RSS Kanaly Facebook Academia Twitter Academia Google Plus Academia

Možné světy

O edici

Teorie možných světů vznikla na poli logiky a filozofie a záhy se etablovala v prostředí literární sémantiky, kde se přetavila do podoby teorie fikčních světů. Jedná se o přístup, který zkoumá pravidla konstrukce na rovině sémiotiky, ale i pragmatiky systémů. Z hlediska tohoto přístupu je například náš svět, který aktuálně žijeme, jen jedním z možných světů. Zkoumání těchto možností je tématem této edice.

The theory of possible worlds was created in fields of logic and philosophy and soon established itself in field of literary semantics where it was transformed into a theory of fiction worlds. It represents an approach which explores rules of construction on a semiotics level as well as systems pragmatics. According to this approach, for example, our world where we currently live is one of possible worlds. Exploration of those possibilities is the topic of the edition.

Narativ jako virtuální realita

Marie Laure Ryanová

Marie-Laure Ryanová se ve své knize zabývá virtuální realitou a zkoumá, zda tento pojem éry počítačů vyžaduje radikálně novou teorii čtení vedle dvou základních – interaktivity a vtažení (immersion), z nichž při práci vychází. Provádí čtenáře po méně známých i známějších teoriích dvacátého století, které se nějak chopily problému nově vznikajících elektronických médií. Autorka se kriticky staví k jednoduše oslavnému diskursu o hypertextu a virtuální realitě a porovnává jej se staršími koncepcemi narativity a recepce tištěného textu. V meditačních „intermezzech“ se zabývá uměleckými díly označovanými jako „interaktivní“ či „nová“ a pozoruje, zda skutečně vyžadují radikálně jiný přístup čtenáře.

Přeložila Eva Krásová

Narativ jako virtuální realita

Možné světy v humanitních vědách

Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.–15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu. Nobelova sympozia jsou sérií vědeckých konferencí na aktuální problémy vědeckého bádání v různých oborech, v tomto případě se zaměřením na problematiku fikčních světů. Pozoruhodná interdisciplinarita sborníku prokazuje relevanci a užitečnost teorie (sémantiky) možných světů pro širokou oblast lidského poznání a vědění (oddíly filozofie, lingvistika, literatura a umění, přírodní vědy), což dokládá i výběr autorů, významných vědců a filozofů 20. století, k nimž patří Thomas S. Kuhn, Jaakko Hintikka, Barbara H. Partee, Lars Gyllensten, Umberto Eco, J. S. Bell, Martin Reese, Jean-Claude Becker aj. Sborník přeložil prof. Lubomír Doležel.

Možné světy v humanitních vědách

Fikční světy

Thomas G. Pavel

Kniha Fikční světy, která jde za strukturalistický úhel pohledu na narativitu, přináší globální teorii fikcionality opřenou o kulturní antropologii. Vychází z filozofické teorie možných světů, kterou spojuje s formalistickými přístupy k literatuře a mytologii. Pavel zpřístupňuje hluboké pochopení heterogenity textů, zároveň se ale snaží o to umístit fikci do vztahů ke kognitivním a imaginativním funkcím. Argumentace vychází ze specifických logických a lingvistických představ a vede k obecným spekulacím o náboženství, kultuře a estetice. Přeložil Zykmund Hynek.

Fikční světy

Možné světy fantastiky

Nancy H. Traillová

Kniha, která k literární problematice přistupuje z pozice tzv. teorie fikčních světů, se nepokouší o taxonomii fikčních světů v rámci celého systému narativní literatury, ale soustředí se jen na typologii žánru fantastiky. Na základě vzájemného poměru oblastí „přirozeného“ a „nepřirozeného“ rozlišuje jednotlivé „mody“ fantastiky, které pak dokládá na tvorbě klasiků, jakými jsou Charles Dickens, Ivan Sergejevič Turgeněv či Guy de Maupassant. Možné světy fantastiky nejsou jen užitečnou teoretickou prací, která umožňuje popsat a utřídit druhy fantastické fikce, ale přispívá i do literárněhistorické debaty o povaze realismu a jeho kulturním a společenském kontextu.

Možné světy fantastiky

Lector in fabula: Role čtenáře

Umberto Eco

Kniha Umberta Eca (1932) Lector in fabula vyšla poprvé italsky v roce 1979. Pochází z  Ecova vědecky nejproduktivnějšího období, kdy rozvíjí jak obecnou sémiotiku, tak i problematiku interpretace textu a s ní souvisící otázku rolí, kompetencí a ohraničení čtenářovy aktivity v rámci rozumění textu. Zatímco v předchozí stěžejní práci, Teorii sémiotiky (1975), se pokusil vytvořit teoreticko-analytický model obecného fungování sémiotiky jakožto nauky o významu, v knize Lector in fabula se věnuje domýšlení sémiotických pravidel na konkrétních, především literárních textech. Jde tedy o knihu „praktičtější“, byť psanou opět s ambicí dobrat se co nejuniverzálnějších řešení. Proto se tato kniha stala nejen repertoárem podnětů, jež byly v dalších desetiletích literární vědou domýšleny a rozvíjeny, ale stala se – a dodnes je – i klíčovým textem pro výuku interpretace textu.

Istituto Italiano di Cultura di Praga

Tato kniha vychází s laskavou finanční podporou Národní komise na podporu šíření italské kultury v zahraničí při Ministerstvu zahraničních věcí Italské republiky a ve spolupráci s Italským kulturním institutem v Praze.

Questo libro è stato pubblicato con il contributo della „Commissione Nazionale per la promozione della cultura italiana all’estero“ del Ministero Italiano degli Affari Esteri e con la collaborazione dell’Istituto Italiano di Cultura di Praga.

Lector in fabula: Role čtenáře

Co dělá fikci fikcí

Dorrit Cohnová

Kniha představuje jeden z nejpodstatnějších příspěvků německé naratologie světové literární teorii. Základní metodou badatelky je teorie vyprávění, tedy teorie, která má v Německu hluboké kořeny (Friedemannová, Petch, Hamburgerová, Stanzel, Nünning ad.) a s jejíž pomocí se Cohnová pokouší odpovědět na jednu z nejprimárnějších otázek literární teorie: Co odlišuje fikční vyprávění (tedy epické umělecké dílo) od běžného vyprávěcího aktu? Lze na rovině diskursu najít znaky, které by nám bezpečně a s definitivní platností pomohly přičlenit text k jednomu z těchto dvou, ontologicky zcela odlišných forem výstavby a verifikace významu? A jak vlastně upevnit systematiku literární teorie povážlivě rozkolísanou právě v oblasti, kde se jedná o její nejvlastnější předmět bádání, tedy v oblasti statutu fikce. Autorka, která působí jako profesorka na Harvardské univerzitě, patří k nejúznávanějším odborníkům v moderní literární teorii a její předchozí kniha Transparent Minds (1978) rovněž vzbudila zaslouženou pozornost.

Co dělá fikci fikcí

Fikce a historie v období postmoderny

Lubomír Doležel

Lubomír Doležel je literární teoretik a autor projektu teorie fikčních světů. Teorie, která úspěšně vstoupila do světové debaty a k níž se myšlenkově přihlásili například Umberto Eco, Marie-Laure Ryanová, Thomas Pavel, Linda Hutcheonová, Ruth Ronenová ad. V této, zatím své poslední knize Fikce a historie v období postmoderny vychází Doležel ze závěrů a návrhů své předchozí publikace Heterocosmica a posouvá se na hranici, kde se rozhoduje o ontologickém statusu vyprávění. Přes své literárnĕ teoretické kořeny patří tato kniha do oboru „metahistorie“, jak ho případnĕ pojmenoval Hayden White. Bývá přitom často uváděno, že postmoderní metahistorie zpochybnila zásadní rozdíl mezi fikčním a historickým narativem. Doležel polemizuje s touto pozicí tím, že zkoumá vztah mezi historiografií a tvorbou fikce v rámci sémantiky možných svĕtů. Zásadní rozlišení mezi historickou a fikční reprezentací minulosti zakládá na rozlišení historických a fikčních možných svĕtů. Z tohoto rozlišení pak odvozuje – s odvoláním na J. L. Austina - protikladné vlastnosti historických a fikčních textů. Autor analyzuje konkrétní díla angloamerických historiků a tvůrců historické fikce, která potvrzují, že postmoderní praxe nepřijímá ztotožnĕní historického bádání s historickou fikcí.

Fikce a historie v období postmoderny

« Zpět na edice




Soutěže

Aktuality a kalendář akcí

5. 12. 2016
Praha Křest knihy Krásně jsem si početl
7. 12. 2016
Praha Prezentace knihy Zapomenuté království - Archeologie a dějiny Severního Izraele
7. 12. 2016
Brno STEPI ZÁPADNÍ UKRAJINY A TRANSYLVÁNIE - Přednáška
9. 12. 2016
Praha Křest knihy Jak se dělá Jazz
12. 12. 2016
Praha Uvedení knihy Islámský stát
Vyhlašujeme nový ročník Studentské soutěže

Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., divize Nakladatelství Academia, vyhlašuje 5. ročník Studentské soutěže určené studentům a absolventům českých vysokých škol se sídlem v České republice.

Veškeré podrobnosti o soutěži naleznete zde: Stanovy Studentské soutěže

Archiv aktualit   Kalendář akcí

Nejprodávanější knihy

  1. Krvavé léto 1945
  2. Příběh civilizace
  3. Protektorátem po stopách parašutistů
  4. Náš život pod pěti kruhy
  5. Anthropoid
  6. Morální dilema: Dějiny druhé světové války
  7. Luciferův efekt
  8. Ve vlastních názorech se shodnu s každým
  9. Konečná stanice Islámský stát?
  10. Průvodce protektorátní Prahou

Pohodlný nákup v e-shopu www.academiaknihy.cz

Odebírat novinky


  

Knihkupectví

Knihkupectví Academia Brno

Knihkupectví Academia Praha

Knihkupectví Academia Brno

Kulturně-literární centrum Academia Ostrava 1

Internetové knihkupectví

Internetové knihkupectví s elektronickými knihami

Partneři a slevy

Stránky věnované našim autorům
Ivan Klíma, Ivan Kraus