Literární řada
O edici
Má nějaký smysl se zabývat literaturou, například českou? - Nepříliš velký. Alespoň pro toho, kdo si je jist, že je zbytečné se ptát, kdo jsme, odkud a kam jdeme, případně se domnívá, že spisovatelé jsou hlupáci píšící knih jen proto, že nedovedou dělat něco pořádného, a ti, kdo o těchto knihách píší, jsou jen paraziti.
Pokud ale věříte v magii slova a sílu lidské myšlenky pojmenovávat svět, tak prostřednictvím čtení a interpretace literárních děl (a okolností jejich vzniku) vstupujete do trojího dialogu. Do dialogu badatelů s autory a jejich dobou, do dialogu badatelů se sebou samými a s vlastní schopností porozumět, pochopit, vyložit a vysvětlit, jakož i do dialogů badatelů s jejich čtenáři a dalšími badateli, kteří vyslovené názory a postoje verifikují, přijímají či odmítají.
A takový dialog není nikdy zbytečný, neboť spoluutváří nejen paměť society (počínaje rozmanitými společenstvími až po národy) schopnost jejich reálné sebereflexe v čase a prostoru, ale také obecnější povědomí o naší příslušnosti k celku zvanému lidstvo. Stáváme se tak součástí řetězce kontinuálního hledání aktuální odpovědi na otázku po smyslu lidské existence. Kdysi i teď a tady.
doc. PhDr. Pavel Janoušek, CSc.
- ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.
Text v pohybu
Milan Jankovič, Marie Kubínová, Jan Matonoha
Soubor tří studií z oblasti teorie literatury, které mají společný zájem o zkoumání nových tendencí a nových možností v přístupu k textu. Zatímco práce Milana Jankoviče a Marie Kubínové vycházejí především z podnětů domácí i evropské tradice strukturalismu, sémiotiky a recepční estetiky, studie Jana Matonohy je založena spíše fenomenologicky a hermeneuticky. Milan Jankovič se v jednotlivých kapitolách zabývá pojmy „text“ a „dílo“, jejich dynamikou, proměnami literárního díla v procesu čtení, genezí termínu „sémantické gesto“ u Jana Mukařovského a také interpretací próz Michala Ajvaze, Daniely Hodrové a pozdního Bohumila Hrabala, hlavním objektem zájmu Marie Kubínové je pak analýza a souvislosti pojmů „text“, „dílo“, „význam“, „čtenář“, vztah čtenáře a textu, textu a reality spolu s komunikačními rovinami uměleckého literárního díla. Ústředním tématem práce Jana Matonohy je pokus o definici fenoménu „ženského psaní“ a explifikace vztahu pojmů „diskurz“, „gender“ a „text“.
České dějepisectví v dialogu s Evropu
Kniha České dějepisectví v dialogu s Evropou (1890–1914), která se programově pohybuje na pomezí literární a obecné historie, se skládá ze čtyř rozsáhlých kapitol. Všechny mají společného jmenovatele, jímž je emancipace české historiografie a literární historie, jež se od osmdesátých let 19. věku vymaňovaly z područí obrozenského romantismu především prostřednictvím intenzivních kontaktů s moderní evropskou vědou. Tento složitý proces obsahoval nejeden vnitřní svár, podmíněný zejména napětím mezi pragmatickými snahami přispívat vědeckými poznatky k formování soudobého společenského i politického dění a ideou svébytné a autonomní vědy.
Emancipaci a modernizaci historického bádání sleduje autorka na čtyřech problémech. První dva se věnují obecné historii, druhá polovina práce pak v podstatě historii literární. I když je období přelomu 19. a 20. století, včetně historie vědy, v posledním decenniu předmětem zvýšeného badatelského zájmu, troufám si říci, že text Kateřiny Bláhové je v mnoha ohledech novátorský. Není divu, neboť autorka plně zužitkovala nejen několikaleté systematické studium pramenného materiálu, zejména osobních fondů předních českých vědců uložených v několika archivech, nedávno vydaných souborů korespondence a memoárů, nýbrž stránku po stránce pročetla četné ročníky třiadvaceti vědeckých i kulturních časopisů. Nepřehlednou literaturu k tématu, ať již obecně historickou, či literárněvědnou, zvládla téměř v úplnosti. Bezpečná orientace v rozsáhlém materiálu jí umožňuje formulovat hlavní problémy i poctivě pramenně doložit a podložit prezentované výsledky.
(Z posudku prof. PhDr. Petra Čorneje, DrSc.)
Kritikova abeceda
Motto knihy:
Takze smysl tej knihy je v tom, ze nema zadny smysl, a at uz ji ctete tak nebo tak, stejne v tom budete mit maglajz a zadny smysl nenajdete.
Adela Burdová
Autor o knize:
Tato kniha je výběrem z kritik české prózy, které jsem pod různými jmény napsal do sklonku roku 2008, protože mě to baví.
Stranou jsem ponechal obecnější úvahy a eseje, zčásti soustředěné do knihy Time out (Host 2001) a recenze odborných prací. Neopakují texty publikované v knize Alois Burda: Poslední súd aneb můj život v kritice (Votobia 2001) a pouze bibliografickými údaji připomínám také recenze dramat a divadelních inscenací, jakož i veškerou svou literárněkritickou činnost před rokem 1989.
Snad to, co se to této knihy vešlo, bude bavit i čtenáře.
Božena Němcová
Knihu tvoří soubor studií věnovaných vybraným otázkám života a tvorby Boženy Němcové –její korespondenci, vybraným povídkám a románům – které uvádí do kontextu s českým literárním životem poloviny 19. století i s nadnárodními kulturními procesy doby (vztahy ke Slovensku, počátky emancipačního hnutí žen, recepce západního venkovského románu). V souboru se prolíná pohled literárněhistorický, biografický i kulturněhistorický. Řada studií je zde publikována poprvé, další byly po začlenění do souboru podstatně přepracovány. Koncepce souboru polemizuje s formálními a strukturalistickými školami literární vědy 20. století.
Vášeň a ideál
Literatuře přelomu 19. a 20. století věnuje autor publikace dlouhodobě soustavnou pozornost. V této práci se zaměřuje zejména na počátek 20. století a na základě svého zkoumání, s obrazem tohoto období v českých literárních dějinách v pozadí, usiluje o to zbavit je utkvělého znaku „přechodnosti“ a ukázat jeho vlastní autentický obsah, témata a hodnoty. Představuje českou literaturu prvního desetiletí 20. století nově jako dobu utváření ideje syntézy a předpokladů pro další změny uměleckého výrazu.
V souřadnicích volnosti
kolektiv autorů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Publikace přináší profily více než osmdesáti básnických, prozaických a dramatických děl, která vstoupila do kontextu českého literárního vývoje (tvořeného samozřejmě i literaturou exilovou a samizdatovou) až po roce 1989, v mimořádné periodě znovuscelení , pro niž v dějinách moderní české literatury neexistuje analogie. Kromě prací autorů dnes již klasických (B.Hrabal, J.Škvorecký, M.Kundera aj.) patří zde významné místo zástupcům literatury experimentální či tzv.postmoderní (M.Ajvaz, P.Rákos, D.Hodrová aj.) i nejpozoruhodnějším mladým debutantům devadesátých let (J.Balabán, M.Urban, B.Trojak, K.Rudčenková).
Lexikon české literatury 4/I., II. (S-Ž)
Luboš Merhaut (ed.)
Čtvrtý díl dovršuje velkorysý projekt encyklopedie, která se svými více než 3700 hesly představuje u nás zatím nejrozsáhlejší encyklopedické dílo české literatury, které zahrnuje celou dobu její existence, od staroslověnských a latinských počátků do poloviny 20. století. Lexikon v plné tematické šíři zahrnuje nejen jména autorů (beletristů, překladatelů, teoretiků a historiků literatury, tiskařů), ale rovněž anonymní díla starší literatury a činitele povahy institucionální (sdružení, skupiny, nakladatelství, časopisy, sborníky, almanachy apod.).
Dějiny české literatury 1945 - 1989 - IV. díl 1969-1989
Čtvrtý díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, se zabývá obdobím tzv. normalizace.
O psaní dějin
Ondřej Sládek, Kateřina Bláhová
Úvahy a diskuse o tom, jak psát dějiny „po konci dějin“, jak psát literární dějiny a pěstovat literární historiografii, získaly v našem prostředí na významu po roce 1989. Tyto diskuse zproblematizovaly nejen „psaní dějin literatury, ale i samotný obor literární historie. Nad úvahou, zda vůbec psát literární dějiny, však převážila snaha nalézt způsob, jak je psát, jak pěstovat literární historiografii poté, co byly v průběhu minulého století vysloveny radikální pochybnosti o možnostech objektivního poznání, o jednotě historického vývoje, i o jednotě autora a díla. Odpověď se snaží nalézt historici, literární vědci a slavisté ve sbírce příspěvků, které zazněly na stejnojmenném kolokviu pořádaném počátkem roku 2006 Ústavem pro českou literaturu AV ČR v Praze. Jeho záměrem bylo poskytnout prostor pro kritické analýzy dosavadního vývoje (nejen) literární historiografie a především pro širší diskusi o možných přístupech a podobách psaní (literárních) dějin.
Dějiny české literatury 1945 - 1989 - III. díl 1958 - 1969
Pavel Janoušek a kolektiv
Třetí díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, je věnován období šedesátých let, kdy došlo k částečnému politickému uvolnění a česká literatura, stejně jako další oblasti kultury, procházela obdobím rozkvětu. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí řada literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR především filozofických a pedagogických fakult českých a moravských univerzit. Autoři zasazují literární vývoj do širších společenských, politických a kulturních souvislostí a věnují se všem oblastem literatury, tedy vedle krásné prózy, poezie a dramatu také např. literatuře pro děti a mládež, literatuře faktu, populární beletrii (tzv. lidové četbě), literatuře v rozhlasu a televizi atd.
Dějiny české literatury 1945 - 1989 - II. díl 1948 - 1958
Druhý svazek rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR především filozofických a pedagogických fakult českých a moravských univerzit. Autoři zasazují literární vývoj do širších společenských, politických a kulturních souvislostí a věnují se všem oblastem literatury, tedy vedle krásné prózy, poezie a dramatu také např. literatuře pro děti a mládež, literatuře faktu, populární beletrii (tzv. lidové četbě), literatuře v rozhlasu a televizi, organizaci nakladatelského podnikání atd.
Dějiny české literatury 1945-1989 - I.díl - 1945-1948
Pavel Janoušek a kolektiv
Svazek obsahuje první díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR především filozofických a pedagogických fakult českých a moravských univerzit. Autoři zasazují literární vývoj do širších společenských, politických a kulturních souvislostí a věnují se všem oblastem literatury, tedy vedle krásné prózy, poezie a dramatu také např. literatuře pro děti a mládež, literatuře faktu, populární beletrii (tzv. lidové četbě), literatuře v rozhlasu a televizi, organizaci nakladatelského podnikání atd.
Románová epopej v žánrových a meziliterárních souvislostech
Práce z oboru teorie literatury je věnována problematice románové epopeje. Autor sleduje tento literární útvar, který má v české próze už od přelomu 19. a 20. století pevné místo, jednak z hlediska druhově žánrového, jednak z hlediska komparatistiky. Analyzovaná prozaická díla byla vybrána z okruhz románových epopejí ve slovenské (a částečně české) literatuře padesátých až sedmdesátých let 20. století.
Lexikon české literatury 2/I. (H-J)
Vladimír Forst a kolektiv
Druhý díl velkoryse pojatého encyklopedického díla, který obsáhne českou literaturu od nejstarších dob do roku 1945. Z celkového počtu asi 3500 hesel zaujímají větší část jména autorů prozaiků, básníků, dramatiků, ale i překladatelů, literárních kritiků a historiků, a rovněž anonymní díla starší české literatury. Lexikon však také zahrnuje časopisy, sborníky a almanachy, literární sdružení a skupiny, nakladatelství a tiskaře. Každé heslo je rozděleno na část výkladovou a část obsahující bibliografické údaje a soupis další literatury, která se k heslu vztahuje. Stejně jako předešlé svazky je i tento díl vybaven rejstříkem jmen a rejstříkem anonymních děl starší české literatury. Lexikon je neocenitelnou příručkou nejen pro literární vědce, ale i pro historiky, publicisty, učitele a všechny čtenáře s hlubším zájmem o literaturu.
Lexikon české literatury 2/II. (K-L)
Vladimír Forst a kolektiv
Druhý díl velkoryse pojatého encyklopedického díla, který obsáhne českou literaturu od nejstarších dob do roku 1945. Z celkového počtu asi 3500 hesel zaujímají větší část jména autorů prozaiků, básníků, dramatiků, ale i překladatelů, literárních kritiků a historiků, a rovněž anonymní díla starší české literatury. Lexikon však také zahrnuje časopisy, sborníky a almanachy, literární sdružení a skupiny, nakladatelství a tiskaře. Každé heslo je rozděleno na část výkladovou a část obsahující bibliografické údaje a soupis další literatury, která se k heslu vztahuje. Stejně jako předešlé svazky je i tento díl vybaven rejstříkem jmen a rejstříkem anonymních děl starší české literatury. Lexikon je neocenitelnou příručkou nejen pro literární vědce, ale i pro historiky, publicisty, učitele a všechny čtenáře s hlubším zájmem o literaturu.
Lexikon české literatury 1 (A-G)
Vladimír Forst a kolektiv
První díl velkoryse pojatého encyklopedického díla, který obsáhne českou literaturu od nejstarších dob do roku 1945. Z celkového počtu asi 3500 hesel zaujímají větší část jména autorů prozaiků, básníků, dramatiků, ale i překladatelů, literárních kritiků a historiků, a rovněž anonymní díla starší české literatury. Lexikon zahrnuje také časopisy, sborníky a almanachy, literární sdružení a skupiny, nakladatelství a tiskaře. Každé heslo je rozděleno na část výkladovou a část obsahující bibliografické údaje a soupis další literatury, která se k heslu vztahuje.
Připravované tituly – Literární řada
Dějiny nové moderny
Autoři se v tomto svazku pokouší představit literární dějiny netradičním způsobem. Jádrem jejich přístupu je pokus vyprávět příběhy literárních textů v jednotlivých letech sledované periody tak, aby vynikly jejich vzájemné vazby a střety. Sledují zároveň proměny dobové
literární řeči a imaginace, pronikámí jazyka moderny do tradičních diskursů, jejich kontrapunktičnost i různé způsoby koexistence. Vzniká tak plastický obraz doby představující ustavování nového paradigmatu literární řeči a imaginace.
