody je zaměřena na povahu této písemné soustavy a především na širší společenský kontext, v němž se vyvinula a byla a je užívána. Obsahuje tři díly. První se zabývá čínskými znaky samotnými, jejich stavbou a funkcí, nicméně také stručně připomíná dějiny jejich poznávání v evropském vzdělaneckém prostředí. Druhý představuje dějiny čínského písma od počátků do přelomu letopočtu a jeho reformy ve 20. století. Třetí pojednává o kaligrafii coby o svébytném druhu umění, který má v čínské kultuře významné postavení, a navazuje časově na díl předcházející. Do jednotlivých kapitol jsou začleněny krátké historické exkurzy, zasazující výklad do příslušných kulturního a politických podmínek. Kniha je opatřena jmenným a věcným rejstříkem a výběrovou bibliografií k tématu. Jejím cílem je nabídnout nikoli učebnici čínských znaků, nýbrž má představovat "knížku o znacích" pro zájemce o východní kulturu obecně.
Konfucius v zrcadle Sebraných výroků
Kniha nabízí pohled na Konfucia, starověkého čínského myslitele doby 500 př. n. l., a jeho dílo prostřednictvím nového překladu Sebraných výroků (Lun Yu), základního kánonu konfuciánského učení, doplněného o první český překlad dalších dvou ze čtyř konfuciánských kánonů – Velikého učení (Da Xue) a Střední míry (Zhoní Yong). Konfuciovo učení bylo postaveno zejména na výkladu etických norem a jejich uplatnění v životě společnosti. Rozborem a popisem klíčových pojmů tohoto učení na základě kontrastivních postupů hledá autor překladu jejich optimální ekvivalentní vyjádření v češtině, jako nezbytného předpokladu věrohodné obsahové interpretace základních myšlenkových východisek konfucianismu ve zcela odlišném historickém a kulturním prostředí.
Publikace představuje čtenáři Konfuciovu osobnost a některé jeho učedníky především na základě jejich autentických výroků. Ukazuje přitom na kulturně historické pozadí formování Konfuciových filozofických názorů a v poznámkovém aparátu uvádí i další informace týkající se různých reálií starověké Číny.
Sexuální život ve staré Číně
Robert van Gulik je českým čtenářům známý jako autor slavných detektivek z čínského středověku s ústřední postavou soudce Ti. Málokdo však ví, že byl především významným orientalistou a rovněž diplomatem. Lze bez nadsázky říct, že knihou Sexuální život ve staré Číně se van Gulik jako orientalista proslavil. Poutavá a čtivá práce mapuje čínský postoj k sexualitě od nejstarších zpráv až do roku 1644, kdy padla poslední etnicky čínská dynastie Ming.
Svět buddhistických obrazů
Souhrnná příručka ikonografie buddhismu mahájány a tantrajány ztvárňuje veškeré nadpozemské bytosti, jež jsou v duchovním životě severní Indie stejně jako Tibetu, Nepálu, Bhútánu a Mongolska předmětem vzývání a uctívání, ale také velké osobnosti z dějin buddhistického učení. Dílo významného německého indologa a autora několika dalších úspěšných knih o buddhismu tak představuje úplný panteon severního buddhismu a je spolehlivou pomůckou, která umožní rozpoznat jednotlivé postavy s jejich postoji, gesty a atributy a pochopit je ve všech náboženských souvislostech.
