RSS Kanaly Facebook Academia Twitter Academia Google Plus Academia

Cesta na severozápad

Cesta na severozápad

Prolistovat ukázku knihy

Stáhnout obálku knihy v JPG (2,8 MB)

Vyplňte, prosím, svoji e-mailovou adresu, na kterou Vám během pár minut po odeslání tohoto formuláře zašleme odkaz na stažení obálky ve formátu JPG.

 

Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer
Petr Blažek, Olga Bezděková (eds.)

edice: Paměť

Na konci padesátých let bratři Mašínové a Milan Paumer popsali svou dramatickou cestu do Západního Berlína, kterou na podzim 1953 podnikli společně se svými dvěma přáteli (Zbyněk Janata a Václav Švéda však byli po přestřelkách zatčeni a později popraveni). Teprve po padesáti letech se čtenáři mohou sami seznámit s autentickými vzpomínkami osob, jejichž jména se stala symbolem ozbrojeného odporu proti komunistickému režimu v Československu. Vydaný rukopis je nejen jejich cenným svědectvím, ale rovněž strhujícím literárním dílem i pozoruhodným dobovým dokumentem. Je doplněn historickou studií o postavení skupiny bratří Mašínů v rámci protikomunistického odboje v Československu a stručným doslovem, v němž je popsán právní kontext její činnosti. Součástí publikace je rozsáhlá obrazová příloha, v níž jsou většinou poprvé publikovány dobové fotografie a kopie archivních dokumentů.

http://www.academia.cz/fotogalerie/krest-knihy-cesta-na-severozapad-utek-z-csr.html

Podívejte se na video křtu Cesty na severozápad:

http://www.youtube.com/watch?v=60DdRqu90Fc

Doporučená prodejní cena: 495 Kč

V e-shopu www.academiaknihy.cz můžete nakoupit
naše knihy se slevou 20 %.

Zobrazit knihu v e-shopu www.academiaknihy.cz

Rok vydání
2010
Počet stran
440
Rozměr
156 × 200 mm
Vazba
vázaná
ISBN
978-80-200-1830-4
EAN
9788020018304

Diskuse (1)


Vložení příspěvku do diskuse o knize „Cesta na severozápad“:

Důležité: Všechny uvedené položky jsou povinné.




Důležité: Váš komentář se zobrazí až po schválení.


Výpis komentářů ke knize „Cesta na severozápad“:

Vazeny pane Padevet,

Dekuji za poslani knizky 'Cesta na severozapad' a Vas prilozeny dopis,
ktery mne velice potesil. Prominte mou opozdenou odpoved ke ktere jsem
se dostal teprve po navratu z delsi cesty.

Knizka je velice dobre udelana a doufam, ze prinese uspech tez Vasemu
nakladatelstvi.

S vrelym pozdravem,

Pepik Masin

Josef Mašín – 13. 7. 2010, 13:11

Komentářů celkem: 1


Z médií

  • Robert Břešťan: Bratří Mašínů Cesta na severozápad (Český rozhlas, Robert Břešťan, 9. 6. 2010)
    Je to zvláštní symbolika. V den, kdy se mi dostala do rukou nová kniha o osudech skupiny bratří Mašínů „Cesta na severozápad", zemřel Ota Rambousek. Bojovník proti nacistické i komunistické totalitě, proslulý agent chodec, vězeň komunismu, později emigrant a také spisovatel, autor knihy „Jenom ne strach", první, která o Mašínech byla napsána.
  • Bratři Mašíni a Milan Paumer (Neviditelný pes, Miroslav Sígl, 14. 6. 2010)
    Již dlouho jsem nebyl svědkem účasti takového počtu zájemců o novou knihu, jako tomu bylo ve čtvrtek 10. června v pražské restauraci Mánes, dokonce za přítomnosti kamer České televize (její šot byl odvysílán tentýž večer v Událostech). Nakladatelství Academia zde prezentovalo zcela novou knihu (Cesta na severozápad, 312 stran) o osudech bratří Ctirada (*1930) a Josefa (*1932) Mašínů a „tím třetím“ byl Milan Paumer (*1931), žijící už zase tady v ČR.
  • Rozhovor s Josefem Mašínem (MF DNES, Jan Gazdík, 26. 5. 2010)
    Bratři Ctirad a Josef Mašínové měli pro strach vždy uděláno. Při založení odbojové protikomunistické skupiny i v roce 1953, když se s kamarádem Milanem Paumerem prostříleli přes komunistické východní Německo do Západního Berlína. Paradoxně určité obavy má Josef Mašín až teď, kdy trojici vychází v Česku kniha Cesta na severozápad. "Na rozdíl od Radka se obávám, aby si ji lidé nevysvětlili jako oslavu či obhajobu našich činů. O slávu nestojíme a ničeho nelitujeme," říká Josef Mašín.
  • Cesta na severozápad (Militaria, Leonid Křížek, 16. 6. 2010)
    Na konci padesátých let bratři Mašínové a Milan Paumer popsali svou dramatickou cestu do Západního Berlína, kterou na podzim 1953 podnikli společně se svými dvěma přáteli (Zbyněk Janata a Václav Švéda však byli po přestřelkách zatčeni a později popraveni). Teprve po padesáti letech se čtenáři mohou sami seznámit s autentickými vzpomínkami osob, jejichž jména se stala symbolem ozbrojeného odporu proti komunistickému režimu v Československu.
  • Zpráva o krvavé cestě z klece (Lidové noviny, Jáchym Topol, 11. 6. 2010)
    Cesta na severozápad. Už nejde výhradně o dobrodružnou knihu Kennetha Robertse z časů indiánských válek, ale též o zásadní dílo novodobých českých dějin. Autory jsou spolubojovníci Milan Paumer a Ctirad a Josef Mašínovi. Ano, jde o onu cestu za svobodou, lemovanou mrtvolami, na kterou se na podzim roku 1953 vydala parta ozbrojených mladíků.
  • Vyznamenání od Klause bych si nevzal, říká Milan Paumer (Hospodářské noviny, Ondřej Horák, 21. 6. 2010)
    Milan Paumer (1931) se na rozdíl od bratří Mašínů do České republiky v roce 2001 vrátil natrvalo. Nyní vyšla další kniha týkající se útěku pětice mužů do Západního Berlína v říjnu 1953.
    Jedná se o zprávu sepsanou na konci padesátých let trojicí, která se do Západního Berlína dostala - Ctiradem Mašínem, Josefem Mašínem a Milanem Paumerem. Knihu Cesta na severozápad vydalo nakladatelství Academia
  • Jiří Nedoma - Cesta na severozápad (Konzervativní listy, Jiří Nedoma, 30. 6. 2010)
    Na konci padesátých let bratři Mašínové a Milan Paumer popsali svou dramatickou cestu do Západního Berlína, kterou na podzim 1953 podnikli společně se svými dvěma přáteli (Zbyněk Janata a Václav Švéda však byli po přestřelkách zatčeni a později popraveni). Teprve po padesáti letech se čtenáři mohou sami seznámit s autentickými vzpomínkami těch, jejichž jména se stala symbolem ozbrojeného odporu proti komunistickému režimu.
  • Zemřel Milan Paumer. S Mašíny se prostřílel do Berlína (www.idnes.cz, 22. 7. 2010)
    Milan Paumer, který se s bratry Mašíny prostřílel v padesátých letech do Západního Berlína a poté bojoval jako voják US Army v Koreji, zemřel po těžké nemoci v Praze. Bylo mu 79 let. Byl sice vždy tak trochu ve stínu mnohem známějších Ctirada a Josefa Mašínových, oni ho ale vždy brali jako rovnocenného partnera. Milan Paumer naposledy veřejně vystoupil v červnu při křtu knihy Cesta na severozápad, která vychází ze zápisků Radka Mašína. Popisuje útrapy anabáze společného útěku za železnou oponu. Je pod ní ale podepsána celá "trojka".
  • Zemřel mašínovec Milan Paumer (www.novinky.cz, 22. 7. 2010)
    Milan Paumer, který se s bratry Mašíny v roce 1953 prostřílel z komunistického Československa na západ, ve čtvrtek zemřel. Bylo mu 79 let. Uvedlo to Rádio Česko s odkazem na informace lékařů fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze. V nemocnici byl již několik týdnů kvůli problémům se srdcem. Paumer byl v pětičlenné skupině, která se v říjnu 1953 rozhodla dostat se do Západního Berlína. Podařilo se to jen třem z nich, Paumerovi a bratrům Ctiradu a Josefu Mašínovi. Zbylí dva členové byli dopadeni a vydáni do Československa, kde byli popraveni.
  • Cesta na severozápad je učebnicí nenávisti??? (Haló noviny, Jaroslav Kojzar, 19. 7. 2010)
    V červnu pravicová většina v Senátu schválila návrh na vyznamenání bratří Mašínů Řádem T. G. Masaryka. Ve stejné době nakladatelství Akademia v edici Paměť vydalo jakýsi deník obou bratří, připodepsán i Milan Paumer, jenž údajně sepsal po skončení své služby u americké armády, o jejich »vítězné« cestě po NDR. Abychom nebyli na pochybách, kam vydání tohoto »deníku« směřuje, musíme si přečíst i vysvětlující stať jakéhosi Milana Hulíka, proč vlastně Mašínové ještě nebyli vyznamenáni a proč u nás ještě není skutečná demokracie.
  • Premiér Nečas by se rád zúčastnil Paumerova pohřbu (www.novinky.cz, 26. 7. 2010)
    Premiér Petr Nečas (ODS) by se rád zúčastnil pohřbu člena skupiny bratří Mašínů Milana Paumera. Rozhodnutí předsedy vlády bude záviset na pracovních povinnostech. Poslední rozloučení s Paumerem by se mělo uskutečnit v Poděbradech v pravé poledne ve středu 4. srpna. Právu to v pondělí řekl senátor Jaromír Štětina.
    „Rád bych se posledního rozloučení s Milanem Paumerem zúčastnil. Rozhodnutí bude záviset na pracovních povinnostech. Milan Paumer pro mě zůstává jedním z významných symbolů protikomunistického odboje. Byl člověkem statečných životních postojů, měl odvahu čelit i násilí totalitní moci,“ sdělil v pondělí Nečas Právu.
    Podle senátora Štětiny není datum pohřbu 4. srpna ještě potvrzen, záleží na rozhodnutí Paumerových blízkých. „Termín ještě není stoprocentní. Od nejbližších přátel vím, že by to mohl být termín 4. srpna ve 12.00 v obřadní síni v Poděbradech,“ uvedl na dotaz Práva Štětina.
  • Mašínové na pohřeb Paumera nedorazí. Nepotřebujeme, aby po nás plivali, říkají (www.idnes.cz, Luděk Navara, 28. 7. 2010)
    Bratři Mašínové na rozloučení s hrdinou protikomunistického odboje Milanem Paumerem nepřijedou. V rozhovoru pro MF DNES to uvedl Ctirad Mašín. Dokud se prý nezmění v České republice právní režim, nemají důvod se sem vracet. Paumer, spolubojovník bratří Mašínů, zemřel minulý čtvrtek.
  • Milan Paumer byl Čech. Ne však Čecháček (www.idnes.cz, kavárna, Luděk Navara, 27. 7. 2010)
    Zemřel Milan Paumer, odbojář, který se s bratry Mašínovými v roce 1953 prostřílel do Západního Berlína. Na rozdíl od nich se do vlasti vrátil hned na začátku devadesátých let a bojoval za uznání třetího odboje. Jaký vlastně byl jeho dobrodružný život?
  • Mašinové + Paumer: hrdinové, nebo vrazi? (www.aktualne.cz, Karel Hvížďala, 2. 8. 2010)
    To je otázka, kterou si po 22. červenci, kdy zemřel Milan Paumer, znovu pokládala média, k žádné shodě ale nedošlo: spíše naopak stvrdila v této věci polarizaci společnosti.
    Otázka, na kterou se dnes pokusím odpovědět, zní: Proč tomu tak je? Proč naše společnost není ochotna naslouchat odpůrcům, zvažovat jejich argumenty a vytvářet prostor, na kterém by mohlo dojít ke sblížení názorů?
    Filozofové, jako například Theodor Adorno, tvrdili, že historie není jen to, co se stalo, ale je mimo jiné také plná situací, k nimž nikdy nemělo dojít a za něž jsou lidé různou měrou zodpovědní, to znamená, že na nich nesou svůj podíl viny.
    A Karl Jaspers dodával: "Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoliv možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu".

Další knihy z edice Paměť

Zobrazit více knih z této edice





Soutěže

Aktuality a kalendář akcí

24. 7. 2014
Ostrava autorské čtení Mariany Há/Horské od 17.hodin
1. 10. 2014
Praha Vernisáž B. Volkové
8. 10. 2014
Praha Křest knihy Josefa Dubna
Ceny Josefa Hlávky za rok 2013

Včera proběhlo slavnostní předání Cen J. Hlávky na jeho zámku v Lužanech. V rámci 4 kategorií zvítězili dva naši autoři! Magda Veselská s knihou Archa paměti a prof. Jan Žďárek s knihou Hmyzí rodiny a státy

Archiv aktualit   Kalendář akcí

Nejprodávanější knihy

  1. Průvodce protektorátní Prahou
  2. Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce
  3. Akademický atlas českých dějin
  4. Svět měst
  5. Akademická příručka českého jazyka
  6. Západ v mlze
  7. Veřejný písař
  8. Luciferův efekt
  9. Český kras
  10. Civilizace a dějiny

Pohodlný nákup v e-shopu www.academiaknihy.cz

Odebírat novinky


  

Knihkupectví

Knihkupectví Academia Praha

Knihkupectví Academia Brno

Kulturně-literární centrum Academia Ostrava 1

Knihkupectví Academia České Budějovice

Internetové knihkupectví

Internetové knihkupectví s elektronickými knihami

Partneři a slevy

Stránky věnované našim autorům
Ivan Klíma, Ivan Kraus