Historie

Vilém z Rožmberka

Jaroslav Pánek

Kniha vystihuje souvislou linii životní dráhy Viléma z Rožmberka, jeho zápasů s odpůrci i jeho osobní drama, které spočívalo v neschopnosti zplodit s některou ze čtyř manželek potomka a nakonec i v nesmírném předlužení rodového majetku. Rozpor mezi vnějšími úspěchy a mezinárodní proslulostí na jedné straně a osobní tragédií na straně druhé tvoří psychologicky podloženou dramatickou pružinu celé knihy. Výklad je zarámován výhledy do zemí střední a jižní Evropy, jak je zprostředkovaly Vilémovy časté cesty, válečné výpravy a diplomatické mise. Cílem publikace je podat mnohostranný portrét vynikajícího politika na pozadí předbělohorského českého státu a renesanční Evropy

Absolutní válka

Chris Bellamy

Ve své vynikající práci, v níž zúročil deset let výzkumu, líčí Chris Bellamy v jednom svazku dějiny největšího a nejstrašnějšího konfliktu jak na souši, tak ve vzduchu v dějinách. Druhou světovou válku lze označit za absolutní, protože obě strany usilovaly o naprosté vyhlazení svého protivníka a o likvidaci jeho politické existence. Obě hodily za hlavu téměř všechny běžné zábrany, tradičně působící v konfliktech mezi takzvanými civilizovanými národy.

Bellamy s mimořádným úsilím vypráví příběh jak ze sovětské, tak německé strany a nevynechává ani dlouhé období od srpna 1939 do června 1941, kdy byly Německo a Sovětský svaz spojenci. Autor čerpá z bohatého pramenného fondu, jenž se objevil po zhroucení Sovětského svazu. Díky hlubokému pochopení vojenskopolitické strategie a živému líčení má Absolutní válka aspirace stát se základními dějinami tohoto nejkrutějšího konfliktu. Kniha získala ve Velké Británii v roce 2008 Westminsterskou cenu RUSI (The Royal United Services Institute) za vojenskou literaturu.

Homosexualita v dějinách české kultury

Martin C. Putna a kolektiv

Kniha představuje první souborné zpracování tématu homosexuality v české kultuře, konkrétně v literatuře, výtvarném umění, divadle a filmu. České osobnosti, díla a fenomény jsou přitom vždy vztahovány k obecnějším tendencím euroamerické kultury a jsou analyzovány metodami vycházejícími z vývoje příslušných disciplín světové vědy. Ve čtrnácti monografických kapitolách jsou zde shromážděny dosud méně známé či jen částečně reflektované poznatky o homoerotickém cítění či přímo homosexualitě v díle jednotlivých českých umělců. Až na výjimky jsou v centru pozornosti díla přispívající k formování novodobé homosexuální identity a vnímaná v homosexuální komunitě jako kanonická. K této práci se sdružili čeští (nebo v Čechách žijící) badatelé různých humanitních oborů, většinou střední a mladší generace, pod vedením literárního a kulturního historika Martina C. Putny.

Mezi Prahou a Vídní

Lucie Kostrbová

Monografie Mezi Prahou a Vídní ve třech kapitolách analyzuje kontextuální předpoklady, povahu a význam vztahů mezi utvářející se českou a vídeňskou literární modernou devadesátých let 19. století. Zaměřuje se především na rakouského spisovatele a kritika Hermanna Bahra a českého básníka J. S. Machara, důležité iniciátory literárního prostředkování, akcentuje však i odlišnost a paralelnost obou moderních hnutí. První kapitola je věnována jednak povaze a proměnám Bahrova programu moderny (interpretována jsou základní programová hesla Nervenkunst, Nervenromantik, Überwindung des Naturalismus, die Moderne, das gute Europäertum, Entdeckung der Provinz), jednak rozdílným motivacím Bahrova zájmu o českou kulturu a literaturu. Druhá kapitola sleduje v textech různých žánrů (lyrika, korespondence, autobiografie, polemika, fejetonistika) proměny tvorby J. S. Machara po jeho přesídlení z Prahy do Vídně v roce 1889, rekonstruuje literární a intelektuální kontakty, zasazuje tvorbu do kontextu českovídeňské menšiny a literatury a komparuje ji s lyrikou vídeňské moderny. Třetí kapitola analyzuje spolupráci české literární moderny s redakcí vídeňského týdeníku Die Zeit, sleduje procesy seskupování, propojování, emancipace a rozptýlení stejně jako zpětný vliv osobních vazeb a rozvíjejících se časopiseckých sítí na formulaci jednotlivých pozic a programů (zejména České moderny, ale i Bahrova pojetí Mladého Rakouska). V závěru je zaznamenán moment, kdy do procesu prostředkování vstupují vedle českých modernistů i mladí němečtí autoři z Čech.

Hledisko vzájemných vztahů mezi českou a vídeňskou literární modernou devadesátých let 19. století otevírá nový kontext pro studium obou moderních hnutí a modernismu přelomu století obecně, přináší nové otázky a motivy, upozorňuje na dosud opomíjené aktivity českých i německojazyčných vídeňských autorů, vybízí k dalšímu studiu kontaktů mezi pražskými českými a německými autory přelomu století mladší i starší generace.

Fašismus v českých zemích

Ivo Pejčoch

Kniha se zabývá historií krajně pravicových politických subjektů v Čechách a na Moravě v období od počátku dvacátých let po konec druhé světové války. V úvodní části je popsán vznik fašismu v Itálii a nacionálního socialismu v Německu. Další kapitoly se zabývají jednotlivými politickými stranami, hlásícími se k těmto ideologiím a působícími v letech první republiky a protektorátu. Historie těchto subjektů je řazena chronologicky, značný prostor je věnován takzvanému Židenickému puči, jedinému pokusu extremistů o násilný státní převrat za éry demokratického Československa. Formace, působící v letech protektorátu, ve většině případů kolaborovaly s okupačním nacistickým režimem a publikace se zaměřuje i na tento fenomén. Součástí textu jsou vedle popisu dějin jednotlivých stran či hnutí i osudy jejich nejvýraznějších představitelů, v závěru se čtenář seznámí s poválečným vyrovnáním národa s kolaborací v podobě retribucí na půdě Národního a mimořádných lidových soudů.

Dějiny čistoty a osobní hygieny

Virginia Smithová

V posledních desetiletích 20. a na počátku 21. století ovládly
mysl Evropanů „hygienické ideály“ importované z USA.
Evropský trh zaplavily nejrůznější přípravky k údržbě bezchybně
čisté domácnosti i těla, zbaveného všeho „nečistého“ (koncept
„BO“ – „body odour“ – zbavení lidského těla všech přirozených
pachů). V době, kdy má mnoho lidí jediný, dostatečný důvod
k osobní hygieně, nadřazený všem jiným – předvádět se –, se
hygiena a kosmetika stávají atributem globalizace a významným
ekonomickým faktorem. Současně se objevují první náznaky
odmítnutí tohoto trendu, vymykajícího se lidské přirozenosti
a ve svých důsledcích nebezpečně ohrožujícího přírodu.
Zatímco legislativa 19. století, diktovaná představami zdravotní
policie, se snažila chránit lidské životy a uchovat lidské zdraví,
legislativa 21. století se musí snažit zachránit zdraví a život
Země. Ostatně hlavním nepřítelem civilizace přestává být špína,
stávají se jím mikroorganismy, hygienickými přípravky natolik
zocelené, že je proti nim i nadmíru čistotné lidstvo bezmocné.

Bohemia docta

Martin Franc, Antonín Kostlán, Alena Míšková (eds.)

Gestapo za druhé světové války

Gerhard Paul, Klaus - Michael Mallmann

Tajná státní policie (Geheime Staatspolizei, Gestapo) je považována za represivní orgán par excellence a zkratkové slovo Gestapo se po celém světě dávno stalo synonymem teroristických tajných policií vůbec; přesto však trvalo téměř padesát let, než se tato instituce stala předmětem širokého historicko-empirického výzkumu. Ústředním tématem této knihy je působení Gestapa za války. V centru pozornosti všech celkem 27 příspěvků stojí teror Bezpečnostní policie jak na „domácí frontě“, tak v okupované Evropě. Jde přitom na jedné straně o otázku diskutovanou také ve výzkumu stalinismu, jaký je poměr mezi periferií a centrem a jak teror na periferii zpětně působil směrem do nitra Německa, na druhé straně o reciproční, v žádném případě jednosměrný poměr teroru nařízeného „shora“ a teroru praktikovaného „dole“. Tyto otázky jsou zkoumány ve čtyřech tematických blocích. Práci uzavírá velmi fundovaný příspěvek obou vydavatelů tohoto díla, bilancující stav současného výzkumu Gestapa.

Claus Schenk von Stauffenberg

Peter Hoffmann

Peter Hoffmann, považovaný za největšího znalce dějin německého vojenského odporu proti nacionálnímu socialismu za Třetí říše, rozvíjí na širokých a zároveň hlubokých základech příběh hraběte Clause von Stauffenberga, šlechtice, důstojníka a pachatele atentátu na Vůdce. Podává podrobný obraz vývoje a proměn duše jedince, propojené s dějinami Německa a Evropy první poloviny 20. století. Claus i jeho bratři, potomci starého šlechtického rodu, po staletí sloužícího králům, náleželi do okruhu mladých přátel básníka Stefana Georgeho a byli stoupenci Tajného Německa. Rysy tohoto Tajného Německa byl Claus zpočátku ochoten spatřovat v hitlerovském režimu a přece se stal nakonec atentátníkem.

Mácha redivivus (1810-2010)

Aleš Haman, Radim Kopáč (eds.)

Sborník Mácha redivivus (1810–2010) připomíná významné výročí české literatury a kultury: dvě stě let od narození básníka Karla Hynka Máchy (16. listopadu 1810 – 6. listopadu 1836). Povaha publikace, sestavené editory Alešem Hamanem a Radimem Kopáčem, se výrazně liší od titulů vydaných v souvislosti s máchovskými výročími v minulém století (Karel Hynek Mácha, osobnost, dílo, ohlas, 1937; Torzo a tajemství Máchova díla, 1938; Realita slova Máchova, 1966; Prostor Máchova díla, 1986; aj.). Její specifikum spočívá v různorodosti zastoupených autorů (rozlišný věk, národnost, profese) a ve volnosti přístupu k danému tématu. Literárněteoretické přístupy zdůrazňují buď intertextové vazby Máchova díla (Ž. Čolakova, L. Doležel, A. Haman, D. Hodrová, V. Košnarová, R. Pynsent, H. Schmidová, H. Voisine-Jechová, I. Vörös), nebo aspekt historický (M. Exner, M. Hrdina, V. Novotný, J. Schwarz, K. Tučková, D. Tureček). Příspěvky esejistického rázu jednak usilují poeticky postihnout složitý profil básníka (J. Štolba a další), jednak vyjadřují esejistův osobní vztah k Máchovu dílu (mj. R. Erben, A. Kliment, K. Zlín); další se inspirují motivikou poutnictví a cesty jako projevu romantického neklidu (J. Balvín, J. Kroutvor, B. Solařík, J. Suk), sledují máchovské ohlasy u současných tvůrců (J. Šofar), případně oblast Máchovy „deníkové“ erotiky (R. Kopáč). Snahou editorů bylo, aby ze sborníku, pokud možno, vyvstala mozaikově pestrá, konkrétní podoba básníka a jeho díla, jež by Máchův odkaz zbavila kanonické ztuhlosti a abstraktní formulkovosti.

Shakespeare a jeviště svět

Martin Hilský

Kniha Shakespeare a jeviště svět je pokusem nahlédnout na Shakespearovo dílo jak v jeho úplnosti, tak v kontextech jeho vzniku, tedy anglické renesance. Chce být především pozváním do fascinujícího světa Shakespearovy imaginace, která je chápána v nejširším smyslu – patří do ní představy o světě, o řádu přírody a člověka, o vztahu mezi bytím a zdáním, skutečností a snem, realitou a iluzí. Chronologicky řazené studie a eseje nabízejí pohled na vývoj Shakespearovy komedie, tragédie, historické hry, romance i na všechna jeho básnická díla včetně Sonetů.
Kniha zároveň ohlašuje první české vydání celého Shakespearova díla v jednom svazku v Nakladatelství Academia. Plánovaná shakespearovská „bible“ bude mít stejnou strukturu a členění jako tato publikace. Shakespeare a jeviště svět tak může – mimo jiné – sloužit jako svébytný a rozsáhlý komentář ke kompletnímu vydání díla Williama Shakespeara v češtině.

Tato kniha vychází s podporou nadace The Kellner Family Foundation, British Council, Daniela Bartka a Evžena Harta.

Konverze Hermanna Žida

Jean-Claude Schmitt

V polovině 12. století sepsal původem kolínský Žid, který konvertoval na křesťanskou víru a stal se premonstrátem v Cappenbergu ve Vestfálsku, pod jménem „bývalý žid Hermann“ příběh svého obrácení – Opusculum de conversione sua. Tato „autobiografie“, jedna z prvních na Západě od slavných Vyznání sv. Augustina, rozděluje historiky – jedni v ní vidí pravdivé líčení života obráceného žida, jiní čirou fikci sestavenou křesťanskými kleriky. Jean-Claude Schmitt ukazuje, že takto je otázka položena špatně. Podle něj je text zároveň pravdivý i fiktivní a hledání jeho pravého autora taktéž nevede ke smysluplnému cíli. Spíše než boj o jeho atribuci Schmitt rozvíjí pátrání po společenských a kulturních souvislostech a významech, které jsou v textu zachyceny. Zabývá se tak otázkami (auto)biografie ve středověku, významem snů, funkcemi obrazů, křesťansko-židovskými vztahy a polemikami, a v neposlední řadě i cestami moderní historické metodologie.

Newton

Peter Ackroyd

Útlá knížka přináší stručný životopis slavného anglického matematika, fyzika a astronoma přelomu 17. a 18. století. Sleduje ho od prvních do posledních dnů života, a to jako chlapce, studenta, profesora, vědce a veřejně činného člověka, spjatého hlavně s univerzitou, londýnskou mincovnou a Královskou společností. Autor využil nejen řadu současných pramenů o jeho životě, ale používá i mnoho citátů Newtonových současníků a zprostředkovává tak autentický pohled nejen na vznik jeho objevů a prací a utváření dodnes platných zásad vědecké práce a profilu vědce. Seznamuje nás i s některými méně známými skutečnostmi z Newtonova života, i s jeho vztahem k lidem, náboženství a alchymii. Především nám umožňuje poznat Newtona jako člověka a pochopit tak plně charakter i jednání jeho rozporuplné a složité osobnosti.

Václav Talich

Milan Kuna

Obsáhlá monografie věnovaná jedné z největších osobností české hudby, dirigentu Václavu Talichovi (1883–1961). S Talichem je spojen paradox, který bohužel není v české kultuře tak výjimečný: třebaže byl Talich nejvýznamnějším českým dirigentem, jenž dosáhl značné proslulosti i na světových koncertních pódiích a operních scénách, dostává se mu takto důkladně zpracované monografie až nyní, téměř půlstoletí po jeho smrti. Důvodem byl nevraživý postoj komunistického režimu, který neumožňoval psát o Talichovi svobodně a otevřeně. Václav Talich byl v letech 1919–1941 šéfdirigentem České filharmonie, přivedl toto těleso na mimořádnou úroveň a dosahoval s ním skvělých úspěchů. Od roku 1935 se po smrti Otakara Ostrčila stal vůdčí osobností Národního divadla v Praze, v letech 1942–1944 byl v této instituci šéfem opery. Po druhé světové válce byl Talich pronásledován pro údajnou spolupráci s Němci v době okupace, a přestože byla všechna obvinění vyvrácena jako neopodstatněná, po zbytek života se mu už nedostávalo uznání, jaké by si zasluhoval. V letech 1949–1952 působil jako šéfdirigent Slovenské filharmonie.
Publikace sleduje detailně celou Talichovu dráhu. Hlavní text doplńuje přehled orchestrálních, symfonických a vokálně-instrumentálních skladeb a scénických děl Talichem dirigovaných, soupis Talichových gramofonových nahrávek, anglické resumé a jmenný rejstřík.

Josef Němec

Magdaléna Pokorná

Josef Němec zůstal v paměti budoucích generací jako manžel slavné ženy. Mnohé z Němcova života a jeho soužití s Boženou Němcovou bylo dávno zpřístupněno a různě vykládáno; nezřídka na něm ulpíval až nespravedlivý stín, aby mohla v o to větší záři stát ona. Zase někdy až zbytečně, protože Božena Němcová obstojí jako žena výjimečného literárního talentu i jako neobyčejná osobnost v širokém slova smyslu bez ohledu na to, zda její životní partner bude odstrkován či dokonce pošpiněn. Josef Němec nebyl flegmatický, ani lhostejný, nevzdával se, dokázal se stejně dobře rozčílit a v prchlivosti snad i ublížit, jako s mimořádnou citlivostí a vnímavostí přiznat své city k manželce, obětavě pomáhat dětem či se věnovat svým vnoučatům …a i proto se snad o něm bude dobře číst.
Josef Němec prožil zajímavý život, dostal se do centra pozornosti státních úřadů a jako „ultra-Čech“ figuroval mezi těmi, kteří se po revoluci 1848/1849 dostali pod státní dohled. Zajímal se o řadu věcí, procestoval, ať již jako voják nebo úředník, kus světa a dokázal se o své zážitky podělit se svými blízkými i s česky čtoucí veřejností. Připravovaná kniha nabízí unikátní průhled na manželské soužití Němcových, ale i na tehdejší život české společnosti. Poznáváme v ní život rakouského úředníka, jeho všestrannou činnost, ale i jeho mnohdy komplikované peripetie vztahu ke státu, k nadřízeným, ale současně jeho vnitřní svět, hodnoty, které ctil a které nechtěl opustit, i když mu komplikovaly život.

Obyčejní lidé...?!

Miroslav Vaněk (ed.)

Publikace pracovníků a spolupracovníků Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., se na základě analýzy a interpretace více než stovky rozhovorů s příslušníky dělnických profesí i profesí tzv. pracující inteligence zabývá klíčovou otázkou, jak prožívali a vnímali dobu před rokem 1989 „obyčejní lidé“ žijící v tehdejším Československu. Interdisciplinární badatelský tým složený ze zástupců několika generací se z různých pohledů zabývá mj. otázkami dějin reprezentací, studiem života jednotlivých profesních skupin či sociálních struktur, problematikou všedního dne a každodennosti, regionálními dějinami nebo tématy ze soudobé historické sémiotiky. Dvanáct interpretačních studií je doplněno souborem čtyř desítek redigovaných rozhovorů a v neposlední řadě také kolekcí jedinečných dokumentárních snímků z produkce sovineckého fotografa Jindřicha Štreita. Kolektivní monografie ve svém celku v žádném případě neaspiruje na komplexní a definitivní výklad období zejména sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, rozhodně si však bere za cíl alespoň dílem přispět k oživení a změně doposud spíše jen černobíle vnímaného obrazu této části našich soudobých dějin.

Francouzská galantnost

Claude Habibová

V šesti kapitolách autorka čtenáře seznamuje s významem i historickým, literárním, společenským a obecně kulturním vývojem galantnosti, tj. pojmu reprezentujícího určitý vztah mezi muži a ženami. I když bývá galantnost tradičně spojována s Francií – kde se skutečně, vlivem krále Ludvíka XIV., rozvinula a stala nepsanou normou pro život nejprve dvorské a postupně veškeré aristokracie a společenských elit především v druhé polovině 17. a v 18. století –, její význam a vliv přesahují časové i geografické omezení. Navzdory „vyčpělostí“ či staromódnosti, jimiž může galantnost zavánět v dnešních „a-sexuovaných“, individualistických a konzumních společnostech, se autorka pokouší – po kritickém zhodnocení – i o její nadčasovou obhajobu: galantnost je možná jednou i jedinou z metod obnovení vzájemného respektu mužů a žen, regulace odlišných projevů sexuální touhy, řešení individuálních problémů sexuální identity, ale i cestou osobního štěstí, společné tvořivosti a tedy „politického“ významu.

Logika terorismu

Luis de la Corte Ibánez

Terorismus vyvolává řadu intelektuálních i morálních otázek. Řada lidí pro něj hledá nějaké ospravedlnění, zatímco mnozí další vidí kořeny jeho krutosti v šílenství, fanatismu, bezpráví, střetech kultur atd. Tato kniha reaguje na potřebu vnést světlo do kriminálního jevu, jehož škodlivý vliv od konce devatenáctého století bez ustání narůstá. Proto zkoumá terorismus ze všech úhlů pohledu, rozebírá výslechy hlavních současných teroristických skupin a přezkoumává mnohé podnětné vysvětlující hypotézy i důkazy získané během několika desetiletí výzkumu. Po nastínění historické různorodosti terorismu studuje jeho kořeny a spouštěcí mechanismy, stejně jako jeho charakter v éře globalismu. Poté vysvětluje psychologii a argumenty samotných teroristů, jejich ideologie a myšlenky a konečně i chod a proměnlivou strukturu jejich organizací.

Jan Amos Komenský

Svatava Chocholová, Markéta Pánková, Martin Steiner (eds.)

Publikace obsahuje příspěvky z mezinárodní vědecké konference konané na podzim roku 2007 v Praze, uspořádané u příležitosti výročí vydání spisu Opera didactica magna a zaměřené na vztah Komenského díla ke vzdělávání, a to v širokém historickém záběru – od doby, v níž Komenský žil, do současnosti. Kniha je rozdělena do několika oddílů, autoři (téměř z poloviny autoři ze zahraničí) jsou představiteli různých oborů – filozofie, dějin filozofie, komeniologie a pedagogiky.

Válka světa

Niall Ferguson

Dvacáté století, od konfliktů, jež zvěstovaly příchod 1. světové války, po dozvuky války studené, je jednoznačně nejkrvavějším stoletím dějin člověka. Jak vysvětlit ten ohromný rozsah a intenzitu násilí v době, kdy na tom byla většina lidí díky vědeckým a ekonomickým pokrokům lépe než kdykoli předtím? Proč se pokrok zvrhl v genocidu? Ferguson hledá řešení paradoxu věku nenávisti, pátrá po vysvětlení, co se to s naší dobou vlastně stalo.

Češi a Němci 1939 - 1946

Johann Wolfgang Brügel

V druhém díle své obsáhlé publikace o vztazích a soužití mezi Čechy a Němci za první republiky a protektorátu v letech 1918–1946 (první díl Češi a Němci 1918–1938 vyšel v Academii 2006) se autor – publicista, historik a politik narozený v moravských Sudetech, bytostný demokrat a antinacionalista sympatizující s Čechy, soustřeďuje především na otázku vyhnání Němců z Československa, vůči oběma stranám zachovávaje stejnou míru kritičnosti. Kriticky hodnotí roli Benešovu, stejně tak jako roli svých spolustraníků v exilu (sociálních demokratů, zejména Wenzela Jaksche).

Alexandr Veliký

Paul Cartledge

Paul Cartledge patří mezi přední světové odborníky na starověké Řecko. V této knize se mu podařilo skvěle vykreslit politické a vojenské úspěchy Alexanda Velikého, a ukázal tak proč byl tento panovník tak výborným vůdcem. Poutavý portrét muže, který fascinoval a inspiroval řadu jeho nejen politických následovníků, vyvažuje a obohacuje o mýty a legendy, které často pokřivují historii i reálnou postavu Alexandra.

Valdštejn

Josef Pekař

Kniha napsaná v roce 1895 a zásadně přepracovaná a rozšířená v roce třístého jubilea Valdštejnovy smrti (1934) je zajímavá a přitažlivá zejména ze dvou důvodů. Za prvé přináší jeden z možných pohledů na závěrečná léta Valdštejnova života. Pokus o „pravdivou“ rekonstrukci příběhu Valdštejnových tajných vyjednávání je nad možnosti historiků, protože prameny, které máme k dispozici, nás nechávají tak říkajíc na holičkách; v takovém případě získává na důležitosti každá myšlenková konstrukce, která je vnitřně vyvážená a v níž fakta do sebe spolehlivě zapadají. Pekařova kniha takovou konstrukci nepochybně nabízí. A za druhé – jako i u jiných Pekařových spisů – je tato kniha velmi pěknou četbou. Proto má co říci i dnešním zájemcům o historii, jimž byla v podstatě nedostupná – její druhé vydání v roce 1934 bylo až dosud vydáním posledním. Nyní se tedy znovu dostává do rukou čtenářů, doplněná o rozsáhlou předmluvu Antonína Kostlána.

Armageddon

Max Hastings

Britský autor řady životopisných, historických i reportážních knih, se ve své nejnovější knize z roku 2004 zabývá závěrečným obdobím druhé světové války – řečeno slovy podtitulu „bitvou o Německo 1944–1945“. Sleduje postupné osvobozování zemí násilně začleněných do nacistické říše a dobývání Německa až do závěrečné kapitulace.

Řád johanitů ve středověku

Berthold Waldstein-Wartenberg

Autor na základě rozsáhlého studia vydaných pramenů, archivních materiálů i odborné literatury líčí život středověkého řeholního společenství, které vzniklo v Jeruzalémě v období krátce po první křížové výpravě a které společně s templáři představovalo hlavní vojenskou sílu křesťanských státečků ve Svaté zemi. Rovněž pozdější řádový stát johanitů na Rhodu a posléze na Maltě se stal významným činitelem evropských dějin.

Klopýtání přes budoucnost

Ivan Kulhánek

Kniha se soustředí na mocenské systémy dané geopolitickou strukturou, jež určovaly podobu Evropy po Vídeňském kongresu 1815, v roce 1848, po vzniku Itálie a Německa a Versailleském míru 1919. K diskusím o úloze Jaltské konference (1945) při rozdělení Evropy nejen dovozuje, že se tak stalo mnohem dříve, ale také proč; ve značné míře autor zkoumá vliv významných osobností na historické události. „Není takových textů nazbyt a po tomto mohou sáhnout studenti, učitelé a vůbec zájemci o novodobou historii, kteří chtějí získat povědomost o evropském politickém vývoji,“ uvádí v recenzi knihy prof. Robert Kvaček. Monografii uzavírá hledání jistot v mezinárodních vztazích po rozpadu bipolárního světa až do roku 2005.

Svatý chrt

Jean-Claude Schmitt

Kniha známého francouzského medievalisty se zabývá jednou zajímavou středověkou pověstí a na jejím základě vzájemným vztahem mezi latinskou, psanou kulturou vzdělanců a orální kulturou, šířenou mezi prostými lidmi. Autor analyzuje text Étienna de Bourbon, který ve 13. století pověst zaznamenal, popisuje okolnosti rozšíření této pověsti, kult sv. Guineforta, místního světce, který s pověstí souvisel, a v obecnější rovině se zabývá spojením světců se psy a pověrečnými obřady za uzdravení dětí, jež přetrvávaly až téměř do začátku 20. století.

Text doprovázejí nákresy, plánky a fotografie.

Edvard Beneš

Milan Hauner

Vedle Winstona Churchilla byl Beneš jedin‎ým státníkem-memoáristou, kter‎ý publikoval své politické reminiscence z doby obou světov‎ých válek. V pamětech mu šlo především o „odčinění“ Mnichova, tj. o objasnění podstaty tzv. československé (sudetské) krize roku 1938. Jako vedoucí československ‎ý státník, kter‎ý nesl zodpovědnost za vznik a existenci ČSR, chtěl „podat zprávu národu“ a vysvětlit, jak prožil zánik a znovuvzkříšení Československa v letech 1938–1945, proč uzavřel „na věčné časy“ spojenectví se Sovětsk‎ým svazem, proč si zásadně nepřál udělit Slovákům autonomii a proč dospěl během války k nevyhnutelnému řešení německé otázky formou odsunu. Bohužel mu nebylo dopřáno je dokončit.

Benešovy vzpomínky vycházejí nyní poprvé v kritickém, doplněném, rekonstruovaném vydání (svazky I a II přinášejí vlastní text pamětí doplněný obrazovými přílohami, ve svazku III je soustředěna většina dokumentů, které se k pamětem vztahují).

Češi a Němci 1918 - 1938

Johann Wolfgang Brügel

První díl obsáhlé publikace, která na pozadí bohatého materiálu a s exkurzy do dávnější minulosti dopodrobna líčí všechny peripetie novodobých vztahů Čechů a Němců ve společném státě. Mimořádnost díla ke dána nejen jeho obsažností, fundovaností, ale i zvláštní pomezní pozicí autora (rodem sudetský Němec, v předválečném Československu pracoval na pražském ministerstvu, pak emigroval a v emigraci – přesvědčený sociální demokrat – zůstal také po válce, kde se věnoval historickému bádání). Z této jeho pozice „mezi národy“ vyplývají i jeho postoje, soudy, hodnocení, s velkým úspěchem dociluje maximální objektivity a vyváženosti; k Čechům je v nezbytné míře spravedlivě kritický, ale také jim prokazuje značné sympatie, má pro ně veliké pochopení. Knihu lze charakterizovat i jako svého druhu dějiny první republiky či nezbytný doplněk k takovým dějinám. Dílo bylo dopsáno v šedesátých letech, ale stále patří k základní a zcela nepostradatelné literatuře o daném tématu. Kniha byla vydána s podporou Česko - německého fondu budoucnosti.

Kateřina Medicejská

Leonie Friedová

Travička, úzkostlivá matka, despota, vyvolávačka duchů a organizátorka masakru: tajemné síly a hanba byly spojovány se jménem Kateřiny Medicejské po několik staletí. V této kritické biografii se autorka Leonie Frieda vrací k příběhu královny Francie a odhaluje v ní schopnou panovnici bojující proti výjimečným politickým a osobním nesnázím – od problematického dětství ve Florencii až po manželství s Jindřichem, synem králem Franicse I, od její přeměny francouzské kultury k jejímu boji za svůj trůn a právo porodit syna. Biografie vycházející ze stovek soukromých dopisů, tak ukazuje mimořádný přínos jedné z nejvlivnějších žen, které kdy nosily královskou korunu.

Tajemství Olgy Čechovové

Antony Beevor

Příběh rodiny, která přežila ruskou revoluci, občanskou válku, nástup Hitlera, stalinistický teror a vpád nacistů do Sovětského svazu. Olga, neteř spisovatele Antona Čechova, odešla z Moskvy v roce 1920 a v Berlíně, především díky svému slavnému jménu získala roli v němém filmu. Následoval velký úspěch a Olga se stala jednou z Hitlerových nejoblíbenějších filmových hvězd. Její bratr Lev Knipper, skladatel, který bojoval na straně bělogvardějců během občanské války, byl po svém návratu do Ruska v roce 1921 donucen spolupracovat se sovětskou rozvědkou a donášel na ruské emigranty. Jako hlavního spojence pro Německo zaangažoval svou sestru Olgu. Na základě tohoto dramatického příběhu Beevor skvěle vypodobňuje život lidí pod ohromným tlakem totality. Odkrývá spojení odvahy, idealismu, strachu a sebeobětování a zklamání. Olga a Lev přežili nejvražednější období historie, to co museli udělat proto, aby přežili zanechalo hluboké ale skryté jizvy.

Konec nadějím a nová očekávání

Lenka Kalinová

Studie zkoumá sociální dějiny do roku 1989 s přesahem do prvních let transformace. Pojetí tématu jako integrálních sociálních dějin, s širším časovým záběrem, se začleněním do mezinárodních, společenských a ekonomických souvislostí potvrdilo zvláštnosti sociálních dějin. Vzhledem k dlouhodobému vývoji sociálních institucí a jejich sepětím s bezprostředními zájmy obyvatelstva se v nich uplatňuje dlouhodobá kontinuita. První část knihy se zabývá masovými protesty obyvatelstva, zvláště dělnictva, odborů a mládeže proti obnově starých pořádků, souvislostmi jejich útlumu v dalších letech a rozvoje opozičního hnutí. Hlavní část práce obsahuje kritickou analýzu sociálních poměrů „normalizované společnosti“ v oblasti pracovních a příjmových vztahů, způsobu života, sociálního zabezpečení, zdravotního a vzdělávacího systému. Změny vnějších podmínek a jejich ideová reflexe v 80. letech, politická krize uvnitř země a v sovětském bloku urychlily erozi systému a jeho pád. Ovlivnily i charakter přechodu k demokracii a první kroky ekonomické transformace. V této době se potvrdilo, že sociální reformy nebylo možné provést „šokovou terapií“. Připravované projekty a pokusy o jejich realizaci proto tehdejší pragmatická vládní politika z obav před sociálními otřesy měnila a odložila na pozdější dobu.

Lékařství starých Egypťanů I

Hana Vymazalová, Břetislav Vachala, Eugen Strouhal

První ze tří svazků pojednávajících o staroegyptské medicíně. Obsahuje první ucelené české překlady staroegyptských lékařských textů. Do tohoto svazku byly vybrány texty chirurgické a texty věnované gynekologii, porodnictví a pediatrii. Překlady jsou doplněny podrobnými lékařskými komentáři a obecným vyhodnocením lékařských metod egyptského starověku. Nechybějí konkrétní příklady onemocnění a úrazů odhalené při vyšetřování staroegyptských mumií a kosterních pozůstatků.