RSS Kanaly Facebook Academia Twitter Academia Google Plus Academia

Literární řada

O edici

Proč číst literaturu o literatuře? Svazky edice Literární řada přinášejí nové pohledy na dějiny literatury, na jednotlivá literární díla i na širší souvislosti vzniku autorského díla.

Why should we read literature on literature? Volumes of Literary series Edition offer novel views on literature history, particular literary pieces of work and also on a broader context of development of an authorial work.

Česká literatura a nová média

Karel Piorecký

Od druhé poloviny devadesátých let 20. století je literatura šířena nejen prostřednictvím tištěných a audiovizuálních médií, ale využívá zároveň bezbřehý a dynamicky se vyvíjející prostor internetu. Nové digitální technologie zasáhly jak do procesu tvorby literárního textu, tak do procesu jeho recepce – a nenechaly beze změny ani principy, podle nichž dosud fungovala literatura jako komplexní komunikační systém. V čem se liší způsob tvorby a zveřejnění literárního díla v podobě textu digitálního a tištěného? Jak se změnila pozice čtenáře v prostředí interaktivních médií? Je vztah české literatury k novým médiím v nadnárodním kontextu v něčem specifický? A jde skutečně o revoluční změny, nebo jen o obměny starších literárních forem přenesených do nového prostředí?

Česká literatura a nová média

Vprostřed davu

Zuzana Říhová

Přestože avantgarda sebe sama prezentuje jako hnutí téměř bez uměleckých kořenů, povstávající ze sebe sama, reaguje na proměny moderního světa a postavení člověka v něm, na to, co bylo vnímáno a pojmenováno jako modernost.

Autorka se v knize věnuje české poválečné avantgardě a její próze v širším evropském kontextu. Obohacení výkladu o nový žánr (povídka), a tím i o řadu autorů, jí dovoluje dynamizovat kanonický obraz dané epochy a zproblematizovat základní opozice expresionismus × avantgarda a především individualismus × kolektivismus. Druhou z nich představuje jako hlavní spojnici české poválečné avantgardy s evropským děním (kolektiv a jedna z jeho manifestací, dav, figuruje jako jedno z hlavních témat moderny a avantgardy). V rámci této opozice interpretuje rovněž prózy francouzského unanimismu jakožto hlavního inspiračního zdroje české poválečné avantgardy a její (kolektivistické) prózy.

Vprostřed davu

Mezi ideálem a nahou pravdou

Martin Hrdina

Kniha je věnována tradiční otázce literárního realismu. Nezabývá se však primárně literárními texty, ale popisuje okolnosti, za nichž mohou být čteny jako texty realistické. Autor se vrací k počátkům českých diskusí o realismu a na pozadí proměn myšlení měšťanské společnosti, přecházející od liberalismu k masové demokracii, popisuje různé způsoby rozumění realističnosti literární reprezentace skutečnosti. Kritické diskuse o literatuře z let 18581891 nahlíží v kontextu soudobého estetického myšlení a kromě obvykle uvažovaných francouzských a ruských inspirací bere v úvahu též impulsy vycházející přímo z německojazyčného prostoru střední Evropy
Mezi ideálem a nahou pravdou

Dějiny nizozemské a vlámské literatury

Engelbrecht Wilken

Nizozemština, jazyk, kterým mluví Nizozemci a Vlámové, je s více než 25 milionů mateřských mluvčích třetím nejvíce zastoupeným germánským jazykem. Díla psaná nizozemsky začala vznikat již v 8. století našeho letopočtu a nizozemská literatura patří k literaturám, které jsou hojně překládány do češtiny. Dílo představuje přehled dějin nizozemské a vlámské literatury od počátku až do současnosti, včetně odvětví, jako jsou literatura pro děti a mládež nebo nizozemská literatura, psaná v bývalých koloniích.

Autorský tým z katedry nederlandistiky Univerzity Palackého v Olomouci pracuje pod vedením prof. dr. Wilkena Engelbrechta, cand. litt. (1962), profesora nizozemské a vlámské literatury. Další členové jsou dr. Lianne Barnard, Mgr. Lucie Smolka Fruhwirtová, Ph.D., Mgr. Marina Vitáčková, Ph.D., a PhDr. Eva Brázdová Toufarová. Každý z nich se v díle věnoval období podle vlastní specializace.

Dějiny nizozemské a vlámské literatury

Středověká latinská literatura

Claudio Leonardi, Jana Nechutová

První souborná příručka středověké latinské literatury je určena především pro studenty medievistiky, novolatinské literatury a příbuzných oborů, ale i pro širokou odbornou veřejnost. Co kapitola, to století: jednotlivé kapitoly objasňují kulturní, společenské a politické podmínky každého století v návaznosti na kontext předchozího a následujícího období a přinášejí přehled hlavních autorů a děl daného období a jejich analýzu. Editorem příručky je přední italský medievista Claudio Leonardi. Autoři jednotlivých statí náležejí mezi nejvýznamnější odborníky na dané období.

Středověká latinská literatura

Texty v oběhu

Richard Müller, Josef Šebek

Kniha Texty v oběhu je věnována materialistickému myšlení o literatuře a kultuře, které se především v anglo- a frankofonním prostředí rozvíjí od 70. let minulého století po dnešek. Jádro tohoto přístupu tvoří spojitost tří proudů kritického myšlení, jimiž jsou kulturní materialismus, nový historismus a v menší míře rovněž kulturní studia. Publikace obsahuje jak klíčové teoretické práce jejich protagonistů, soustřeďující se na pojmy jako literární produkce, kreativita, kulturní kapitál, historismus, reprezentace, médium či ideologie, tak historické analýzy, které se dotýkají literatury i dalších umění a médií v širokém časovém záběru od pozdního středověku a renesance přes 19. století až po současnost. Přeložené studie jsou doprovozeny úvodními texty a celou knihu otevírá pojednání, které přibližuje základní pojmy daných směrů, ohledává jejich myšlenkovou genealogii a zvažuje podoby (a perspektivy) „materialismu“ v literárněvědném a kulturněkritickém myšlení.

Publikaci připravil 6členný tým překladatelů a autorů z ÚČL AV ČR, Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a Katedry genderových studií FHS UK. Koncepci antologie vypracovali Richard Müller, zabývající se literární komunikací a její medialitou i materialitou, a Josef Šebek, věnující se zprostředkování mezi textem a sociálním kontextem.

Texty v oběhu

Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817-1885)

Dalibor Dobiáš

Soubor studií s komentovanou antologií textů Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817–1885) představuje a dokumentuje proměny vztahu české společnosti k Rukopisům královédvorskému zelenohorskému v letech 1817–1885. Na případě vědní a do diskursu vědy vstupující recepce studuje to, jak „starobylé“ Rukopisy fungovaly při formování novodobého českého národa v 19. století a jeho identitních modelů v dialogu s Evropou. V obou Rukopisech, situovaných v případě některých skladeb do doby českého pohanství, přitom nalézá okruhem falzátorů (re)konstruované, dobově vlivné doklady původní přirozené kultury Čechů, jejich společenských a uměleckých hodnot a vzdělanosti. Rozlišuje Rukopisy od sebe a sleduje jejich dynamickou recepci, její zvraty a osobnostní, institucionální a vědecky metodologické faktory v období „zužujících se civilizací-ghett 19. století“; situace, kdy Rukopisy byly užívány jako zástupný předmět kritiky české národního programu. Soubor je rámován rokem 1885, kdy stála česká společnost po takřka sedmi desetiletích veřejného uznání Rukopisů, jejich zapojení do širokého národního diskursu formou tzv. rukopisných „obran“ a ostrakizace jejich kritiků, v předvečer zásadní kritiky Rukopisů jako novodobých falz, s níž vystoupili roku 1886 T. G. Masaryk a jeho spolupracovníci.

Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817-1885)

V souřadnicích mnohosti

Alena Fialová

Svazek navazuje na publikaci V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích, připravenou Ústavem pro českou literaturu AV ČR a vydanou Nakladatelstvím Academia v roce 2008. Vedle souhrnných analýz literárního života a nejdůležitějších tendencí a proměn tvorby na počátku nového milénia zahrnuje také interpretace téměř stovky vybraných děl od předních odborníků na současnou českou literaturu. Čtenáři tak nabízí souhrn základních informací, ale také sérii individuálních pohledů na básnické, prozaické a dramatické texty, které v uplynulém desetiletí zanechaly svou stopu v české literatuře.

V souřadnicích mnohosti

Přátelský podvod

Lenka Pořízková

Je mystifikace literárněvědný problém a jak se projevuje v české literatuře 20. století? Jakým způsobem je mystifikace využívána coby prostředek organizace literárního pole a života? Jak se podílí na textové struktuře literárního díla jako takového? V deseti kapitolách se autorka postupně věnuje zahraničnímu bádání v oblasti literárních klamů, jejich historickému vývoji, možnostem teoretického a metodologického uchopení mystifikací, otázce manipulace s autorstvím literárního díla, etickým a estetickým aspektům hodnocení mystifikací. Prověřuje způsob reakce mystifikací na dobový kulturní kánon, autorská autostylizační gesta či paratextové literární hry. Uvažuje, zda je možné jako mystifikační klasifikovat některé naratologické figury historických próz… Závěrem autorka konstatuje, že je literární mystifikace jakýmsi verbálním konceptuálním uměním. Kniha zaplňuje mezeru v literárněvědném bohemistickém výzkumu.

Přátelský podvod

Permanentní avantgarda?

Anja Tippnerová

Jak vzniklo české pojetí surrealismu? Co jej ovlivnilo a čím je specifický? Již déle než sedmdesát let funguje v Praze Surrealistická skupina, jejíž umělecká díla a teoretické a politické postoje jsou dodnes považovány za zástupce klasické avantgardy a za kritické dědice jejích vymožeností. Kniha zobrazuje dějiny českého surrealismu s ohledem na literaturu, film a teorii a hledá význam z hlediska dnešního určení „avantgardy“. Také analyzuje díla a teorie známých českých surrealistů jako například J. Švankmajera, V. Effenbergera či K. Teigeho. Navíc se věnuje funkci a statusu „disidence“.

Přeložila Marie Brunová

Permanentní avantgarda?

Ztracen v dějinách - Spisovatel Jan M. Kolár

Veronika Košnarová

Kniha Ztracen v dějinách je věnována osobnosti dnes již takřka zapomenutého publicisty, esejisty a prozaika Jana M. Kolára (1923–1979), který byl jako politický novinář a kulturní publicista aktivní od roku 1946. První část knihy tvoří dílčí sondy do klíčových témat a problémů autorovy publicistiky a esejistiky z let 1946–1965, zasazené do kontextu širšího kulturně-politického dění v poválečném Československu a posléze v exilu. Jan Kolár se záhy se profiloval jako jeden z nejostřejších kritiků levicových tendencí v politice a ideologizace umění a kultury, proti nimž jako protiváhu stavěl renesanci křesťanských hodnot, jež se měla realizovat v konceptu sjednocené západní Evropy. Po odchodu do exilu na jaře roku 1948 Kolár publikoval zejména v exilových časopisech SkutečnostSklizeň, příležitostně i v jiných (mj. v Tigridově Svědectví, s nímž se však kvůli koncepci gradualismu názorově rozešel), a nadále zůstal kritickým komentátorem politického i kulturního dění, které však sledoval z povzdálí z afrického Kamerunu, kde se svou ženou usadil a velmi úspěšně podnikal. Na možnost „záchrany národa“ Kolár zcela rezignoval po maďarských událostech v roce 1956; postupně ztratil víru i ve smysl publicistiky a začal se věnovat francouzsky psané románové tvorbě. I v ní si však uchoval svůj angažovaný kritický postoj, leckdy černobíle hodnotící, avšak tragický patosem víry v romantický ideál. Pěticí autorových francouzských románů z let 1959–1973 se zabývá druhá část knihy, zvláštní pozornost je věnována mj. problematice poměru autobiografie a fikce; zobrazení prostoru a sémantice vztahu postav k obývanému prostoru či způsobům vyprávění, které autor ve svých románech používá.

Jako celek představuje monografie Ztracen v dějinách Jana M. Kolára jako složitou a rozporuplnou osobnost, autora ztraceného v dějinách, s nimiž byl ovšem svým údělem i dílem nedílně spjat.

Ztracen v dějinách - Spisovatel Jan M. Kolár

Hledání národní literatury

Mojmír Otruba

Výbor Hledání národní literatury představuje literárněvědné dílo Mojmíra Otruby (1923 – 2003). Otruba je znám především jako vynikající znalec české literatury 19. a 20. století, který své vědomosti zúročil v množství doslovů a studií, přesahujících do oblasti filologie obecně a teorie literatury, a jako editor literatury převážně 19. století, případně jako přední literární lexikograf. Toto rozsahem i uchopením bohaté dílo, roztroušené po často obtížně dostupných časopisech, sbornících či vydáních českých klasiků, je pro případné zájemce poměrně nepřehledné, neumožňují badatelovy přínosy náležitě docenit (podobně Otrubovy původní studie k aktuálním otázkám intertextuality, Znaky a hodnoty, 1994, představují pouze zlomek jeho díla a badatelského úsilí). Předkládaný výbor reaguje nejen na tuto tuto situaci, nýbrž především na aktuálnost díla M. Otruby, autora mj. četných studiích o národních mytologiích v 19. a 20. století a jejím literárním ukotvení (titulní studie Hledání národa) a o specificích české literatury. Usiluje Otrubu představit s důrazem na: jeho studie k mytologiím spjatým s 19. stoletím a jeho literaturou; studie k literárnímu vývoji v 19. století, zvláště českému romantismu; Otrubovy studie k vybraným autorům a dílům, jimiž se celoživotně zabýval; jeho četné reflexe literárněvědného a obecně kulturního života. Svazek doplňuje bibliografie M. Otruby a doslov D. Dobiáše, který do svazku zároveň vybral z Otrubových textů.

Hledání národní literatury

Kain podle Hrabala

Jacek Baluch

Pro čtenáře, který se nespokojí náhodným setkáním s některým z Hrabalových textů, tedy vlastně pro každého náročnějšího ctitele tvorby Bohumila Hrabala (1914–1997), má Baluchova kniha Kain podle Hrabala nepřehlédnutelný význam. Otvírá mu totiž přístup k palimpsestovému charakteru, tj. k vnější i vnitřní intertextualitě Hrabalova díla. V perspektivě, kterou nám Baluchova kniha nabízí, můžeme pozorovat všechny důležité texty Bohumila Hrabala, od Kaina přes Taneční hodiny pro starší a pokročilé až k variacím Příliš hlučné samoty – máme-li zůstat u té rozhodující fáze autorovy tvorby, na kterou přiložil Jacek Baluch svoje zvětšovací sklo. Překlad jeho knihy má českým zájemcům o Hrabalovo dílo stále co říci. Přeložila Marie Havránková.
Kain podle Hrabala

Černá kočka

Pavel Janoušek

Cílem knižní studie je postihnout pravidla platící v agonálním prostoru, do něhož literární znalci svými promluvami a texty jako subjekty vstupují a v jehož rámci jsou vzájemně poměřováni, posuzováni a hodnoceni. Autor přitom vychází z předpokladu, že myšlení o literatuře spoluformuje nadosobní paměť určitého kolektiva (tradičně národa, ale stále více i samotné vědecké komunity) a současně je také prostorem pro individuální tvořivost znalců. Literární historiky, teoretiky, kritiky či učitele interpretuje jako aktivní účastníky řečových her, kteří musí své názory a koncepty formulovat a prosazovat v kooperaci a konkurenci s ostatními, což je také nutí volit jisté role a strategie. A protože si je vědom také toho, že pravidla hry jsou v čase proměnná, zachycuje rovněž posuny v myšlení o literatuře od pozitivistického důrazu na fakta přes víru, že klíčem k poznání je volba správné metody, tedy obecně aplikovatelného postupu, až po současnou konceptuální literární vědu, která hodnotově preferuje jednorázové demonstrace novosti, kreativity a neopakovatelné jedinečnosti.

Černá kočka

Pavel Janoušek

Cílem knižní studie je postihnout pravidla platící v agonálním prostoru, do něhož literární znalci svými promluvami a texty jako subjekty vstupují a v jehož rámci jsou vzájemně poměřováni, posuzováni a hodnoceni. Autor přitom vychází z předpokladu, že myšlení o literatuře spoluformuje nadosobní paměť určitého kolektiva (tradičně národa, ale stále více i samotné vědecké komunity) a současně je také prostorem pro individuální tvořivost znalců. Literární historiky, teoretiky, kritiky či učitele interpretuje jako aktivní účastníky řečových her, kteří musí své názory a koncepty formulovat a prosazovat v kooperaci a konkurenci s ostatními, což je také nutí volit jisté role a strategie. A protože si je vědom také toho, že pravidla hry jsou v čase proměnná, zachycuje rovněž posuny v myšlení o literatuře od pozitivistického důrazu na fakta přes víru, že klíčem k poznání je volba správné metody, tedy obecně aplikovatelného postupu, až po současnou konceptuální literární vědu, která hodnotově preferuje jednorázové demonstrace novosti, kreativity a neopakovatelné jedinečnosti.

Černá kočka

Slovník novější literární teorie

Richard Müller, Pavel Šidák

Slovník pokrývá současnou literární teorii – zhruba poválečnou, případně s odkazy na některé zásadní koncepty i dřívější, pokud jsou stále předmětem živé diskuse – prostřednictvím jak klíčových konceptů, tak užších, přesněji definovaných pojmů. Klíčová hesla mohou sloužit jako ucelená studie na dané téma, přičemž mnohdy je téma jako koncept ve slovníkovém formátu (ve svém celku a v různorodosti pojetí) u nás zpracováno poprvé. Kniha obsahuje 1018 hesel, v nichž jsou zahrnuty všechny podstatné přístupy, směry, koncepce i školy, které utvářely a utvářejí podobu současné literární teorie. Dominantní směry či badatelské přístupy jsou navíc pojednány v přehledu na konci práce.

Kniha podstatnou měrou reflektuje interdisciplinaritu literární vědy a časté přesahy do oblastí a disciplín, které se s ní stýkají. Mapuje hledání a zkoušení nových přístupů a možností literární vědy samotné; jeho cílem není podat jediný, pevný, „správný“ výklad pojmu, ale reflexi odborné diskuse v její trvající procesuálnosti. 

Slovník zaceluje mezeru, která dnes v české literárněvědné lexikografii existuje a již naléhavě pociťují především studenti filologických či uměnovědných oborů vysokých škol, ale i širší odborná veřejnost.

Slovník novější literární teorie

Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850)

Lenka Kusáková

Monografie je výsledkem dlouholetého studia problematiky české literatury v časopisech doby národního obrození. Představuje českojazyčný periodický tisk z let 1830–1850 jako v dané době nejvýznamnější prostor pro publikování a recepci krásné literatury. Za pomoci korespondence, vzpomínek a dobové publicistiky rekonstruuje podmínky, za nichž časopisy vycházely (rakouská cenzura, nakladatelé českojazyčných časopisů, autorské honoráře, vliv národní ideologie), a podobu komunikace uvnitř časopisů (redaktor–autor–čtenář). Druhá polovina knihy se zabývá formálními a obsahovými faktory časopiseckého prostředí, které determinovaly publikovanou poezii a krásnou prózu, a podává její charakteristiku (žánry, témata, funkce, původnost a překladovost). Součástí monografie je obsáhlá příloha.

Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850)

Přehledné dějiny české literatury 1945-1989

Pavel Janoušek

Příručka vykresluje proměny české literatury v druhé polovině 20. století, v desetiletích, kdy její osudy výrazně spoluurčovaly komunistická utopie, pragmatická snaha režimu mocensky ovládnout všechny roviny veřejného a soukromého bytí, ale i rozmanité způsoby občanské a umělecké rezistence vůči tomuto ideologickému a mocenskému nátlaku. Přehledným způsobem prezentuje základní informace o dobovém literárním životě a o proměnách literární tvorby ve třech základních druzích (v poezii, próze a dramatu) a ve třech komunikačních okruzích, vynucených kulturní politickou státu, tedy o umělecké literatuře vydávané v oficiálních nakladatelstvích, v samizdatu a exilu. Textově příručka vychází z předchozího – čtyřsvazkového – kompendia autorského týmu. Na rozdíl od něho však není věnována odborníkům, ale svým rozsahem a výběrem základních údajů má aspiraci oslovit studenty i širší veřejnost zajímající se o problematiku české literatury daného období.

Přehledné dějiny české literatury 1945-1989

Neúnavná slova

Petr Rákos

Neúnavná slova jsou výborem nejvýznamnějšího českého hungaristy, mezinárodně uznávaného profesora Petra Rákose, který uspořádal Evžen Gál. Výbor představuje nejen nejvýznamnější tematické okruhy životního díla samotného autora a průřez poválečnou českou hungaristikou, ale je zároveň vzácným důkazem toho, jak mohou špičkoví představitelé „malých oborů“ inspirovat vědecké myšlení obohatit metodologické aspekty obecně. Rákosovy studie a eseje obnažují konkrétní problémy doby, ve které vznikaly, aniž by jí byly poplatné, a to i v těžkých dobách 50. a posléze 70. a 80. let. Výbor z textů, u nichž polovina vyšla původně maďarsky, doplňuje obsáhlý doslov editora knihy Evžena Gála.

Neúnavná slova

Česká poezie v postmoderní situaci

Karel Piorecký

Kniha se zabývá básnickou tvorbou mladých debutantů, kteří vstoupili do literatury v 90. letech 20. století a jejichž tvorba se rodila ve spletitém kontextu posttotalitní kulturní situace, v níž se setkávaly velmi rozdílné tradice. Publikace sleduje trojici výrazných linií v rámci mladé poezie této doby – linii poezie spirituální, věcné a imaginativní. Ukazuje, jak tato poezie přijímá tradiční lyrické modely, ale postupně z nich odstraňuje jakékoli programní a ideové akcenty – tyto modely v postmoderní situaci přestávají být součástí velkých příběhů, nejsou rozvíjeny v původní podobě, ale selektivně a s ohledem na aktuální stav kultury a myšlení.

Česká poezie v postmoderní situaci

Máchovské studie

Růžena Grebeníčková

Kniha obsahuje třináct studií, které významná literární historička PhDr. Růžena Grebeníčková, CSc., (1925–1997) věnovala dílu Karla Hynka Máchy. Studie vznikaly v letech 1966–1996; první část obsahuje texty, které vyšly v roce 1984 v samidatu, ve druhé části jsou studie publikované v různých sbornících či časopisech. Jak editor knihy píše, přestože studie vznikaly postupně, autorka sledovala dlouhodobější záměr a komponovala je do určitého celku, který představuje základ důkladného komentáře k Máchovu dílu na úrovni, jaké se dostává velkým postavám evropské literatury v jejich zemích. Studie Růženy Grebeníčkové se vyznačují nápaditou prací s textovým výřezem, srovnávacím přístupem a polemickým nasazením. Zvláštní pozornost je věnována Máchovu vztahu k německé literatuře.

Máchovské studie

Kniha o Máchově Máji

Dušan Prokop

Kniha přináší kritické shrnutí dosavadních zkoumání, rozborů a výkladů různých složek a problémů základního díla české poezie. Autor však předkládá také výsledky vlastních výzkumů a analýz z poslední doby. Důstojně vypravená publikace obsahuje kromě samotné básně část věnovanou Máchově osobnosti a genezi jeho arcidíla, dále rozsáhlý oddíl s rozbory a interpretacemi různých složek stavby básně, a konečně třetí část zabývající se vývojem recepce a ohlasů Máje. Kromě vyobrazení v textu, vztahujících se k Máchovu životu a ke vzniku a prvnímu vydání Máje, kniha obsahuje obrazovou přílohu s ukázkami ilustrací Máje a portrétů K. H. Máchy a CD s výběrem nahrávek přednesů Máje v interpretaci předních herců z minulosti i současných.

Kniha o Máchově Máji

Čechoamerická periodika 19. a 20. století

Alena Jaklová

Autorka přináší komplexní pohled na téma, které bylo dosud zpracováno pouze formou bibliografických soupisů, z hlediska několika vědních oborů – kulturní historie, etnologie a lingvistiky. Podává charakteristiku života českých imigrantů v USA v 19. a 20. století a vymezuje úlohu, jakou hrál český tisk. Celé období se přitom dělí do několika period, protože funkce a především význam čechoamerického tisku byl v různých dobách velmi rozdílný. Dále autorka podává podrobný výklad o nejdůležitějších periodikách a jejich texty analyzuje z hlediska literárního i jazykového, což jí umožňuje sledovat také postupnou amerikanizaci českého jazyka.

Čechoamerická periodika 19. a 20. století

Felix Vodička - názor a metoda

Tomáš Kubíček

Kniha přibližuje dějiny českého literárněvědného strukturalismu z perspektivy významu badatelské osobnosti Felixe Vodičky (1909–1974). Její ohnisko však není věnováno pouze Vodičkovi, ale podrobně dokumentuje vývoj české strukturální myšlenky od dvacátých let 20. století až do začátku let sedmdesátých. Osvětluje kořeny českého strukturalismu a přináší rovněž srovnání základních rozdílů v přístupu strukturalismu francouzského a českého. Nejedná se však o práci pouze historickou; svými analýzami a promýšlením některých klíčových otázek Pražské školy ukazuje tato publikace na možné podoby aktuálního zapojení strukturalistických návrhů do literární teorie a na roli, kterou v současném myšlení o literatuře mohou hrát. Ve svém oboru představuje kniha první takto rozsáhlou a podrobnou publikaci věnovanou aktuálnímu dědictví českého literárněvědného strukturalismu.

Felix Vodička - názor a metoda

Zkušenost prostoru

Alice Jedličková

Jak vzniká v průběhu četby představa prostoru? Jaké podmínky pro to vytváří vyprávění? Poskytuje literární teorie koncepty, které by nám dovolily tyto procesy a jejich předpoklady rozkrýt? Do jaké míry tu spolupůsobí čtenářova vnímavost vůči okolnímu světu, ba dokonce jeho fyzická zkušenost? Uplatňuje se v tomto procesu kromě znalosti literárních konvencí i čtenářova obeznámenost s dalšími formami umělecké reprezentace prostoru, například malířstvím? Nebo lze vzájemný vliv literárního a výtvarného zobrazení sledovat jen v textech, jejichž autoři byli v přímém kontaktu s výtvarným uměním či jeho tvůrci? Nejrůznější alternativy vzájemného vztahu literární a vizuální prostorovosti ukazuje autorka knihy na prózách J.K. Šlejhara, F. Langera, M. Pujmanové ad. K jejich podstatě pak směřuje zkoumáním vyprávěcích strategií a strukturních analogií umělecké reprezentace, v návaznosti na někdejší podněty Borise Uspenského i aktuální intermediální studia. Obrazový doprovod je organickou součástí interpretací a přibližuje výklad i milovníkům výtvarného umění.

Zkušenost prostoru

Písně pobělohorských exulantů

Jan Malura

Kniha je prvním uceleným pohledem na písňovou poezii českých pobělohorských exulantů. Věnuje se řadě dosud málo reflektovaných děl, např. žitavských tiskům Václava Klejcha, Johanna Myllera, ale důkladně také největšímu českému písňovému souboru starší doby, kterým je tzv. Lipský kancionál pietisty Jiřího Sarganka (1737). Celá práce se mj. snaží ukázat význam pietismu pro evangelickou spiritualitu a český literární život období baroka.

Písně pobělohorských exulantů
Ocenění

Dějiny nové moderny

Vladimír Papoušek a kolektiv

Autoři se v tomto svazku pokouší představit literární dějiny netradičním způsobem. Jádrem jejich přístupu je pokus vyprávět příběhy literárních textů v jednotlivých letech sledované periody tak, aby vynikly jejich vzájemné vazby a střety. Sledují zároveň proměny dobové
literární řeči a imaginace, pronikání jazyka moderny do tradičních diskursů, jejich kontrapunktičnost i různé způsoby koexistence. Publikace obsahuje "mapu doby" a podrobné informace o časově konsekventních dílech euroamerického kontextu. Představuje první svazek projektu, který by tímto novým způsobem měl zachytit literární dějiny celého dvacátého století. Je určena všem zájemcům o českou literaturu, studentům bohemistických oborů, učitelům, stejně jako široké čtenářské veřejnosti.

Kniha získala Magnesii Literu 2011 za literaturu faktu.

Dějiny nové moderny

Karel Sabina: „epigon“ a tvůrce

Michal Charypar

Kniha Karel Sabina: „epigon“ a tvůrce je první souhrnnou monografií o beletristickém díle souputníka K. H. Máchy a spolutvůrce české romantické literatury. Představuje doplněk a protiváhu k dosavadní sabinovské literatuře, která se zabývala zejména Sabinovým „morálním profilem“ v souvislosti s jeho konfidentskou činností v první polovině 60. let 19. století. Jde o sérii sémantických interpretací propojených jednotným metodickým přístupem. Tím je koncepce intertextuality, založená hlavně na teoriích Harolda Blooma a Mojmíra Otruby. Hlavní cíl aplikace této metody je noetický, tj. jde o získání nových poznatků o Sabinově díle zvláště na základě jeho vztahů s texty jiných autorů českých i evropských v celém rozpětí možného textového vlivu, na prvním místě však s dílem K. H. Máchy. Text ukazuje Karla Sabinu jako všestranně talentovaného spisovatele, účastnícího se skrytě či zjevně řady důležitých událostí formujících celkový kulturní vývoj jeho doby.

Karel Sabina: „epigon“ a tvůrce

Text v pohybu

Milan Jankovič, Marie Kubínová, Jan Matonoha

Publikace Text v pohybu tří autorů sestávající ze tří titulů vydaných v samostatných svazcích (Milan Jankovič Dílo v pohybu, Marie Kubínová Text v pohybu četby a Jan Matonoha Psaní vně logocentrismu) lze číst jako implicitní dialog tří autorů nad otázkou inherentní pohyblivosti textu, k níž se každý z nich přibližuje jiným způsobem, aby se v některých momentech setkávali, v jiných spolu vedli implicitní debatu. Jak ve své práci upozorňuje Milan Jankovič, ještě v šedesátých letech minulého století postačoval pojem „otevřené dílo“ (Eco) k tomu, aby se odlišil od spoutávajících konotací, které přisuzovaly „dílu“ uzavřenost a statičnost. Pod náporem zejména francouzské literární kritiky (Barthes) se ujal pro označení dynamických aspektů díla pojem „text“ a stal se během krátké doby převládajícím. Autor Díla v pohybu si byl samozřejmě těchto souvislostí vědom. Přesto se rozhodl – posílen v tom též domácí tradicí, podněty českého uměnovědného strukturalismu – pojem „díla“ znovu oživit, ne postavit jej proti „textu“, ale zdůraznit jím momenty, které specifikují text v jisté akci. Dílo“ je jedním z aspektů „textu“. Pojmenovává jeho vytvořenost, ať už přitom máme na mysli čin původce nebo spoluúčast vnímatele. Pro ně pro oba se stává „věc textu“ v aktu čtení „světem díla“, řečeno s Paulem Ricoeurem, tedy určitou „nabídkou světa“, která se v proměnách přijetí znovu a znovu otevírá. V tomto smyslu (a jenom v něm) je dílo více než text, totiž více než jeho danost. Autor si tuto problematiku ujasňuje v jednotlivých kapitolách teoreticky i v několika interpretačních studiích (B. Hrabal, M. Ajvaz, D. Hodrová). Marie Kubínová se zaměřuje na proces četby, v němž se umělecký text, tj. literární dílo, vždy znovu a proměnlivě ustavuje: text se neobejde bez významů, význam se zas neobejde bez svých lidských osvojitelů a uskutečňovatelů. Proto se význam nachází ve stálém pohybu: mezi znakovým systémem a konkrétní promluvou, mezi aktualitou a potencialitou, mezi svou sociální předurčeností a individuální realizací. Autorka se pokouší krok za krokem sledovat, co všechno dělá čtenář s textem – a co přitom dělá text se čtenářem; mj. sleduje roli jednotlivých psychických složek, paměti, intelektu, emocí. Ukazuje také, že v případě uměleckého textu probíhá zvýznamňování ve dvou fázích, ve dvou zdánlivě protisměrných, ve skutečnosti však propojených komunikačních rovinách. Tzv. naivní, sémantický čtenář kráčí textem po linii příběhu, sleduje tedy jazykem stanovené, syntaktické a tematické trasy, zatímco čtenář estetický neboli sémiotický je zaměřen na příčně se vinoucí předivo tvaru a citlivě vnímá jeho celostní poselství. Jan Matonoha problematiku textu zkoumá na pozadí pojmů diskurzu a genderu. Táže se, zda a jak lze prostřednictvím určité praxe psaní vyvést vypovídání vně domény diskurzu, již Derrida coby obecný rys naší kultury pojmenoval jako falogocentrismus. Pro typ textové praxe lokalizující se vně falogocentrismu volí Matonoha, zčásti polemicky a kontraintuitivně, výraz „ženské psaní“, jehož možnosti a limity v práci rozpracovává. „Ženské psaní“, pokoušející se vůči falogocentrické logice vymezit, je však vzhledem k hegemonní povaze falogocentrismu postaveno do aporetické situace: jak se skrze psaní vymanit ze struktury, která sama tuto možnost psaní zakládá. Na takový stav „ženské psaní“ reaguje nikoli únikem z jazyka, ale naopak textovou, strategicky inscenovanou praxí selhání, zdvojení a odkladu. Psaní se v této podobě stává dějící se stopou, procesuálním zápisem diskurzivního zápasu. Tento pohyb textu Matonoha sleduje v rukopisu M. Součkové, V. Linhartové, S. Richterové, D. Hodrové a B. Hrabala. Jednotlivé tituly nabízejí různé přístupy vycházející z tradic sémiotiky, hermeneutiky, fenomenologie, poststrukturalismu, feminismu a genderových studií.

Text v pohybu

České dějepisectví v dialogu s Evropu

Kateřina Bláhová

Kniha České dějepisectví v dialogu s Evropou (1890–1914), která se programově pohybuje na pomezí literární a obecné historie, se skládá ze čtyř rozsáhlých kapitol. Všechny mají společného jmenovatele, jímž je emancipace české historiografie a literární historie, jež se od osmdesátých let 19. věku vymaňovaly z područí obrozenského romantismu především prostřednictvím intenzivních kontaktů s moderní evropskou vědou. Tento složitý proces obsahoval nejeden vnitřní svár, podmíněný zejména napětím mezi pragmatickými snahami přispívat vědeckými poznatky k formování soudobého společenského i politického dění a ideou svébytné a autonomní vědy.
Emancipaci a modernizaci historického bádání sleduje autorka na čtyřech problémech. První dva se věnují obecné historii, druhá polovina práce pak v podstatě historii literární. I když je období přelomu 19. a 20. století, včetně historie vědy, v posledním decenniu předmětem zvýšeného badatelského zájmu, troufám si říci, že text Kateřiny Bláhové je v mnoha ohledech novátorský. Není divu, neboť autorka plně zužitkovala nejen několikaleté systematické studium pramenného materiálu, zejména osobních fondů předních českých vědců uložených v několika archivech, nedávno vydaných souborů korespondence a memoárů, nýbrž stránku po stránce pročetla četné ročníky třiadvaceti vědeckých i kulturních časopisů. Nepřehlednou literaturu k tématu, ať již obecně historickou, či literárněvědnou, zvládla téměř v úplnosti. Bezpečná orientace v rozsáhlém materiálu jí umožňuje formulovat hlavní problémy i poctivě pramenně doložit a podložit prezentované výsledky.
(Z posudku prof. PhDr. Petra Čorneje, DrSc.)

České dějepisectví v dialogu s Evropu

Kritikova abeceda

Pavel Janoušek

Motto knihy:

Takze smysl tej knihy je v tom, ze nema zadny smysl, a at uz ji ctete tak nebo tak, stejne v tom budete mit maglajz a zadny smysl nenajdete.
Adela Burdová

Autor o knize:

Tato kniha je výběrem z kritik české prózy, které jsem pod různými jmény napsal do sklonku roku 2008, protože mě to baví.
Stranou jsem ponechal obecnější úvahy a eseje, zčásti soustředěné do knihy Time out (Host 2001) a recenze odborných prací. Neopakují texty publikované v knize Alois Burda: Poslední súd aneb můj život v kritice (Votobia 2001) a pouze bibliografickými údaji připomínám také recenze dramat a divadelních inscenací, jakož i veškerou svou literárněkritickou činnost před rokem 1989.
Snad to, co se to této knihy vešlo, bude bavit i čtenáře.

Kritikova abeceda

Božena Němcová

Jaroslava Janáčková

Knihu tvoří soubor studií věnovaných vybraným otázkám života a tvorby Boženy Němcové –její korespondenci, vybraným povídkám a románům – které uvádí do kontextu s českým literárním životem poloviny 19. století i s nadnárodními kulturními procesy doby (vztahy ke Slovensku, počátky emancipačního hnutí žen, recepce západního venkovského románu). V souboru se prolíná pohled literárněhistorický, biografický i kulturněhistorický. Řada studií je zde publikována poprvé, další byly po začlenění do souboru podstatně přepracovány. Koncepce souboru polemizuje s formálními a strukturalistickými školami literární vědy 20. století.

Božena Němcová

Vášeň a ideál

Daniel Vojtěch

Literatuře přelomu 19. a 20. století věnuje autor publikace dlouhodobě soustavnou pozornost. V této práci se zaměřuje zejména na počátek 20. století a na základě svého zkoumání, s obrazem tohoto období v českých literárních dějinách v pozadí, usiluje o to zbavit je utkvělého znaku „přechodnosti“ a ukázat jeho vlastní autentický obsah, témata a hodnoty. Představuje českou literaturu prvního desetiletí 20. století nově jako dobu utváření ideje syntézy a předpokladů pro další změny uměleckého výrazu.

Vášeň a ideál

V souřadnicích volnosti

kolektiv autorů Ústavu pro českou literaturu AV ČR

Publikace přináší profily více než osmdesáti básnických, prozaických a dramatických děl, která vstoupila do kontextu českého literárního vývoje (tvořeného samozřejmě i literaturou exilovou a samizdatovou) až po roce 1989, v mimořádné periodě znovuscelení , pro niž v dějinách moderní české literatury neexistuje analogie. Kromě prací autorů dnes již klasických (B.Hrabal, J.Škvorecký, M.Kundera aj.) patří zde významné místo zástupcům literatury experimentální či tzv.postmoderní (M.Ajvaz, P.Rákos, D.Hodrová aj.) i nejpozoruhodnějším mladým debutantům devadesátých let (J.Balabán, M.Urban, B.Trojak, K.Rudčenková).

V souřadnicích volnosti

Lexikon české literatury 4/I., II. (S-Ž)

Luboš Merhaut (ed.)

Čtvrtý díl dovršuje velkorysý projekt encyklopedie, která se svými více než 3700 hesly představuje u nás zatím nejrozsáhlejší encyklopedické dílo české literatury, které zahrnuje celou dobu její existence, od staroslověnských a latinských počátků do poloviny 20. století. Lexikon v plné tematické šíři zahrnuje nejen jména autorů (beletristů, překladatelů, teoretiků a historiků literatury, tiskařů), ale rovněž anonymní díla starší literatury a činitele povahy institucionální (sdružení, skupiny, nakladatelství, časopisy, sborníky, almanachy apod.).

Lexikon české literatury 4/I., II. (S-Ž)
Ocenění

Dějiny české literatury 1945 - 1989 - IV. díl 1969-1989

Pavel Janoušek

Čtvrtý díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, se zabývá obdobím tzv. normalizace.

Dějiny české literatury 1945 - 1989 -  IV. díl 1969-1989

O psaní dějin

Ondřej Sládek, Kateřina Bláhová

Úvahy a diskuse o tom, jak psát dějiny „po konci dějin“, jak psát literární dějiny a pěstovat literární historiografii, získaly v našem prostředí na významu po roce 1989. Tyto diskuse zproblematizovaly nejen „psaní dějin literatury, ale i samotný obor literární historie. Nad úvahou, zda vůbec psát literární dějiny, však převážila snaha nalézt způsob, jak je psát, jak pěstovat literární historiografii poté, co byly v průběhu minulého století vysloveny radikální pochybnosti o možnostech objektivního poznání, o jednotě historického vývoje, i o jednotě autora a díla. Odpověď se snaží nalézt historici, literární vědci a slavisté ve sbírce příspěvků, které zazněly na stejnojmenném kolokviu pořádaném počátkem roku 2006 Ústavem pro českou literaturu AV ČR v Praze. Jeho záměrem bylo poskytnout prostor pro kritické analýzy dosavadního vývoje (nejen) literární historiografie a především pro širší diskusi o možných přístupech a podobách psaní (literárních) dějin.

O psaní dějin
Ocenění

Dějiny české literatury 1945 - 1989 - III. díl 1958 - 1969

Pavel Janoušek a kolektiv

Třetí díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, je věnován období šedesátých let, kdy došlo k částečnému politickému uvolnění a česká literatura, stejně jako další oblasti kultury, procházela obdobím rozkvětu. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí řada literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR především filozofických a pedagogických fakult českých a moravských univerzit. Autoři zasazují literární vývoj do širších společenských, politických a kulturních souvislostí a věnují se všem oblastem literatury, tedy vedle krásné prózy, poezie a dramatu také např. literatuře pro děti a mládež, literatuře faktu, populární beletrii (tzv. lidové četbě), literatuře v rozhlasu a televizi atd.

Dějiny české literatury 1945 - 1989 - III. díl 1958 - 1969
Ocenění

Dějiny české literatury 1945 - 1989 - II. díl 1948 - 1958

Pavel Janoušek

Druhý svazek rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR především filozofických a pedagogických fakult českých a moravských univerzit. Autoři zasazují literární vývoj do širších společenských, politických a kulturních souvislostí a věnují se všem oblastem literatury, tedy vedle krásné prózy, poezie a dramatu také např. literatuře pro děti a mládež, literatuře faktu, populární beletrii (tzv. lidové četbě), literatuře v rozhlasu a televizi, organizaci nakladatelského podnikání atd.

Dějiny české literatury 1945 - 1989 - II. díl 1948 - 1958
Ocenění

Dějiny české literatury 1945-1989 - I.díl - 1945-1948

Pavel Janoušek a kolektiv

Svazek obsahuje první díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR především filozofických a pedagogických fakult českých a moravských univerzit. Autoři zasazují literární vývoj do širších společenských, politických a kulturních souvislostí a věnují se všem oblastem literatury, tedy vedle krásné prózy, poezie a dramatu také např. literatuře pro děti a mládež, literatuře faktu, populární beletrii (tzv. lidové četbě), literatuře v rozhlasu a televizi, organizaci nakladatelského podnikání atd.

Dějiny české literatury 1945-1989 - I.díl - 1945-1948

Románová epopej v žánrových a meziliterárních souvislostech

Milan Pokorný

Práce z oboru teorie literatury je věnována problematice románové epopeje. Autor sleduje tento literární útvar, který má v české próze už od přelomu 19. a 20. století pevné místo, jednak z hlediska druhově žánrového, jednak z hlediska komparatistiky. Analyzovaná prozaická díla byla vybrána z okruhz románových epopejí ve slovenské (a částečně české) literatuře padesátých až sedmdesátých let 20. století.

Románová epopej v žánrových a meziliterárních souvislostech

Lexikon české literatury 2/I. (H-J)

Vladimír Forst a kolektiv

Druhý díl velkoryse pojatého encyklopedického díla, který obsáhne českou literaturu od nejstarších dob do roku 1945. Z celkového počtu asi 3500 hesel zaujímají větší část jména autorů prozaiků, básníků, dramatiků, ale i překladatelů, literárních kritiků a historiků, a rovněž anonymní díla starší české literatury. Lexikon však také zahrnuje časopisy, sborníky a almanachy, literární sdružení a skupiny, nakladatelství a tiskaře. Každé heslo je rozděleno na část výkladovou a část obsahující bibliografické údaje a soupis další literatury, která se k heslu vztahuje. Stejně jako předešlé svazky je i tento díl vybaven rejstříkem jmen a rejstříkem anonymních děl starší české literatury. Lexikon je neocenitelnou příručkou nejen pro literární vědce, ale i pro historiky, publicisty, učitele a všechny čtenáře s hlubším zájmem o literaturu.

Lexikon české literatury 2/I. (H-J)

Lexikon české literatury 2/II. (K-L)

Vladimír Forst a kolektiv

Druhý díl velkoryse pojatého encyklopedického díla, který obsáhne českou literaturu od nejstarších dob do roku 1945. Z celkového počtu asi 3500 hesel zaujímají větší část jména autorů prozaiků, básníků, dramatiků, ale i překladatelů, literárních kritiků a historiků, a rovněž anonymní díla starší české literatury. Lexikon však také zahrnuje časopisy, sborníky a almanachy, literární sdružení a skupiny, nakladatelství a tiskaře. Každé heslo je rozděleno na část výkladovou a část obsahující bibliografické údaje a soupis další literatury, která se k heslu vztahuje. Stejně jako předešlé svazky je i tento díl vybaven rejstříkem jmen a rejstříkem anonymních děl starší české literatury. Lexikon je neocenitelnou příručkou nejen pro literární vědce, ale i pro historiky, publicisty, učitele a všechny čtenáře s hlubším zájmem o literaturu.

Lexikon české literatury 2/II. (K-L)

Lexikon české literatury 1 (A-G)

Vladimír Forst a kolektiv

První díl velkoryse pojatého encyklopedického díla, který obsáhne českou literaturu od nejstarších dob do roku 1945. Z celkového počtu asi 3500 hesel zaujímají větší část jména autorů prozaiků, básníků, dramatiků, ale i překladatelů, literárních kritiků a historiků, a rovněž anonymní díla starší české literatury. Lexikon zahrnuje také časopisy, sborníky a almanachy, literární sdružení a skupiny, nakladatelství a tiskaře. Každé heslo je rozděleno na část výkladovou a část obsahující bibliografické údaje a soupis další literatury, která se k heslu vztahuje.

Lexikon české literatury 1 (A-G)

« Zpět na edice




Soutěže

Aktuality a kalendář akcí

5. 12. 2016
Praha Křest knihy Krásně jsem si početl
7. 12. 2016
Praha Prezentace knihy Zapomenuté království - Archeologie a dějiny Severního Izraele
7. 12. 2016
Brno STEPI ZÁPADNÍ UKRAJINY A TRANSYLVÁNIE - Přednáška
9. 12. 2016
Praha Křest knihy Jak se dělá Jazz
12. 12. 2016
Praha Uvedení knihy Islámský stát
Vyhlašujeme nový ročník Studentské soutěže

Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., divize Nakladatelství Academia, vyhlašuje 5. ročník Studentské soutěže určené studentům a absolventům českých vysokých škol se sídlem v České republice.

Veškeré podrobnosti o soutěži naleznete zde: Stanovy Studentské soutěže

Archiv aktualit   Kalendář akcí

Nejprodávanější knihy

  1. Krvavé léto 1945
  2. Příběh civilizace
  3. Protektorátem po stopách parašutistů
  4. Náš život pod pěti kruhy
  5. Anthropoid
  6. Morální dilema: Dějiny druhé světové války
  7. Luciferův efekt
  8. Ve vlastních názorech se shodnu s každým
  9. Konečná stanice Islámský stát?
  10. Průvodce protektorátní Prahou

Pohodlný nákup v e-shopu www.academiaknihy.cz

Odebírat novinky


  

Knihkupectví

Knihkupectví Academia Brno

Knihkupectví Academia Praha

Knihkupectví Academia Brno

Kulturně-literární centrum Academia Ostrava 1

Internetové knihkupectví

Internetové knihkupectví s elektronickými knihami

Partneři a slevy

Stránky věnované našim autorům
Ivan Klíma, Ivan Kraus