RSS Kanaly Facebook Academia Twitter Academia Google Plus Academia

21. století

O edici

Jak bude vypadat budoucnost za několik let? Bude svět stejný jako dnes, nebo úplně jiný? Dojde ke konci dějin, nebo ke střetu civilizací, nebo prostě dojde pitná voda? K hlavním tématům edice patří politologie, sociologie, ekologie, globalizace, ale bohužel také náboženský, politický a státní terorismus.

What will the future look like in a couple of years? Will the world be the same as today or will it be completely different? Will the history end or civilizations clash or will we simply run out of drinking water? The main focus of this edition is political science, sociology, ecology, globalization and also regrettably religious, political and state terrorism.

Stíny minaretů

Ondřej Beránek, Bronislav Ostřanský

Během nemnoha let se islám ze vzdáleného a exotického předmětu rozprav odborníků a publicistů stal tématem vskutku celonárodním. Diskuse o muslimech často představují pouhou část širších střetů, bez jejichž mediálních i politických přesahů si současné dění dokážeme jen stěží představit. Pře o toto velké nadosobní téma přitahují dnes svou naléhavostí a nezřídka i vyhroceností pozornost velké části našich spoluobčanů. Kniha Stíny minaretů: Islám a muslimové jako předmět českých veřejných polemik editorů Ondřeje Beránka a Bronislava Ostřanského, vědeckých pracovníků Orientálního ústavu AV ČR, chce vydat jisté svědectví doby a zároveň nabídnout čtenářům sérii podnětných zamyšlení nad klíčovými oblastmi zdejšího střetávání i míjení se, pokud jde o islám. Představuje úvahy dvaadvaceti osobností (mj. akademiků, novinářů, politiků, a to muslimů i nemuslimů) o otázkách, jež v praxi vyvolávají nejčastější neshody, a pokouší se tak o inspirativní vhled do této bouřlivé a nejednoznačné problematiky.

Stíny minaretů

Konečná stanice Islámský stát?

Rainer Hermann

Čtivě a přitom zasvěceně odhaluje islamolog a dlouholetý korespondent deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Blízkéhvýchodpozadí vzniku a expanze tzv. Islámskéhstátu Sýrii Iráku. Svou analýzu zasazuje do kontextu rozpadu státnosti v arabsm světě a totálního selhání vládnoucích elit. Arabssvět se podle j nachází nejtěžší krizi od vpádu Mongolů ve 13. stole. Většina arabských států ovládaných zkorumpovanými rodinnými klany či autoritativními panovníky, vystupujících navenek jako „demokratéči „nacionalisté“, ztratila v očích svých občanů jakoukoliv legitimitu. Jediným pojítkem a zdrojem identifikace občanů tak stal islám. Vnitrostátní konflikty se mění v nábožensválky. Autor naznačuje neradostnou paralelu s třicetiletou válkou Evropě dospívá ru, že události v arabsm světě budou mít na Evropu větší dopad než všechny ostatní události od druhé světové války.

Přeložili Jiřina a Petr Kučerovi.

Konečná stanice Islámský stát?

Izrael a Palestina: přehodnocení, revize, vyvracení

Avi Šlaim

Kniha Aviho Šlaima Izrael a Palestina: přehodnocení, revize, vyvracení je souborem ese vzniklých v širším časovém rozpětí a mapujících období od konce brits mandátní správy v Palestině po operaci Lité olovo, vedené izraelskou armádou v Gaze v roce 2008. Sm kritickým přístupem k izraelsko-palestinskému konfliktu se kniha řadí k předním dílům takzvaných nových izraelských historiků, tedy autorů odmítajících tradič sionistickou verzi o příčinách a průběhu celého konfliktu. Jak název knihy napovídá, vybízí k revizi přístupu k vleklému a krvavému blízkovýchodnímu konfliktu a nabízí čtenářům (nejen) analýzu zásadních milníků dějin Izraele a Palestiny, ale i pohled do kulisí klíčových politických jednání.

Přeložila Daniela Barková

Izrael a Palestina: přehodnocení, revize, vyvracení

Kterak Západ zbloudil

Dambisa Moyo

Výstižná a čtivá zpráva o současném úpadku hospodářské nadvlády Západu. Jak kvůli chybné hospodářské politice v uplynulých padesáti letech nejvyspělejší a nejbohatší státy světa promarnily své dominantní postavení? Podle ekonomky D. Moyové jsou příčiny hospodářského úpadku tři: za prvé západní svět většinu kapitálu investoval špatně, za druhé pracovní síla na Západě příliš zdražila a za třetí se začala snižovat produktivita obecně. Základním rysem naší společnosti už není inovace a progresivní myšlení. Místo toho jsme krátkozraká a lhostejná civilizace, které nejvíc záleží na spotřebě. Jaká opatření je třeba přijmout? Moyová ve své knize nabízí řešení.

Kterak Západ zbloudil

Hodina duchů

Konrad Paul Liessmann

Nikdo už neví, co vzdělání znamená, ale všichni požadují jeho reformu. Etabluje se řádný trh, na němž tropí své řády i neřády výzkumníci vzdělání a experti na vzdělání, agentury, testující instituty, lobbisté a v neposlední řadě vzdělanostní politici všech frakcí.

Po Teorii nevzdělanosti nyní tedy její praxe. To, co se aktuálně rýsuje ve třídách a posluchárnách, v seminářích a redakcích, ve virtuálním světě i v reálné politice, je podrobeno ostré a pointované kritice.

Za potěšením z polemiky však stojí vážná naléhavá prosba: dát vzdělání a vědění opět šanci.

Přeložil Milan Váňa.

Hodina duchů

Anarchie, stát a utopie

Robert Nozick

Do jaké míry stát omezuje osobní svobodu svých občanů v zájmu poslání, které plní? Tedy při ochraně proti násilí, krádežím a podvodům a zajištění rovnosti občanů v sebeuplatňování? Právo jednotlivce na osobní svobodu je nezpochybnitelné, ale kolik prostoru toto individuální právo státu ponechává? Tyto otázky jsou právě dnes, kdy stále sílí hrozba terorismu, bohatství a moc nadnárodních společností i nebezpečí válečných konfliktů nového typu, velice aktuální.

Kniha zdůvodňuje oprávněnost alternativy tzv. minimálního státu, ale rozebírá také jiné varianty, stát „ultraminimální“ a stát s rozsáhlejšími pravomocemi.

Autor se čtivým způsobem zabývá otázkami, které se zásadním způsobem dotýkají každého z nás. V roce 1974 kniha získala prestižní National Book Award.

Přeložila Zuzana Gabajová.

Anarchie, stát a utopie

Cesty k emancipaci

Pavel Barša

Tato kniha rozlišuje tři cesty k emancipaci – existenciální revoltu, politickou revoluci a občanské jednání. V prvních dvou lze najít mnoho podnětného, jakmile se však jedna nebo druhá začne představovat jako jediná a o sobě dostatečná odpověď na otázku lidské emancipace, ústí do opaku toho, co slibuje. První uvrhává člověka do osamělé bezmoci tragického hrdiny, druhá ho podrobuje diktátu domnělé kolektivní vůle či dějinné nutnosti. Obě cesty proto musejí být nově promyšleny z hlediska cesty třetí. V občanském jednání se člověk vysvobozuje ze sebe sama a stává se součástí kolektivního hnutí, které nejenže nepopírá individuální rozhodování a jednání, ale živí se jedině z něj. Pravost této cesty je měřena mimo jiné tím, že samotné vykročení na ni je v jistém smyslu již dosažením cíle. Na tuto cestu nás vysílá také Václav Havel, když si v Moci bezmocných klade otázku, zda „světlejší budoucnost“, evokovaná velkými emancipačními projekty modernity, „je opravdu a vždy záležitostí nějakého ,tam‘. Co když je to naopak něco, co je už dávno zde − a jenom naše slepota a slabost nám brání to kolem sebe a v sobě vidět a rozvíjet?“

Cesty k emancipaci

Teror ctnosti

Thilo Sarrazin

Kdo rozhoduje o tom, co se smí říkat, a o čem je třeba mlčet? Názorová svoboda je v naší zemi zaručena ústavou. Avšak jak je tomu opravdu? V realitě se neustále střetáváme se zákazy něco si myslet a veřejně o tom hovořit. Velmi snadno se tak ocitáme u hranic toho, co lze veřejně sdělovat. Autor analyzuje konformismus bující všude kolem nás a konstatuje: Kdo vyslovuje názory nebo konstruuje souvislosti, které nezapadají do právě vládnoucího obrazu světa, bývá bez rozpaků označen za provokatéra. S jemu vlastní myšlenkovou pronikavostí staví Thilo Sarrazin tyto postoje a praktiky na pranýř, ukazuje, odkud pocházejí jejich příčiny, a pojmenovává čtrnáct zákazů myslet a hovořit ovládajících naši dobu.

Přeložil František Štícha

Teror ctnosti

Tohle není deník

Zygmunt Bauman

Datované postřehy a aktuální úvahy jednoho z nejvnímavějších sociálních myslitelů dneška zaznamenané od podzimu r 2010 do jara 2011 nejsou ani tak osobní reflexí, ale spíše pokusem o zachycení příznaků naší doby v jejich pohybu – možná v době, kdy jsou teprve sotva patrné, ale rozhodně před tím, než dozrají v nějakou běžnou, až příliš důvěrně známou formu, která je tak banální, že už jí ani nevěnujeme pozornost. Některé se nám nadlouho usadí v každodenním životě, jiné se rozplynou a vytratí dřív, než si jich stačíme všimnout, zaznamenat je a blíže prozkoumat: v našem rychlém, proměnlivém a kaleidoskopickém světě můžeme jen sotva předvídat, kam zamíří, a předem odhadnout, které z nich nabydou na objemu a na významu a které od začátku nemají naději na úspěch.

Přeložila Zuzana Gabajová

Tohle není deník

Idea univerzity

Jakub Jirsa

Současná rozprava o vysokém školství postrádá hlubší zakotvení v debatě, která se o podstatě a funkci moderního univerzitního vzdělávání vede nejméně od 19. století. Sborník přináší jednak historické texty o ideji univerzity a konceptu tzv. liberálního vzdělávání (vzdělávání svobodných osob, popř. vzdělání vedoucí ke svobodě) a jednak texty, které reagují na krizi univerzity na počátku 21. století.

Idea univerzity

Spotřební kultura

Pavel Zahrádka

Čtrnáct studií, čtrnáct vybraných problémů a témat: 1. historie vzniku spotřební kultury a jejího výzkumu; 2. vztah spotřeby, identity a společenského postavení; 3. propagace spotřební kultury prostřednictvím reklamy, marketingu a obchodních značek; 4. kritika spotřební kultury a reflexe jejího dalšího vývoje. Vše je zasazeno do historického a výzkumného kontextu. Studie se zabývají pólem spotřebitelským i pólem výrobců spotřebních předmětů, tedy otázkami marketingu, reklamy a obchodních značek. Publikaci připravili odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci a Sociologického ústavu AV ČR s předními zahraničními experty. Kniha je určena studentům, marketérům, výzkumníkům trhu i odborné mediální veřejnosti.

Spotřební kultura

Realita masmédií

Niklas Luhmann

Jakou roli hrají masmédia při vytváření společenské reality? Podle německého sociologa Niklase Luhmanna (1927–1996) jsou masmédia nejen klíčovým poznávacím systémem moderní společnosti – jeho prostřednictvím si vytváří iluzi vlastní reality –, ale také souborem neomezeně použitelných, na sebe odkazujících programů komunikace, které nejsou omezeny vnějšími hodnotami pravdomluvnosti, objektivnosti nebo znalosti, ani specifickými sociálními zájmy nebo politickými příkazy. Luhmann tvrdí, že masmédia jsou regulovaná vnitřním kódem informace/noninformace, což umožňuje, aby systém vybíral informace (zprávy) z vlastního prostředí a tyto informace komunikoval v souladu s vlastními reflexivními kritérii…

Přeložila Katrin Vodrážková

Realita masmédií

Vzestup a pád českého kapitalismu

Martin Myant

Vzestup a pád českého kapitalismu popisuje ekonomický vývoj v České republice od roku 1989 až do roku 2002. Poskytuje obecný ekonomický úvod do tehdejší situace a věnuje se klíčovým kapitolám popřevratových ekonomických dějin. Kniha v první části představuje chronologicky ekonomickou transformaci a transformační depresi i následné krátké období úspěchu z vícera úhlů pohledu, obohacenou velkým množstvím citací a dat. Srovnává Českou republiku a další státy, které se ocitly v podobné situaci, a analyzuje jejich rozdílný přístup k přechodu z centrálně plánovaného hospodářství na tržní systém. Prostřední část se zaměřuje na roli a vliv centrální banky a kupónové privatizace. Poslední část zdůrazňuje úlohu průmyslu, především pak automobilového a chemického. Celkově „Vzestup a pád českého kapitalismu“ nabízí ucelený pohled na důležitou část naší nedávné historie. Přeložila Petra Luňáčková.

Vzestup a pád českého kapitalismu

Chvála hranic

Konrad Paul Liessmann

Jaké jsou hranice a rozlišování, bez nichž by ani jednotlivec, ani společnost nebyli schopni přežít? Úvahy a reflexe vídeňského filozofa K. P. Liessmanna se pnou od hranic mezi bytím a nicotou až k hranicím mezi zvířetem a člověkem, od politických a topografických hranic až k rozdílu mezi mládím a stářím, od dife­rence mezi placenou prací a lidským jed­náním až ke krizi, jež zachvacuje vše. Jde mu přitom vždy o člověka v jeho době, o rozhodující otázky politiky a společnos­ti, které si panující ideologie bezmezného překračování hranic vůbec neklade.

Přeložil Milan Váňa

Chvála hranic

Tranzitivní ekonomiky

Martin Myant, Jan Drahokoupil

O výjimečnosti této knihy o ekonomické transformaci se dá hovořit ve více rovinách. Tou první je fakt, že text analyzuje ekonomickou transformaci v dřívějších komunistických zemích východní a střední Evropy a v zemích bývalého Sovětského svazu od skončení centrálního plánovaní až po rozmanité výsledné varianty kapitalistického uspořádání v současnosti včetně nejnovějšího vývoje až po finanční krizi v roce 2008. Další rovinou je specifičnost a originalita přístupu vycházejícího důsledně z ekonomické teorie politické ekonomie ústící ve vlastní, samostatný přístup dokumentovaný v textu využitím bohatých statistických materiálů a aktivní prací s tabulkami i obrázky. Třetí rovinou je skutečnost, že oba autoři pozorovali a pozorují popisované procesy zvenčí − Martin Myant pracuje v Evropském odborovém institutu v Bruselu a Jan Drahokoupil je vedoucím výzkumných projektů v Mannheimském centru pro evropský sociální výzkum na Univerzitě Mannheim. A poslední, ne však nevýznamnou rovinou, je zajímavá a hlavně ucelená kritika tzv. Washingtonského konsensu, která je podložena argumenty a podpořena empirickými daty. Přeložil Milan Žák.

Tranzitivní ekonomiky

Evropa euro nepotřebuje

Thilo Sarrazin

Thilo Sarrazin (*1945) je jeden z nejoriginálnějších a nejodvážnějších politických myslitelů a budovatelů státu v soudobém Německu. Mimořádný a jedinečný ohlas v Německu i ve světě vyvolala jeho kniha Deutschland schafft sich ab (2010), již Nakladatelství Academia vydalo pod názvem Německo páchá sebevraždu v roce 2011. V letech politického a ekonomického sjednocování bývalé Německé demokratické republiky se Spolkovou republikou Německo byl Thilo Sarrazin zodpovědný za koncepci a provádění německé měnové unie. Mimo mnoha jiných významných politických a správních funkcí, jimiž za celou svou profesní kariéru prošel, zastával v letech 2002 až 2009 funkci finančního senátora spolkového státu Berlín a v následujících dvou letech byl členem představenstva Spolkové banky. Ze všech těchto bohatých a jedinečných zkušeností čerpá jeho poslední kniha Europa braucht den Euro nicht, již nyní předkládáme českému čtenáři v českém překladu, tentokrát v doslovném názvu Evropa euro nepotřebuje. Osvědčeným kritickým způsobem – a podobně jako ve svém předchozím bestselleru nikoli pouze stylem odborným – v ní autor načrtává historii vzniku a fungování eura a kombinacemi množství statistik, analýz, ekonomicko-politických úvah, osobních vzpomínek a prožitků se v nových a nových argumentačních variantách staví proti základní devize Angely Merkelové: „Padne-li euro, ztroskotá i Evropa.“ Na zadní straně přebalu německého vydání poslední Sarrazinovy knihy se k tomu praví: „I když Angela Merkelová touto svou dikcí znovu a znovu přísahá na význam tohoto velkolepého politického projektu, přece jen bychom se měli tázat, chceme-li euro opravdu zachovat za jakoukoli cenu.“ Přeložil František Štícha.

Evropa euro nepotřebuje

Arabské revoluce

Ondřej Beránek

Začátek roku 2011 přinesl do řady arabských zemí změnu v podobě svržení několika dlouhověkých a zdánlivě neotřesitelných režimů. Byla to právě éra těchto autokratických režimů, která definovala podobu velké části Blízkého východu mnohdy už od padesátých let 20. století a která po sobě zanechala nefunkční politické instituce, občanskou společnost a do značné míry i ekonomiku. Přes odstup dvou let je stále příliš brzy na definitivní názory o povaze a dopadech revolučních událostí. Snahou autorů této knihy je především popsat různé jevy a geopolitické změny, k nimž v souvislosti s revolucemi došlo. Zabývají se důvody, které vedly k pádu tří režimů v severní Africe, ekonomickými aspekty revolucí, vývojem politického islámu (v jeho liberálních i konzervativních podobách), dopadem událostí na regionální (Izrael, Turecko) i mezinárodní aktéry (USA, EU) a konečně i íránským vměšováním v Bahrajnu a postavením Saúdské Arábie.

Arabské revoluce

Arabský Orient za časů Ameriky

Henry Laurens

Kniha Arabský Orient za časů Ameriky. Od války v Zálivu k válce v Iráku je volným pokračováním monumentální historické trilogie [její součástí jsou ještě L´Orient arabe. Arabisme et islamisme de 1798 à 1945 (Arabský Orient: arabismus a islamismus v letech 1798-1945) a Le Moyen-Orient au 20e siecle (Blízký Východ ve 20. století)], jež přehledným způsobem podává obsáhlý a komplexní historicko-politický vývoj Blízkého východu.

Zatím poslední etapa tohoto vývoje v letech 1991-2005 i to, jak probíhala v jednotlivých zemích, tj. v Iráku, zemích Zálivu, Saudské Arábii, Sýrii, Libanonu, Jordánsku, Izraeli, Palestině i v Egyptě, se stala předmětem této knihy.

Kromě samotného autorského textu kniha obsahuje i řadu významných dokumentů, jako jsou resoluce Rady bezpečnosti OSN, projevy státníků, reakce tisku či velmi cenné statistické a srovnávací údaje, a není proto jen aktuální příručkou pro čtenáře, kteří se chtějí orientovat a porozumět současným složitým událostem na Blízkém východě, ale i historickým dokumentem s řadou faktů, reflexí a analýz, jehož hodnota trvale zůstává. Přeložila Arava Lena Novotná.

Arabský Orient za časů Ameriky

Tekutá láska

Zygmunt Bauman

Hlavní postavou této knihy je člověk naší „tekuté moderní“ doby – člověk bez pout, bez pevných a trvalých vazeb, které by mu daly možnost přestat opakovaně usilovat o sebedefinování a sebeprosazení. Tento člověk, obyvatel tekuté moderní společnosti, navazuje vztahy takřka na potkání. Nikdo mu ale nedokáže zaručit, že tato pouta vydrží. Navíc má potřebu vázat se volně, aby se zase, změní-li se okolnosti, mohl co nejrychleji a nejsnáze odvázat – což se v tekuté moderní společnosti bude dít zas a znovu.

Zvláštní křehkost lidských pout, pocit nejistoty, kterou tato nestálost vyvolává, a rozporuplná touha navazovat stále nové vztahy, ale raději nikterak pevné, jsou hlavními tématy této významné nové knihy Zygmunta Baumana, jednoho z nejoriginálnějších a nejvlivnějších sociologů dneška. Zaujme nejen studenty a badatele v oboru sociologie a společenských a humanitních věd obecně, ale osloví každého, kdo se zajímá o proměnlivou povahu lidských vztahů. Přeložila Zuzana Gabajová.

Tekutá láska

Filosofie zakázaného vědění

Konrad Paul Liessmann

Práce Konrada Liessmanna, profesora na Institutu pro filosofii vídeňské univerzity, autora řady vědeckých a esejistických knih o otázkách estetiky, filosofie a kulturologie, vychází ze zamýšleného, ale neuskutečněného záměru Friedricha Nietzscheho napsat knihu Filosofie zakázaného vědění, ve které chtěl nastavit zrcadlo evropské kultuře a jejím ideálním hodnotám pravdy, krásy a dobra a v němž by se neobjevilo nic jiného než vůle ke lži nenávisti a zkáze. Liessmann rekonstruuje z Nietzscheho odkazu jeho filosofii zakázaného vědění a staví ji do kontrastu s těmi koncepty filosofické tradice, které opatrně krouží kolem zapovězených zón nepravdy, špatnosti a zla. Přitom se ozřejmuje, co Nietzscheho mnohokrát zmiňované přehodnocení všech hodnot značí: zproštění skrytých a zakázaných pravd evropského myšlení jeho stinných stránek. Přeložil Milan Váňa.

Filosofie zakázaného vědění

Kapitál

Reinhard Marx

Reinhard Marx, nejenom arcibiskup dříve trevírský, nyní mnichovský (od 20. 11. 2011 kardinál), ale i profesor sociálních nauk a společenských teorií na několika německých univerzitách, napsal knihu Kapitál. Záměrně ji tak nazval, protože je sám nejenom jmenovcem Karla Marxe, ale narodil se i ve stejném městě – v Trevíru. V knize, která je jakousi disputací, někdy polemickou, ale místy i uznalou (Karel Marx se v mnohém mýlil, v něčem měl však i pravdu, to z jeho textu vyplývá), zabývá se situací ekonomickou (rozvírajícími se nůžkami mezi bohatými a těmi ostatními, a to v celosvětovém měřítku, situací citovou, rozumovou, stavem víry a jejími vlivy i nevlivy na soudobý život – a v úhrnu a ve výsledku horuje pro návrat etiky a morálky do dnešního světa, protože HDP, rozpočty a další ukazatele na zlepšování kvality života současného člověka zdaleka nestačí, ba absence mravnosti může i při zlepšování ekonomických statistik stejně vést ke katastrofě. Arcibiskup Marx je téměř polyhistor, znale cituje a hodnotí filosofy, ekonomy, politiky, spisovatele atd. Mimochodem cituje i z textů (von Hayeka, A. Smithe a mnoha dalších), které buď nejsou tolik známé, anebo se ve prospěch jedné stránky jejich díla jako celek záměrně zamlčují. Přeložil Hanuš Karlach.

Kapitál

Hněv dítěte

André Glucksmann

Francouzský filozof André Glucksmann se v prvních kapitolách knihy snaží hledat kořeny svého celoživotního vystupování proti totalitarismu i post-totalitarismu všeho druhu sebereflexí vlastního života, v příběhu své rodiny a ve svém dětství a dospívání. Jako židovské dítě narozené za války ve Francii hned zkraje prožil několik momentů, které předurčovaly jeho pozdější intelektuální směřování. Své další filozofické úvahy a politologické analýzy zakládá kromě neustálého zájmu o aktuální dění i na hluboké znalosti evropské a především francouzské literatury a dějin. Knihu uzavírá kapitolou o smyslu Evropy, v níž se projevuje jeho dobrá znalost bývalých zemí sovětského bloku. Před rokem 1989 se stýkal s východoevropskými disidenty a v Praze se účastnil ilegálních seminářů. Což nás vrací opět k původu a mládí: Glucksmannova matka pocházela z Prahy... Přeložila Helena Beguivinová.

Hněv dítěte

Jak selhávají trhy

John Cassidy

Půl století rozvíjejí ekonomové po celém světě elegantní teorie o tom, jak trhy usnadňují inovace, jak vytvářejí bohatství a jak efektivně alokují zdroje, které má společnost k dispozici. Co se ale stane, když trhy selhávají? Když nás zavádějí až k bublinám na trhu s cennými papíry, ke křiklavým nerovnostem, ke znečištěným řekám nebo k úvěrovým krizím?
V knize Jak selhávají trhy (How Markets Fail) americký publicista John Cassidy popisuje stoupající vliv „utopické ekonomie“
myšlení, které je slepé k tomu, jak jednají skuteční lidé, a které popírá existenci spousty způsobů, jimiž může neregulovaný volný trh vyvolat katastrofu.
Cassidy kombinuje reportážní postupy založené na faktech a srozumitelné vysvětlování ekonomických teorií, aby upozornil na to, že za současné ekonomické krize je úporné setrvávání na starých ortodoxních „pravdách“ nejen pošetilé
–, ale vysloveně nebezpečné. Přeložila Olga Kovářová.

Jak selhávají trhy

Černá zahrada

Thomas de Waal

Když se řekne „válka o Náhorní Karabach“, většina z nás si nejspíš matně vzpomene, že to bylo dávno a daleko. A málokdo bude vědět, že tam od května 1994 panuje „dočasné“ příměří – ani válka, ani mír, stav, který se mezinárodní společenství marně snažilo pomoci nějak uspořádat. Pro Thomase de Waala není karabašská válka ani dávno, ani daleko: pečlivě zmapoval, co jí předcházelo, jak probíhala, i jak skončila-neskončila. Jeho Černá zahrada by mohla sloužit jako učebnice o nacionalismu, o tom, jak vzniká a jak mrzačí pohled na dějiny i lidské myšlení a osudy. A také jako učebnice dějin postsovětského Kavkazu či rozpadu Sovětského svazu. Černá zahrada však zdaleka není suchá příručka, ale také skvěle napsaný poutavý cestopis, z něhož je velmi dobře cítit, jak autor miluje Jižní Kavkaz i jeho obyvatele, jak jim rozumí – a jak ho trápí, že se nedokážou vymanit ze slepé uličky vzájemné nenávisti.

Přeložila Petruška Šustrová.

Černá zahrada

Intelektuál ve veřejném prostoru

Petr Hlaváček (ed.)

Kdo je to intelektuál? Co a kde je veřejný prostor? Proč jsou intelektuálové na světě? Má být intelektuál skeptický? A intelektuálka? Je český intelektuál neviditelný? Je angažovaný intelektuál reliktem minulosti? Těmito a podobnými otázkami se zabývá soubor esejistických i odborných pojednání, který reaguje na problémy, které veřejně i vnitřně řeší akademická obec i občanská veřejnost. Autorský kolektiv je natolik pestrý (profesně, generačně, názorově, hodnotově), že čtenář nemůže očekávat nějaké definitivní odpovědi. Cílem knihy je spíše kladení nových otázek a promýšlení důležité dimenze života současné české společnosti. Svými texty do knihy přispěli Pavel Barša, Milena Bartlová, Václav Bělohradský, Václav Cílek, Jan Čulík, Vladimíra Dvořáková, Petr Fischer, Ivan Gabal, Petr Hlaváček, Břetislav Horyna, Václav Hořejší, Karel Hvížďala, Roman Joch, Stanislav Komárek, Antonín Kostlán, Mikuláš Lobkowicz, Olga Lomová, Jan Palouš, Jiří Pehe, Jaroslav Peregrin, Miloslav Petrusek, Petr Pithart, Martin Potůček, Jacques Rupnik, Tomáš Sedláček, Jan Sokol, Michal Stehlík, David Storch, Jiřina Šiklová, Ondřej Šteffl a Stanislav Štech.

Intelektuál ve veřejném prostoru

Univerzum věcí

Konrad Paul Liessmann

Rakouský filozof Konrad Paul Liessmann proslul knihou Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění, která vyvolala lavinu diskusí v evropských zemích. V Univerzu věcí předkládá k úvaze další pronikavé postřehy o současné společnosti.  Kniha je souborem dvanácti esejů, v nichž autor s výsostnou filozofickou erudicí zkoumá každodennost našeho života z úhlů, které otvírají nečekané pohledy a odhalují skryté souvislosti. Víme v době automatizace a globalizace, odkud se berou předměty, jež denně používáme? Jaká je nejvražednější droga světa? Jak zacházíme s hudbou? Jaké jsou objekty naší touhy? Mají peníze charakter? A podle čeho se pozná umění? K těmto a mnoha dalším otázkám dospívá autor, jenž své úvahy věnuje zdánlivě nevinným a všedním věcem, které nás běžně obklopují. Přeložila Jana Zoubková

Univerzum věcí

Budoucnost svobody

Fareed Zakaria

Budoucnost svobody je jednou z nejdůležitějších knih posledního desetiletí, věnovaných globálním politickým trendům. Všem z nás, kterým leží na srdci budoucnost svobody tohoto světa, dává svou střízlivou analýzou životadárnou, zásadní lekci,“ napsal o knize, která se bleskově proslavila po celém světě, významný harvardský politolog a teoretik demokracie Samuel Huntington, známý především svým konceptem střetu civilizací. Zakaria předkládá obraz světa, jehož problémy zdaleka neřeší pouhé rozšiřování demokracie do všech kontinentů. Činí tak se schopností ukázat v podstatě jednoduché historické vztahy, které už většinou nedokážeme vnímat v jejich souvislostech. Nejde mu však jen o dějinné pozadí, odhalující nejednoznačný vztah demokracie a svobody, ale zejména o to, jak jsou právě pro svobodu – ale i pro funkční a liberální demokracii – důležité právní a ústavní instituce. Na mnoha příkladech ze současnosti dokazuje, že ty jmenované a nevolené bývají mnohdy respektovanější i prospěšnější než ty, které vzešly ze svobodných voleb. Neliberální demokracie se tak může stát v jeho pojetí překážkou, zabraňující šíření svobody, a ne cestou ke svobodě. Přeložil Jaroslav Veis.

Budoucnost svobody

Autodafé

Emanuele Ottolenghi

Většina lidí by řekla, že problém antisemitismu skončil s druhou světovou válkou. Autor této knihy nás však přesvědčuje o opaku. Antisemitské předsudky, existující v Evropě po staletí, trvají dodnes. Jen se inovovaly, přizpůsobily. Emanuele Ottolenghi se nezabývá staletou historií antisemitského předsudku, ale jen jeho posledními fázemi, tedy obdobím od vzniku Státu Izrael do roku 2006, s důrazem na poslední léta. Na základě statistických údajů získaných při průzkumech veřejného mínění, příkladů antisemitského násilí či nejnovějších publikací, článků a karikatur dokazuje nejen přetrvávání předsudků, ale i jejich souvislost s nejnovějšími událostmi na Blízkém východě. Nejde však jen o předložení příkladů antisemitismu posledních let, ale také o snahu analyzovat jeho příčiny a problematiku spojitosti s událostmi izraelsko–arabského konfliktu. Přeložila Lenka Kovaříková.

Autodafé

Krocení bohů

Ian Buruma

Novinář a profesor na Bard University Ian Buruma (Vražda v Amsterodamu) přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie. Zkoumá dějiny vztahů církve a státu v USA a Evropě, úlohu náboženství v politice Číny a Japonska a rostoucí vliv islámu v současné Evropě a pokouší se rozřešit, jak byla v různých kulturách demokracie tímto napětím (mezi náboženskou a světskou autoritou) zasažena. V jednom ze svých provokativních výzkumů se dotýká sekulárních, liberálních Evropanů, z nichž někteří dnes nacházejí v boji proti islámu společnou řeč s konzervativci z obavy, že kvůli němu dojde ke snížení progresivních zisků posledních desetiletí. Buruma se rozchází s teokraty i striktními sekularisty a na příkladu Martina Luthera Kinga mladšího místo toho dokazuje, že projevy náboženských názorů v politice jsou legitimní, pokud tyto názory utvářejí postoje, jež podléhají rozumu. Díky Burumově bystrosti a umírněnosti se jedná o nejvíce informativní úvod do systému oteplování vztahů mezi náboženstvím a státem v moderní době. Přeložil Daniel Micka.

Krocení bohů
Ocenění Dotisk

Teorie nevzdělanosti

Konrad Paul Liessmann

Pojmy vědění a vzdělání hýbou lidmi stejně jako trhy. Tvrdí se, že jsou nejdůležitějším zdrojem Evropy, chudé na suroviny, a ten, kdo investuje do vzdělání a rozvíjí své vědění, investuje do budoucnosti. Na první pohled to vypadá, že sen osvícenců o vzdělaném člověku se v současné společnosti konečně naplňuje. Ovšem při detailnějším pohledu rychle vystřízlivíme.V knize Teorie nevzdělanosti autor systematicky dovozuje, že mnohé z toho, co se propaguje pod názvem „společnost vědění“, jsou jen rétorické fráze. Ve skutečnosti nejde o ideu vzdělání a vědění, ale o silné politické a ekonomické zájmy. Čím víc se přísahá na hodnotu vědění, tím rychleji ztrácí vědění a vzdělání hodnotu, a jak uzavírá autor, „kapitalizace ducha“ ústí v nevzdělanost. Přeložila Jana Zoubková.

Teorie nevzdělanosti

Německo páchá sebevraždu

Thilo Sarrazin

Thilo Sarrazin (* 1945) je jedním z nejvýraznějších německých politických myslitelů současné doby. Tento ekonom, špičkový úředník a politik dosáhl doktorského titulu na univerzitě v Bonnu (disertace o vědecko-teoretických problémech hospodářských dějin z hlediska kritického racionalismu), působil mj. na Spolkovém ministerstvu financí a v berlínském senátu či v představenstvech Německých drah a Německé spolkové banky a je (byť značně kontroverzním) členem německé sociální demokracie (SPD). Sarrazin je autorem několika knih, z nichž zdaleka největší ohlas vzbudila kniha poslední, Německo páchá sebevraždu, která se od svého prvního vydání v srpnu 2010 dočkala již mnoha reedic a stala se jednou z nejprodávanějších knih v německojazyčném prostoru v posledních desetiletích. Autor v ní i na základě svých bohatých zkušeností z politiky a státní správy podává – bez ohledu na diktát politické korektnosti – břitkou, především na číslech a statistikách založenou analýzu toho, jak Německo – podle jeho názoru – podkopává samotné základy svého budoucího blahobytu, sociálního smíru a společenské stability. Sarrazin spatřuje ohrožení v kombinaci nízké porodnosti, přebujelého sociálního státu, který až příliš nabízí a ne dost požaduje, a především problematické imigrace zejména z muslimských států, která hrozí během nemnoha desetiletí zcela proměnit charakter hostitelské země. Právě autorova kritika v průměru obtížněji integrovatelných přistěhovalců tureckého či arabského původu, oproti nimž pozitivně vyzvedává např. příchozí z východní Evropy, Indie nebo Číny, vyvolala – zčásti kvůli určitému posunu až překroucení při prezentaci Sarrazinových názorů v médiích či jeho oponenty – nejostřejší kritiku a nejbouřlivější diskusi. Autor se snaží podat i návod, co lze proti jím vylíčenému ohrožení dělat.

Německo páchá sebevraždu

Vražda v Amsterodamu

Ian Buruma

Byl to demonstrativní zločin. Jednoho listopadového dne zavraždil mladý rozhněvaný muslim výstřelem z pistole holandského filmového režiséra Theo van Gogha za to, že se spolu s černou imigrantkou a političkou Aján Hirsí Alíovou odvážil natočit ostrý protiislámský snímek promítnutý v nizozemské televizi. Zavraždění známého kulturního provokatéra z ideově-náboženských důvodů rukou marockého přistěhovalce otřásla poklidným a tradičně tolerantním Holandskem a vyvolala vlnu hněvivých protestů po celém světě. Ian Buruma, profesor americké univerzity, se vrací do rodného Holandska, aby řadou rozhovorů s muslimy, kulturními a veřejnými činiteli pátral po okolnostech a motivech, jež vedou zejména mladé Maročany (resp. jiné přistěhovalce) k odmítání evropské kultury, jejích demokratických hodnot, proč podléhají vábení a návodům fundamentalistických džíhádistů, kteří vedou „svatou válku“ proti liberálnímu Západu.

Vražda v Amsterodamu

Umění života

Zygmunt Bauman

Nová kniha Zygmunta Baumana – jednoho z nejpůvodnějších a nejvlivnějších sociologů dneška – není katalog umění života ani návod, jak si ho osvojit: za konstrukci životního plánu, za způsob, jakým je život veden, i za jeho výsledek je zodpovědný výhradně a pouze jedinec. Je to znamenitý popis podmínek, za nichž si vybíráme své životní plány, překážek, jež tento výběr mohou omezovat, a vzájemné souhry plánů, náhod a povahy, které ovlivňují jejich realizaci. V neposlední řadě to je také studie způsobů, jimiž naše společnost – tekutá moderní, individualizovaná společnost konzumentů – ovlivňuje (ale neurčuje) způsob, jakým si budujeme a komentujeme své životní cesty.

Umění života

Postamerický svět

Fareed Zakaria

Po úspěšné knize Budoucnost svobody (Academia 2005) předkládáme čtenáři další brilantní knihu amerického politologa. Jak píše v úvodu: „Tématem této knihy není úpadek Spojených států amerických, ale vzestup zbytku světa.“ Zakaria popisuje svět, v němž již USA nehraje dominantní roli v globální ekonomii, neovládá geopolitiku a kulturu. Jaký postoj by měly Spojené státy zaujmout tváří v tvář rychle rostoucím a stále suverénnějším státům, jako jsou Čína, Indie, Brazílie či Rusko? Co to znamená žít ve skutečně globalizované epoše? Na všechny tyto otázky nabízí Zakaria jasné a promyšlené odpovědi. Kniha je doplněna doslovem politologa Pavla Barši, který klade Zakariovu knihu do širších politologických souvislostí.

Postamerický svět

Břímě bílého muže

William Easterly

Autor je profesorem ekonomie na New York University, patří mezi přední světové odborníky na problematiku hospodářského růstu a rozvojové pomoci a spolupráce. Jeho přístup k problematice je neschematický a často i velmi kritický k největším světovým institucím, které pomoc rozvojovým zemím zprostředkovávají. Vychází přitom z vlastních bohatých zkušeností, získaných zejména v Africe, Latinské Americe a Rusku, kde všude pobýval jako specialista i jako badatel. Jeho kniha Břímě bílého muže nese výstižný podtitul "Proč usilování Západu pomoci ostatnímu světu přineslo tolik zla a tak málo dobrého", který nenechává nikoho na pochybách, že Easterly podrobil tradiční schémata západní politiky pomoci rozvojovým zemím tvrdé kritice. Vnímavý český čtenář nepochybně ocení nejen autorův lehký styl, ale i to, nakolik se téma svým způsobem týká i našeho polistopadového vývoje a nadále je naprosto aktuální.

Břímě bílého muže

Na konci věku

John Lukacs

V České republice téměř neznámý americký historik maďarského původu se narodil v roce 1924 a emigroval ze své rodné země v roce 1945. Tento plodný historik světového významu napsal 29 knih. Jednou z nich je Na konci věku z roku 2002, která je shrnutím jeho tří předchozích knih. Lukacs v ní tvrdí, že novověk, který začal před přibližně pěti sty lety rychle spěje ke svému závěru či možná již začal věk nový. Projevy této změny jsou již vidět, ale my si ji zatím plně neuvědomujeme. Lukacs v knize odmítá většinu zaběhaných idejí a doktrín naší doby a nabízí přesvědčivý systém pro pochopení dějin, vědy a lidských schopností vlastního poznání. Jedním ze zásadních Lukacsových tvrzení je, že žádný vědecký obor nelze oddělit od vědců a že veškeré takzvané vědecké poznání včetně našeho pohledu na svět je lidským výtvorem.

Na konci věku

Globalizace, demokracie a terorismus

Eric Hobsbawm

Proslulý britský historik Eric Hobsbawm se ve své dosud nejnovější knize zabývá tématy, která jsou v současném světě vnímána jako navýsost palčivá a určující hlavní směry současné politiky jak vnitřní, tak mezinárodní. Hobsbawm se obrací k otázkám, jako je role války, působení impérií, povaha nacionalismu, vyhlídky liberální demokracie a dopady politického násilí a terorismu, přičemž všechny tyto fenomény primárně nahlíží s úmyslem pochopit stav světa na počátku třetího tisíciletí. Společným jmenovatelem uvedených témat pak je důraz, který Eric Hobsbawm klade na dvojtvářnost globalizace, již chápe jako základní rámec dnešního dění: zatímco globalizace proměňuje prakticky všechny oblasti lidského života, v jediné z nich – ve sféře politiky – se v podstatě neprojevuje a svět tak jen obtížně reflektuje probíhající změny. Ačkoli by se mohlo zdát, že takové úvahy jsou vzdálené roli historika, Hobsbawm jasně ukazuje, že tomu tak není: jak sám říká, eseje v této knize obsažené jsou svým způsobem rozvinutím a doplněním jiných jeho prací, které jsou dobře známy i českým čtenářům – jmenujme alespoň impozantní Věk extrémů a fascinující Národy a nacionalismus. Kniha, kterou držíte v rukou, bude těmto titulům jistě důstojným protějškem.

Globalizace, demokracie a terorismus

Euroskepticismus ve střední Evropě

Lukáš Novotný

Předmětem zájmu publikace je tematika euroskepticismu ve státech střední Evropy, konkrétně ve dvou německy mluvících zemích a čtyřech zemích, jež tvoří neformální politické uskupení Visegrádská čtyřka. Pozornost je věnována stranickému euroskepticismu, který má své postavení v každém ze sledovaných států. Ve stranických systémech jednotlivých zemí střední Evropy mají vliv politické strany euroskeptické nebo strany s prvky euroskepticismu. Důvodů výskytu eurokritických postojů a odpovídajícího etablování takto zaměřených politických subjektů je celá řada, přičemž stěžejní je kombinace dlouhodobě charakteristických historických, etnokulturních, geografických a dalších faktorů (a tomu odpovídající střet zastánců národně a univerzálně zaměřené politiky) a nárůstu sociálně ekonomických problémů v současné době (vliv ekonomické krize, globalizace atd.). To způsobuje, že eurokritické politické subjekty sehrávají roli protestní alternativy vůči mainstreamovým stranám na politické scéně.

Euroskepticismus ve střední Evropě

Tmel společnosti

Jon Elster

Otázka, kterou si klade Jon Elster v této pozoruhodné knize, zní, co drží společnosti pohromadě a zabraňuje jim, aby se rozpadly v chaosu a válce. Elster analyzuje dva pojmy sociálního řádu: stálé, předpověditelné vzorce chování a kooperativní chování. Kniha zkoumá rozmanité aspekty kolektivního jednání a vyjednávání z hledisek teorie racionální volby a teorie sociálních norem. Vychází ze základního předpokladu, že sociální normy jsou důležitou motivací iracionálního (neracionálního) jednání. Kniha představuje významný milník v Elsterově práci a má dodnes značný ohlas mezi politology, politickými filosofy, sociology a ekonomy. Poprvé byla vydána roku 1989, ale i po více než dvou desetiletích vychází dále v nových vydáních a dotiscích. přeložil Rudolf Převrátil.

Tmel společnosti
Dotisk

Tekuté časy

Zygmunt Bauman

Objevná pojednání Zygmunta Baumana o tekuté modernitě proměnila naše uvažování o současném světě. V této rozsahem nevelké knize autor zkoumá zdroje endemické nejistoty, která utváří naše životy dnes, a zároveň čtenáři předkládá stručný a přístupný úvod do svého velmi originálního náhledu na život v naší „tekuté“ moderní době, který ve větším rozsahu propracoval již ve svých předchozích knihách.

Tekuté časy

Svět je plochý

Thomas L. Friedman

Známý americký politolog a publicista, spolupracovník listu New York Times, trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny, se ve své nejnovější knize zabývá globalizací a jejím prolínáním ve všech oblastech života společnosti. Vychází z myšlenky, jež se projevuje i v názvu knihy, že svět jako by se v současnosti stával opět „plochý“, jak tomu bylo v lidských představách předkolumbovské doby. Méně rozvinuté oblasti světa se stále rychleji vyrovnávají nejvyspělejším zemím světa a to vyvolává také zpětně nutnost se s touto zásadní proměnou vyrovnávat.

Svět je plochý

Velký rozvrat

Francis Fukuyama

Vývoj, jímž v posledním půlstoletí prošly Spojené státy a postupně i další hospodářsky vyspělé země bývá nazýván přechodem k "informační společnosti", "třetí vlnou", která může mít stejně zásadní důsledky jako přechod od společnosti zemědělské ke společnosti průmyslové. Vymoženosti, jimiž nás obdařil hospodářský systém spočívající na informacích, měly negativní vliv na náš společenský život a morálku. Věc má ale i kladnou stránku: rozvrácený společesnký řád se obvykle začne opravovat, a z mnoha náznaků lze usoudit, že to se právě dnes děje. Kniha se zabývá tím, jak společenský řád vzniká, jak se vyvíjí a odkud pocházejí jeho zdroje.

Velký rozvrat

Rozebrané tituly – 21. století

Horký, zploštělý a přelidněný

Thomas L. Friedman

Kniha držitele Pulitzerovy ceny přinášející nový pohled na krizi vyvolanou klimatickými změnami, dramatickým růstem populace a stále větším soupeřením o zdroje energie. Oslovuje všechny, jimž záleží na budoucnosti Ameriky a tvrdí, že ambiciózní zelená strategie je potřebná nejen k záchraně planety před přehřátím, ale i k tomu, aby byla Amerika zdravější, bohatší, produktivnější a bezpečnější.

Horký, zploštělý a přelidněný

« Zpět na edice




Soutěže

Aktuality a kalendář akcí

9. 12. 2016
Praha Křest knihy Jak se dělá Jazz
12. 12. 2016
Praha Uvedení knihy Islámský stát
13. 12. 2016
Praha Prezentace knihy Pod tíhou historie - Staněk Luděk, Padevět Jiří
14. 12. 2016
Brno Vánoční čtení se SYLVOU LAUEROVÉ
15. 12. 2016
Praha Křest knihy Cukr, kává, limonáda
Vyhlašujeme nový ročník Studentské soutěže

Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., divize Nakladatelství Academia, vyhlašuje 5. ročník Studentské soutěže určené studentům a absolventům českých vysokých škol se sídlem v České republice.

Veškeré podrobnosti o soutěži naleznete zde: Stanovy Studentské soutěže

Archiv aktualit   Kalendář akcí

Nejprodávanější knihy

  1. Krvavé léto 1945
  2. Příběh civilizace
  3. Protektorátem po stopách parašutistů
  4. Náš život pod pěti kruhy
  5. Anthropoid
  6. Morální dilema: Dějiny druhé světové války
  7. Luciferův efekt
  8. Ve vlastních názorech se shodnu s každým
  9. Konečná stanice Islámský stát?
  10. Průvodce protektorátní Prahou

Pohodlný nákup v e-shopu www.academiaknihy.cz

Odebírat novinky


  

Knihkupectví

Knihkupectví Academia Brno

Knihkupectví Academia Praha

Knihkupectví Academia Brno

Kulturně-literární centrum Academia Ostrava 1

Internetové knihkupectví

Internetové knihkupectví s elektronickými knihami

Partneři a slevy

Stránky věnované našim autorům
Ivan Klíma, Ivan Kraus